Online archiv

Poslední květnový víkend se v areálu Psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích uskuteční jubilejní, 20. ročník festivalu divadla a muziky Mezi ploty.

V záběrech filmových kamer zachycujících události po devastujícím zemětřesení v Japonsku chyběly výlevy emocí, projevy paniky i známky rabování, jež vídáme v reportážích z jiných částí světa. Nešlo přitom o žádný posttraumatický šok, rezignovaná smířlivost je osvědčeným a po staletí předávaným přístupem.

Paní učitelka, jež pobývala na přijímacím oddělení naší psychiatrické léčebny, byla velmi pořádná, čisťounká, protože se neustále myla a kdykoli měla možnost, tak se sprchovala. Jako většina pacientek, také ona byla přesvědčena, že u nás je omylem. Užívala si spokojeně prvních měsíců důchodu, když náhle začalo její trápení. V bytě se jí objevil nějaký hmyz, který ji v noci obtěžoval a nenechal ji vyspat. Byli to maličtí broučci, lezli jí po kůži a to děsně svědilo. Zašla proto za hygieniky, kteří ihned poslali dva pracovníky provést desinsekci jejího bytu. Asi tři neděle byl klid a pak vše začalo nanovo. Okresní hygienik, její bývalý žák, vysvětlil důrazně svým podřízeným, že není možné ošetřit jen jeden byt a ponechat ostatní zahmyzené, a ti proto poslušně vysmradili celý čtyřpatrový dům. Také její třetí návštěva měla za následek zásah desinsektorů; přispěla k tomu i skutečnost, že v té době se objevily ve školách obzvláště otužilé vši, které přežívaly i v nízkých teplotách okolo 12 oC, což do té doby nebylo popsáno. Počtvrté ale už neuspěla. Zašla proto za svým kožním lékařem, kterému přinesla v krabičce od zápalek vše, co na své kůži v noci „pochytala“. A protože pan doktor ani pod mikroskopem nenašel nic než odrolené šupinky kůže, usoudil, že paní učitelka nemá v bytě parazity, ale že má – trefně lidově řečeno – brouky v hlavě, a poslal ji k nám.

Terapie zaměřená na řešení

Už po dvanácté se začnou letos v květnu v centru Prahy a v ulicích dalších přibližně 20 měst objevovat stánky Akce cihla. Akce, pořádaná a koordinovaná občanským sdružením Portus Praha, o.s., má za cíl pomáhat lidem s mentálním postižením na cestě k samostatnosti a nezávislosti, k běžnému životu mimo velké ústavy. Zakoupením symbolické cihličky přispívají občané na rozvoj chráněného bydlení, sociálně terapeutických dílen, pracovních a tréninkových center a center volnočasových aktivit pro lidi s mentálním postižením v jednotlivých regionech.

Emocionální zkušenost se zapisuje do ženského mozku mnohem trvaleji než do mužského. I když manžel zpravidla nechápe, proč je dnes jeho žena roztrpčená kvůli tomu, že předloni zapomněl na výročí svatby, z evolučního hlediska mohla mít ženská schopnost pamatovat si nepříjemné zážitky doslova cenu života.

Vycházíme-li z odkazu vývojové psychologie Jeana Piageta, často dodnes chybně chápeme dítě jako ryze egocentrickou bytost, jíž jsou na hony vzdáleny schopnosti uvažování v rámci racionální logiky. Nové výzkumy ale ukazují, že již ve velmi útlém věku jsou děti schopné empatického vžívání do druhých, chápání vzorců příčiny a důsledku, a dokonce i porozumění zákonům pravděpodobnosti. Děti zkoumají svět stejným způsobem, jak to činí například přírodovědci. Cíleně experimentují, vyhodnocují získané statistické údaje a na základě těchto pozorování vytvářejí hypotézy o fungování světa. Vše, co je obestřeno závojem tajemství, je pro děti jako magnet. Naopak jednoduché děje, které neskrývají žádné překvapení, se pro ně stávají brzy nezajímavou a nudnou rutinou.

Nejlépe tak, abyste byli spokojeni vy. Ano - měli byste se cítit dobře a na přijímací pohovor jít s pocitem, že jste pro svou kariéru udělali to nejlepší!

