Online archiv

Psychologické studie ukazují, že pocitu životní spokojenosti napomáhají konkrétně definované, splnitelné, generativní cíle. Naopak mocenské, rozporuplné či příliš abstraktní cíle způsobují, že se člověk moc dobře necítí.Spokojenější bývají lidé schopni prožívat intimitu ve všech typech přátelských vztahů. Třeba i ke zvířatům.

S otázkou po smyslu života se nesetkáme jen v mezních životních situacích, jako je nevyléčitelná nemoc. Ačkoli je většina naší populace materiálně zajištěna, přesto v ordinacích psychoterapeutů přibývají klienti s novým typemproblému - takzvanou existenciální krizí.Člověk, který má pro co žít, najde vždy způsob, jak žít, jak se o tom přesvědčují i hrdinové Balabanova kultovního filmu Bratr. Podle rakouského psychologa a zakladatele logoterapie Viktora Frankla jsou lidé, kteří majíživotní cíl, schopni úspěšněji čelit i velice těžkým životním situacím.

Mezi neurotickými pacienty najdeme třikrát více žen než mužů. Alkohol je zase mužskou doménou. Důvody nám pomohou objasnit genderové kategorie.

Jistota, vize a touha měnit svět kolem sebe jsou základní charakteristiky vůdce. Mezi politickými, ekonomickými nebo duchovními vůdci přitom není žádný velký rozdíl. Existují pouze vůdci dobří a špatní.

stručněDíky neustálému rozvoji medicíny se dnes lidé běžně dožívají vyššího věku než dříve. Stáří však přináší v některých případech i zvýšený výskyt onemocnění typických pro vyšší věkové kategorie. Pro všechny, které problematikastáří a s ním spojených obtíží zajímá, je určena tato webová stránka, jejímiž partnery jsou mj. Česká alzheimerovská společnost a Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP. Speciální sekce jsou věnovány problematiceAlzheimerovy choroby, sociálním službám pro staré lidi i specifickým problémům, které se ve stáří častěji vyskytují (poruchy paměti, pohybové obtíže, srdeční problémy, inkontinence apod.).

stručněU dětí, které často sledují televizní pořady se sexuálním obsahem, je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že začnou mít sexuální styk dříve než jejich vrstevníci, kteří nesledují sex v televizi tak často. Zjistili to autoři studie,která byla uveřejněna v zářijovém vydání časopisu Pediatrics. Časté sledování sexuálních obsahů v televizi souvisí u dětí ve věku 12-17 let údajně také s o něco časnějším zahájením nekoitálních sexuálních aktivit. Studie bylaprovedena prostřednictvím telefonického dotazování 1792 adolescentů.

Velmi se mi líbil článek Česká matka 21. století (Psychologie dnes 9/2004). Pohybuji se osmým rokem v ekonomické oblasti a čím dál více si uvědomuji, že možnosti pracovního uplatnění pro matky s dítětem či dětmi jsou velmimizivé. V praxi to probíhá většinou tak, že zaměstnavatel čeká půl roku a poté, co mu matka oznámí, že se do práce zatím nevrací, se již o svého zaměstnance nezajímá, ba s ním ani nepočítá. Smutným příkladem může být mákamarádka, která pracovala mnoho let pro americkou firmu, pracovala velmi dobře a často přesčas, a když svému zaměstnavateli oznámila, že je těhotná, reakce nebyla moc příjemná. Po půl roce ji šéf zavolal a naznačil, že pokudse nevrátí do práce, nemůže počítat se svým pracovním místem. V oné firmě se to prý aplikuje tak, že zaměstnankyni je následně po návratu nabídnuta pozice zcela jiná, například z manažerské pozice je přesun na pozici recepční,takže zaměstnankyně samy pracovní poměr ukončují a firma se jich de facto takto zbavuje. Co se týče českých žen a těhotenství, musím souhlasit, že v tomto směru opravdu zaostáváme za západním světem. Pracuji v centru města aobčas vidím hrdé těhotné ženy v přiléhavém oblečení,"jak si razí cestu s bříškem vpřed", avšak jsou to cizinky. Většinou slyším americký přízvuk angličtiny, někdy italštinu a španělštinu. Na druhou stranu sleduji, žesituace se zlepšuje ve srovnání s minulostí. Více se diskutuje na toto téma v odborném tisku i v časopisech pro ženy a doufejme, že těhotná žena již není brána jako nemohoucí či sexuálně nepřitažlivá. Možnost cestování vdopravních prostředcích a návštěvy obchodů, využívání služeb apod. je velmi mizivá. Pokaždé, když vidím ženu s kočárkem, nabídnu jí pomoc. Zrovna před týdnem jsem ze všech sil sunula kočárek do vysoké výšky a snažila se pomociženě, která nastupovala s dvěma dětmi do vlaku. Žena mi několikrát srdečně děkovala, pravděpodobně nebyla zvyklá na tyto reakce. Chtěla bych popřát všem ženám, co se starají o děti, hodně síly na zvládání všech těžkostí arovněž"zdravé"sebevědomí.

