Divadelní představení
Miluše Fikarová, 3/2005
Před koncem školního roku žáci vyšších tříd základní školy J. Babáka v Brně měli hezký nápad - uspořádali divadelní představení pro děti ze tří okolních mateřských škol. Jmenovalo se"O Jeníčkovi a Mařence, lesních vílách aperníkové bábě". Byl to pohádkový muzikál. Režie se ujala učitelka základní školy Zina Hošková.Naše předškolní děti prožívaly s Jeníčkem a Mařenkou dobré i zlé. Na jejich obličejích se zračil strach z Hejkala či perníkové báby, vzápětí zase úsměv při tanci a zpěvu vil. A nakonec ta úleva, že Jeníček a Mařenkavyvázli, radost z ohlášení dvou svateb: víla Sasanka si brala Hejkala, víla Kopretinka zase Ohniváka. To vše za laskavého svolení královny lesa, která perníkovou bábu z lesa vyhnala. Naopak děti do lesa pozvala, kdykoliv jenbudou chtít.Bylo to opravdu pěkné představení. Jistě to pro školáky nebylo úplně snadné hrát pro svoje mladší kamarády. Udělat radost druhým, opravdu zásluhy hodná myšlenka. Pod vedením pedagogů již zmíněné školy se podařila dobrávěc. Všem patří veliký dík. Věřím, že tyto děti - herci - mají dobrý základ do života. Na této základní škole je vedou k tomu, aby uměly předávat radost. Moc se nám to líbilo - víc, než některá vyumělkovaná představeníprofesionálů. Těšíme se na případné další představení.
Projekt naší mateřské školy"Skřítek na výpravách do říše zvířat", který je realizován ve spolupráci s Ochranou fauny ČR, úspěšně pokračuje již druhý školní rok.
Kniha - naše kamarádka
Alena KutílkováL. Koutník, 3/2005
Na Světový den knihy 23. dubna připomínám dětem slušné chování ke knížkám. Vždyť jsou to jejich kamarádky. Nejdřív z nich poslouchají říkadla a pohádky, pak se z nich budou učit a číst si samy. Knihy by děti neměly používat kjiným účelům. Neměly by je proměnit v deštník a přikrýt si jimi hlavu, když prší. Neměly by sloužit jako podložka pod nohu houpajícího se stolu nebo skříně. Kluci by je neměli začarovat ve zbraň, kterou využijí při rvačce sespolužákem. Kniha by měla být naše nejlepší kamarádka.Děti si zahrály na spisovatele a vymyslely několik pohádek a příběhů na své vlastní téma. Já jsem je pouze přepsala do této podoby.Vztah ke knize získává dítě již v útlém věku.
Letos již koncem března slavíme Velikonoce. Lidé se vždycky těšili na příchod jara, tancovali a zpívali písničky o jaru, házeli smrtku do řeky a přinášeli do vsi ozdobené větve - líto.
Jak se rodí muzikál v MŠ
Jiřina VoltrováMŠ, 3/2005
V mateřské škole v Hronově mají děti každý školní rok plno příležitostí vyzkoušet své pěvecké umění v mnoha žánrech i na různých pódiích.Děti nacvičovaly a hrály muzikál Malá mořská víla s velkým zápalem.
Jaro ve školní družině
Terezie Omesová, 3/2005
Náměty pro rukodělné činnosti čerpáme při vycházkách, především v obchůdcích, galeriích a na výstavách rukodělných prací v okolí naší školy.
Velikonoce z papíru
Renata ŠpačkováM. Jedličková, 3/2005
K oslavě velikonočních svátků neodmyslitelně patří drobnosti s motivy zvířátek a malovaná vajíčka, která umístíme do papírových košíčků nebo stojánků.Velikonoce nabízejí dětem rozmanité tvořivé činnosti.
Velikonoční zvířátka
Jana BoumováJosef Beránek, 3/2005
Blížící se velikonoční svátky volají po změně zimní dekorace třídy, ozývající se ptačí prozpěvování vítá jaro. Výroba ptáčků, kuřátek a zajíčků je snadná i pro nejmenší děti.Pestrobarevné ptáčky zavěsíme na březové větvičky nebo je připevníme do oken.
