Online archiv

Zařazení do platové třídy

Vidět a být viděn

Na léta školou povinná vzpomínáme my dospěláci jako na období radostné a bezstarostné. Určitě se shodneme i na tom, že jsme měli ve škole nejraději hodiny tělesné výchovy. Snad jsme to tedy vzali za správný konec, když se první návštěva předškoláků MŠ Hastrmánek v ZŠ Helsinská uskutečnila v moderně vybavených tělocvičnách budovy. Hravé sportování ve škole proběhlo v dopoledních hodinách a samozřejmě se na děti přišli podívat i rodiče. Měli se na co dívat. V prostorné a moderně vybavené tělocvičně byla připravena jednotlivá stanoviště, kde družstva předškoláků a družstva prvňáčků soupeřila o vítězství. Náročnost jednotlivých disciplín se stupňovala věkem dětí právě proto, aby bylo soupeření regulérní. Při skákání v pytlích startovali prvňáci ve větších pytlích než předškoláci, běh po kladině se podobal běhu po švédských lavičkách a cesta strachovým pytlem byla pro prvňáčky delší než pro sportovce z mateřské školy. Pingpongový míček na lžíci se rovnal tenisovému míčku na cívce, a proto i tato disciplína spravedlivě rozlišovala věk dětí. Ve dvou dalších tělocvičnách, připravily paní učitelky ze základní školy doprovodný sportovní program, při kterém nám velmi zodpovědně asistovaly žákyně vyšších ročníků. Přeskoky přes švédskou bednu s rozběhem, plížení po lavičkách, překážková dráha, míření míčem do koše, to všechno si mohly děti vyzkoušet. Závěr hravého sportování ve škole se odehrál ve velké tělocvičně, kde vedoucí učitelka MŠ Dana Havlíková odměnila malé sportovce čokoládou. Prvňáci se rozloučili s kamarády předškoláky a popřáli jim dobrou chuť k obědu. No opravdu. Ředitelka ZŠ Alena Heršálková nás pozvala na oběd do školní jídelny. Po takovém sportovním klání předškolákům svíčková s knedlíkem velmi chutnala. Děkujeme i kuchařkám za příjemnou tečku za návštěvou ve škole.

Naše MŠ Albrechtická v Krnově již podruhé za sebou uspěla se svým projektem v rozvojovém programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR -Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve školách.

Celou noc vytrvale poletovaly vločky, krajinu přikryl bílý sníh. Všude, kam se člověk podíval, ležela bílá peřina. Studená a měkoučká.

Základním prvkem pro vzdělávání dětí naší MŠ je podpora zdraví a zdravého životního stylu. Nedílnou součástí dosažení tohoto cíle je podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty - EVVO. MŠ pracuje na projektu „Strom života“, jehož tématem je, že budeme-li pomáhat přírodě, ona pomůže nám. Děti se setkávají s novými úkoly, rozvíjí myšlenkové modely vztahující se ke skutečnosti a opravdovému životu. Začínají si uvědomovat své prostředí, začínají si všímat a rozumět mu. V tomto věku se u dětí fixují zásadní postoje k rodině a k světu. Proto s sebou nese výchova v MŠ i v rodině nesmírnou zodpovědnost. Co v této době u našich dětí vypěstujeme, to v nich zůstane navždy. Kontakt s přírodou je pro některé děti čímsi novým. Jsou otevřené a vnímavé, ovšem bez pomoci a spolupráce s rodiči bychom těžko získali trvalé výsledky. „Síla stromu začíná v jeho kořenech, ale záleží i na té nejtenčí větvičce, aby strom tu sílu měl.“ Naše MŠ vydává časopis „Štěpánek“, ve kterém se rodiče dozvědí, jaké cíle si škola stanoví a co se děti naučily, co umí a jak mohou s dítětem procvičovat jemnou motoriku. Společně nahlédnou do okénka přírody, děti si vymalují obrázek, vyplní pracovní list, rozluští pár kvízů a hádanek, zazpívají si písničku…

Fimo jsme si již představili při výrobě těžítka ze zavařovací sklenice. Dnes ji použijeme k ozdobení příboru. Děti tak vykouzlí originální předmět, který vznikl z jinak „obyčejné“ věci každodenní potřeby.

I když už je zima „v plném proudu“, sněhová nadílka na sebe může nechat chvíli čekat. Čekání na „opravdovou“ sněhovou nadílku nám pomůže přečkat papírová chumelenice.