po telefonuPopovídat si v těžkých chvílích po telefonu s dobrým přítelem může znamenat pro mnohé z nás velkou úlevu. Podle nových výzkumných zjištění, která byla publikována v srpnovém vydání časopisu Journal of the American MedicalAssociation, může podobně efektivně fungovat i telefonický rozhovor psychoterapeuta s pacientem trpícím depresí. Podle hlavního autora studie, Gregory Simona, má tento způsob práce pro pacienty významný přínos nad rámec účinkůantidepresiv. Výzkumu se účastnilo celkem 600 osob, které začínaly užívat antidepresiva. Tato skupiny byla rozdělena na tři podskupiny. První byla léčena pouze antidepresivy, druhá byla opakovaně kontaktována telefonicky - vhovorech bylo probíráno pouze užívání léků, třetí skupina byla kromě telefonátů týkajících se medikace ještě osmkrát telefonicky kontaktována a byla jim po telefonu poskytována kognitivně-behaviorální psychoterapie(terapeutický rozhovor trval zpravidla 30 minut). Výsledky podle očekávání prokázaly, že k největšímu poklesu depresivních příznaků došlo ve třetí skupině, zatímco nejmenší léčebný úspěch byl zaznamenán u skupiny léčené pouzeantidepresivy. Skupina, jíž byly poskytovány pouze telefonické rozhovory týkající se medikace, měla výsledky jen o něco lepší než první skupina. Přestože rozdíly v účinnosti byly statisticky významné, autoři upozorňují nanutnost dalšího zkoumání - zejména pak na porovnání účinnosti psychoterapie poskytované prostřednictvím telefonu a tváří v tvář.

stručněProč vidíme u některých starých lidí velmi rychlý úbytek jejich fyzického zdraví i duševních schopností, zatímco někteří jejich vrstevníci jsou stále aktivní a zdraví? Významnou roli hrají genetické předpoklady a fyzické zdraví.Nové výzkumy amerických vědců publikované v zářijovém čísle časopisu Psychology and Aging však dokazují, že významný podíl na tom, jak stárneme, mají i psychosociální faktory. V prvním výzkumu zjistili autoři z University ofTexas spojitost mezi pozitivními emocemi a počátkem úbytku fyzických i duševních sil a schopností u vzorku 1558 v USA žijících Mexičanů. Autoři sledovali skupinu po dobu 7 let. Sledovali přitom tělesnou hmotnost, míruvyčerpání, rychlost chůze a sílu stisku ruky. Pomocí psychodiagnostických metod bylo posuzováno pozitivní emoční vyladění. Výsledky prokázaly, že u lidí, kteří jsou pozitivně emočně vyladěni, dochází k celkovému úbytku sil aschopností ve stáří později. Ve druhé studii se autoři z North Carolina State University zaměřili na otázku, jak negativní stereotypy týkající se stárnutí ovlivňují paměť stárnoucích lidí. Studie zahrnovala 193 osob, které seúčastnily dvou experimentů - každého se účastnila skupina mladších lidí (17-35 let) a starších (57-82 let). Účastníkům byly v kontextu různých úloh (skládání vět apod.) prezentovány výrazy spojené s určitými stereotypy. Šlopřitom o výrazy reflektující negativní (zmatený, senilní, zapomněl, vetchý apod.) i pozitivní (aktivní, čilý, kultivovaný apod.) pohledy na stárnutí. Výsledky ukázaly, že pokud byli starší lidé více zaměřeni na negativnístereotypy související se stářím, měli horší výsledky v paměťových zkouškách, než pokud byli zaměřeni na pozitivní stereotypy. V některých úlohách se dokonce paměťové výkony skupiny mladších a starších osob vyrovnaly.