Slavné výroky
Markéta Nachtmanová, 3/2005
Mateřská škola Chválenice na jižním Plzeňsku je veselá školka. Jedním z důkazů jsou i"slavné"výroky našich dětí, které si pečlivě zapisujeme.*Honzík:"Hele, paní učitelko, já budu jako špek tlustej."*Terezka:"Já bych v naší školce chtěla být až do smrti."Nelinka:"Já až do života."*Eliška:"Jé, já mám kuří voko."(Ukazovala si na víčko.)*Při zalévání muškátů v truhlících upozorňuje paní učitelka děti:"Podívejte se, tady na té kytičce jsou oškliví broučkové - mšice a cucají tu kytičku."Kubík vážným hlasem odvětil:"Oni taky cucají paleček."*Tomášek při obědě:"Jé, paní učitelko, Honzík má tu čočku taky v čoudu. Ten je rychlej jako formule."*Eliška:"Paní učitelko, v pondělí vám přinesu ty... Teď jsem to zapomněla."Magdi:"No, přece ty blatníky."(blatouchy)*Dušánek:"Teď ale nebudou ptáčkové vědět, kdo jim nasypal."Učitelka:"Ale ty to, Dušánku, víš a bude tě to hřát u srdíčka."Dušánek si sáhl rukou na srdíčko a řekl:"Jé, paní učitelko, už mě to hřeje."*Až bude Ríša zlobit, tak mu řekněte:"Ríšo, zklidni hormony!"*Stáník:"Ta černá ťopka v oku je zřícenina."(zřítelnice)*Honzík:"Paní učitelko, já si jdu přidat čaj do tvárnice."(do várnice)*Kubík se při obědě kroutí u fazolové polévky a říká:"Paní učitelko, já vám sem přivedu našeho Martina a ten vám sní i slupku od banánu. On je zbytkovej koš."*Filípek si jde pro talíř s obědem a říká:"Jé, paní učitelko, já chci s držátkem."Paní učitelka se diví:"S jakým držátkem, Filípku?""To kuře s držátkem,"vysvětluje Filípek. (stehýnko)S deseti cyklisty jsme uspořádali výlet z Chválenic do Chouzov a zpět. Hned na počátku se objevily první překážky: překonání sedmi schodů, objížďka sekáčů pracujících na farském hřišti. Pak následoval vjezd na polní dálnici. Našestikilometrové trase jsme zažili: třikrát spadlý řetěz, pád do louže, bolesti nohou a zad, stoupající páru nad helmou vlivem pocení, smyky a lehké střety kol. Komunikace však nevázla ani při zpáteční cestě. Zaslechli jsme vpelotonu:Monča:"Takhle daleko jsem ještě nikdy nejela. Já jezdím jen na dvorku nebo cestou k babi."Marťa:"Když jedu s Ivet pod les, tak mamča to tlačí."(kolo)Míša:"To už nemůžete, paní učitelko, nebo držíte s holkama?"Martík:"No, ale ty záda už mě začínají brát."Pepča:"Hlavně že jsem si při tom vykoupání nenamočil helmu."Danda:"Chlapi, to bylo o fous to další koupání."Dojeli jsme špinaví, mokří, ale přesto s úsměvem a plni dojmů.
Šest dnů bez maminky
Eva PolomíčkováMŠ, 3/2005
Děti byly dlouho připravovány na to, že prožijí šest báječných dnů mimo svůj domov, většinou poprvé bez rodičů. Pondělní ráno před odjezdem do školy v přírodě se proto obešlo bez slziček.V přírodě získají děti nové zkušenosti a dovednosti.
Agresivita se nejčastěji dává do souvislosti s negativními způsoby chování a sotva někdo mluví o pozitivní agresi, při níž například v nebezpečné situaci člověk okamžitě přistoupí k činu.
Jak proti šikaně (2)
Karla Kadlečková, 3/2005
Je známo, že je mnohem snadnější, účinnější a levnější zlu předcházet, než je později odstraňovat nebo proti němu bojovat. Totéž platí i pro prevenci šikany jak v rodině, tak ve škole.