Oslavovat se dá všechno možné. Důvod k oslavě si každý určitě najde. Někdo slaví v rámci třídy narozeniny a svátky dětí, někdo zase oslavuje výročí existence školy. My jsme se rozhodli na podporu našeho nového školního vzdělávacího programu, který se zabývá ekologickou a environmentální výchovou, slavit světové dny připomínající nutnost ochrany všeho živého na naší planetě. Tím prvním významným dnem byla akce „Ukliďme svět“. Celá školička, vyzbrojena poznatky z řízených i volných rozhovorů, proč ochraňovat naši planetu, se připravila na úklid zahrady MŠ a blízkého okolí. Počasí nám sice moc nepřálo, ale důležitější byla chuť a energie, kterou jsme chtěli vyslat na užitečnou věc. Ze zahradního kabinetu jsme vytáhli potřebné nářadí – březová košťata, hrabičky, kotoučky i lopaty, a každý přiložil ruku k dílu. Na koho nářadí nezbylo, ten chodil po zahradě s kyblíkem a sbíral klacíky a kameny. Za chvíli byla zahrada jak ze škatulky a my jsme spokojeně odcházeli do svých tříd. Tam jsme si ještě s dětmi připomněli nutnost uklidit i u svých domovů. Dalšími dny, které jsme slavili, byl Den výživy a Den zvířat. První z nich jsme pojali velmi zdravě a zorganizovali Zeleninovou olympiádu. Soutěžilo se, jak jinak, v měření sil za pomoci plodů zahrady. Děti s rodičem vozily brambory na velkém kotouči, srážely kuželky zelím, vzpíraly dýně, přenášely cibuli z vysokého koše do nízkého, Přesypávaly zrní z ošatky do úzké láhve, házely mrkví na terč. To vše se bodovalo a měřilo na čas. Abychom vyplnili prostor mezi vyhodnocením jednotlivých disciplín, čekalo všechny účastníky olympiády zdravé občerstvení. Naše paní kuchařky nachystaly zeleninové a ovocné mísy, napekly bramboráčky a připravily ovocný nápoj z jablek a ostružin. Na vítěze čekaly netradiční ceny – medaile vyrobené na zakázku pro tuto akci, ovocné koše a pro ostatní účastníky vitaminové bonbony s hroznovým cukrem, ovoce a pastelky. Nezapomněli jsme ani na Světový den zvířat. Dětem jsme při tematických rozhovorech o planetě a zvířecí říši nabídli možnost zvířecí adopce v zoo. Dětem se záměr velmi zalíbil, bylo však nutné vybrat zvíře, které jsme schopni v rámci MŠ finančně podporovat. Každý rok naše děti soutěží ve školkové kaštaniádě; za sběr kaštanů škola pravidelně utrží 1 000–1 500 Kč. Právě tyto peníze jsme chtěli ve prospěch vybraného zvířete posílat. Proto jsme uspořádali volby, a po představení všech zvířecích kandidátů děti házely za plentou do košů s fotografi í zvířátka barevné míčky. Po sečtení všech míčků jasně zvítězil ježek ušatý. Ale to nebylo vše. Den před svátkem zvířat čekalo děti velké překvapení. Každá třída dostala do své péče jedno živé zvířátko, aby se děti učily pečovat o živého tvora, vytvářet mu ty správné podmínky k životu, a zároveň se učit odpovědnosti. Ve třídě Berušek se tak v akváriu zabydlel rak říční, ve třídě Koťátek vodní želva a ve třídě Kuřátek leguán zelený. S dětmi jsme si našli potřebné informace na internetu a v encyklopediích a pak jsme si také dohodli pravidla, jak se budeme o naše zvířátko starat. Naši předškoláci hned pro svého leguána připravili ovocný dort – nakrájeli ovoce, které má leguán rád, a na vrch misky ozdobně nakrojili jablíčko. Zvířátka si u nás pomalu zvykají a děti se pro ně snaží chystat dobroty – hledají žížaly pro želvu, chytají pro ni mouchy a pro leguána trhají listy pampelišky. Doufám, že se nám v našich záměrech vzbuzovat nejen v dětech, ale i v dospělých zájem o ekologickou a environmentální výchovu bude dařit a že s podobným nadšením oslavíme i zbylé světové dny. Pokud děti již odmalička povedeme k potřebě ochrany naší planety a kvalitního života na ní, odpovědnosti za své chování a jednání, odkazujeme tím dětem jejich lepší budoucnost a šanci prožít život na čisté planetě.

Naše školka dnes připomíná včelí úl. Máme totiž vánoční dílnu. Všude jsou slyšet hlasy, všichni se pohybují křížem krážem po celé budově a v každé třídě na ně čeká něco zajímavého, co mohou společně s rodiči vyrábět. Hrají koledy, šustí papír, voní barvy a lepidlo. Děti mají pusy ulepené od cukroví, dospělí si vychutnávají aroma horkého punče, to vše pro nás připravily naše paní kuchařky. Někteří vybírají z nabídky keramiky, batikovaných triček, teplých pletených babiččiných ponožek a vánočních dekorací. Procházím a pozoruji to hemžení. Nejvíce mě těší, že přicházejí i tatínkové, někdy celé rodiny i s prarodiči. Všichni si užívají vánoční atmosféru, někteří tatínkové se nestydí ani vyšívat vánoční motivy a je nutno podotknout, že se jim to opravdu daří. Všude panuje prima pohoda, lidé se usmívají, povídají si, všichni na chvíli vypadli z předvánočního shonu. Vrací se mi vzpomínka na to, jak moje děti byly malé a stále něco vyráběly. Dárečky měly kouzelnou moc mě dojmout a jejich cena byla nevyčíslitelná. Dodnes mám některé schované. Darovat a být obdarován je to pravé štěstí… Čas jako by zrychlil tempo. Nikdo nemá na nic čas. Měli bychom se umět někdy zastavit a prožít si vzácné chvíle se svými dětmi, než se čas naplní a oni nám vyletí z hnízda, a to se nám dnes opravdu povedlo. Dílna končí. Všichni se rozcházíme, děti si nesou dárečky. Jestli Ježíšek kouká, má z nás asi radost. Navzájem jsme si darovali čas a společný zážitek radosti a pohody. Tak ať jsou Vánoce šťastné a veselé!

Každý rok se těším na předvánoční trhy. A nemyslete si, že jen tak chodím od stánku ke stánku, prohlížím si zboží, nakupuji sladkosti a vánoční svíčky, postávám s vonícím horkým čajem a klábosím se sousedy. To ne, to byste se pěkně spletli. Na vyzdobeném náměstí budu mít svůj stánek.