stručněSvětová zdravotnická organizace vydala počátkem září prohlášení, v němž vyzývá mezinárodní společenství k větší aktivitě v prevenci sebevražd. Doporučuje zejména zkvalitnění péče o lidi s duševními problémy a omezení přístupu kprostředkům, s jejichž pomocí jsou sebevraždy nejčastěji páchány (např. střelné zbraně, jedy, v rozvojových zemích pesticidy apod.). Podle údajů Světové zdravotnické organizace spáchá ročně sebevraždu asi milion lidí. Nejvyššíčetnost sebevražd je v pobaltských státech, v Rusku a ve Finsku. Naopak nejnižší výskyt sebevražd je v muslimských zemích a v Latinské Americe.

stručněČasopis Psychological Science přinesl v srpnu zajímavou studii vědců z University of Toronto, která se týká nárůstu hodnoty IQ u dětí, které navštěvují různé umělecké kroužky. Výzkumu se účastnilo celkem 144 dětí ve věku 6 let.Byly rozděleny do čtyř podskupin: navštěvující kurz zpěvu, hry na klávesové nástroje, dramatický kurz a nenavštěvující žádné podobné vzdělávání. Ukázalo se, že po určité době došlo u dětí k nárůstu naměřené hodnoty IQ - u dětínavštěvujících kurzy zpěvu byl nárůst v průměru o 6 bodů, u dětí navštěvujících kurz hry na klávesové nástroje 7 bodů, u dětí z dramatického kurzu došlo k nárůstu o 5 bodů a u dětí, které žádný kurz nenavštěvovaly, byl nárůstnejmenší - v průměru 4 body. Studie odhalila také to, že u dětí navštěvujících dramatický kurz došlo k výraznému zlepšení sociálních dovedností. Studie však nedává odpověď na otázku, zda rozdíly v nárůstu IQ jsou u dětízpůsobeny specifickými uměleckými zájmy a výukou, anebo zde hrají roli jiné faktory - např. výchova v rodině.

stručněNejnovější číslo časopisu Nature přináší výsledky studie, jejíž autoři zkoumali rozdíly v neurofyziologických příčinách dyslexie u lidí z odlišných jazykových prostředí. Konkrétně se zaměřili na děti, jejichž mateřskými jazykyjsou angličtina a čínština. Ve Spojených státech se výskyt dyslexie odhaduje na 5-15 % populace, v Číně je to maximálně 7 %. Pomocí moderních zobrazovacích metod mozku se zjistilo, že čtení čínského znakového písma zaměstnávázcela jiné oblasti mozku než čtení anglických textů psaných alfabetickým písmem. Dyslexii proto nelze považovat za poruchu, která je stejná ve všech kulturách a která má jednotný biologický základ. Podle autorů má sice dyslexiejisté společné příčiny, její podoba a projevy jsou však v odlišných jazykových kulturách rozdílné. S tím souvisí i to, že pro lidi hovořící různými jazyky nelze používat stejné metody léčby dyslexie.