22. května 1911, tedy před 100 lety, se narodil americký psycholog a matematik ruského původu Anatol Rapoport. Přispěl k obecné teorii systémů, matematické biologii a modelování sociálních interakcí. Přínosem pro psychologii jsou jeho práce o teorii her a jejím uplatnění při řešení konfliktů. Zabýval se studiem tzv. vězňova dilematu. Zemřel roku 2007 ve věku 95 let. 30. května 1926 zemřel ve věku 53 let profesor Edward Babák, český fyziolog, spoluzakladatel a první rektor univerzity v Brně. Zabýval se srovnávací fyziologií, studiem adaptačních mechanismů a duševním vývojem dítěte. Profesorem pražské Karlovy univerzity se stal ve 34 letech (1907). Na brněnské Masarykově univerzitě založil a rozvíjel Fyziologický ústav. 31. května 1996 zemřel ve věku 75 let americký psycholog Timothy Leary. Po studiu na Harvardu vytvořil brilantní Dotazník interpersonální diagnózy (ICL - Interpersonal Check List) a razil výrok „Pravda je otázkou pozorovatele“. Jako příslušník generace beatníků od 60. let odmítal hodnoty oficiální společnosti a byl několikrát vězněn. Věřil ve vznik kyberkultury, v níž se díky přílivu informací zrychluje učení a zkvalitňuje vnímání. Jako autor děl o psychedelických zážitcích je dodnes označován za „gurua LSD“. Je autorem světově známé série testů inteligence. Původní test nesl název Wechsler-Bellevue Intelligence Scale (WBIS, 1939), přičemž Bellevue je název nemocnice v New York City, kde autor tehdy pracoval. Z této původní škály vytvořil Wechsler škálu pro děti, Intelligence Scale for Children (WISC, 1949), kterou v souvislosti se stále rostoucími požadavky vzdělávání dospělých přepracoval na škálu pro dospělé, WAIS (1955). Wechslerova baterie inteligenčních testů obsahuje ještě verzi pro děti předškolního a nižšího školního věku, Wechsler Preschool and Primary Scale of Intelligence (WPPSI, 1967). Test WAIS pro dospělé později znovu zrevidoval a inovoval, čímž vznikla dodnes užívaná revidovaná verze Wechsler Adult Intelligence Scale-Revised (WAIS-R, 1981). Tento test je určen pro dospělé ve věkovém rozpětí 16 až 74 let. Je autorem pojmu kvocient deteriorace, DQ, což je testově vyjádřené zhoršení intelektuálních výkonů způsobené stárnutím nebo úrazem. Wechsler ho navrhl roku 1955 v rámci testu WAIS a dodnes je využíván v soudní psychiatrii. Principiálně jeho testování inteligence vychází z koncepce inteligenčního kvocientu navrženého francouzským psychologem Alfredem Binetem (1914). Wechslerovy testy se skládají z dílčích subtestů, které měří rozdílné kvality, jako jsou skutečné znalosti, krátkodobá paměť, abstraktní myšlení, vizuálně-motorické schopnosti a „zdravý rozum“. Dobře předpovídají akademickou úspěšnost, nepokrývají však takové kvality, jako jsou interpersonální dovednosti nebo tvořivost. Dlužno říci, že psychometrií se Wechsler začal zabývat již během svých studií na Kolumbijské univerzitě. Byl zapojen do prací na vyhodnocování testů pro vojenské brance během první světové války, a tak se seznámil s původní Stanfordskou-Binetovou škálou, Yerkesovou bodovou škálou pro měření inteligence a armádními performačními škálami. Podílel se také na vyhodnocování armádních testů Army Alfa a Army Beta. Díky práci pro armádu se dostal na stáž na londýnskou univerzitu, kde se seznámil s významnými psychometriky, jako byl Ch. Spearman a K. Pearson. Po odchodu z armády pracoval jako asistent na pařížské univerzitě, aby v roce 1922 přicestoval do New Yorku, kde pak zůstal až do konce života. Testování inteligence vždy vyžaduje klinicky vyškoleného pracovníka. Rovněž Wechslerovy škály musí předkládat, vyhodnocovat a interpretovat vyškolený profesionál, nejčastěji psycholog. Pěkným příkladem je český psycholog a spisovatel Václav Pinkava, který před svým odchodem do anglického exilu působil v 60. letech na psychiatrické klinice v Kateřinkách. S genialitou sobě vlastní, kterou oceňovali nejen kolegové psychologové, ale i profesor Vondráček, diagnostikoval kognitivní následky mozkových poškození intuitivně, podle deterioračního indexu z WAIS.

V rámci programu Světového týdne respektu k porodu, který se zaměří mimo jiné na téma „Rodíme (se), jak potřebujeme?“, vystoupí i Helena Máslová, lékařka působící v dosud málo známé oblasti psychogynekologie.