Online archiv

Vydání: 3/2012

Sen mladého Vopičky

Jana Kárníková, 3/2012

Jak Carl potkal Sabinu aneb Nebezpečná metoda

3/2012
Přiznejme si, že nás láká dozvědět se o tom, jak významná osobnost v něčem selhala nebo alespoň přešlápla. Na tuto strunu hraje nový film Nebezpečná metoda, který se nedávno dostal do českých kin.

Cestování bez bariér

3/2012

10 milionů pro Kapku naděje

3/2012
/Aktuality /

Snadné čtení

(Dak), 3/2012
Také máte občas dojem, že nejrůznější návody, smlouvy či úřední dokumenty na vás hovoří cizím jazykem? Lidé s mentálním postižením a s poruchami učení narážejí na podobné bariéry mnohem častěji. Právě pro ně vznikl projekt Snadné čtení.

Násilí jako zážitek

Ludmila Čírtková, 3/2012
Extrémní podoby násilí mladistvých šokují a poutají pozornost. Oficiální statistiky sice naznačují spíše stagnaci či mírný pokles juvenilní delikvence, na druhé straně násilí mladistvých dosahuje rozměrů, na které jsme nebyli zvyklí. Pachatelé jsou mladší a brutálnější. A ve vzduchu je otázka, zda strategie intervence a prevence míří vůbec k podstatě současných problémů.

Skupinová terapie nemá klienta připoutat na léta

Dak, 3/2012
Psychoterapeutka Helena Klímová vede více než tři desítky let individuální i skupinové terapie. „Díky zkušenostem si v rámci terapie dovolím věci, na které jsem si jako začátečnice netroufl a,“ říká. A potvrzuje, že v průběhu let se mění i problémy, s nimiž klienti do terapie přicházejí.

Lidská paměť pracuje v „kvantech“

Jaroslav Petr, 3/2012
Probudíme se v rychlíku a chvíli nám trvá, než si uvědomíme, že nesedíme doma na pohovce. V mozku se nám pere obraz reality se vzpomínkou, kterou jsme vylovili z paměti. Mozek nakládá s každou vzpomínkou přísně odděleně, nemíchá je a zpracovává informace v malých porcích, jinak by způsobil fatální zmatek. Tuto skutečnost objevil český neurofyziolog Karel Ježek ve spolupráci s norskými vědci.

7. března 1897, se narodil americký psycholog Joy Paul Guilford

3/2012
Guilfort se narodil před 115 lety v obci Marquette ve státě Nebraska. Již jako dítě vnímal významnější rozdíly ve schopnostech a zájmech členů vlastní venkovské rodiny, což později podnítilo jeho zájem o diferenciální psychologii. BA získal na univerzitě v Nebrasce (1922), Ph. D. na Cornellově univerzitě (1926), doktorát práv v Nebrasce (1952) a doktorát věd na univerzitě v Jižní Kalifornii (1962). V počátcích své vědecké práce byl přitahován chemií, zvláště pravoúhle uspořádanou periodickou tabulkou prvků. To se později projevilo v jeho přístupu ke klasifikaci schopností a myšlenkových operací a v atomizované koncepci psychických vlastností utříděných na potřeby, schopnosti, temperament, postoje a zájmy (1959). Získané zkušenosti jej vedly k přesvědčení, že inteligence není jen obecnou schopností a že měření inteligenčními testy nezachycuje specifické stránky inteligence, jako je talent, nadání a tvořivost. Myšlení rozdělil na divergentní a konvergentní. Určil faktory tvořivého myšlení a měřil je výkony v psychologických testech, jimiž se každý z těchto druhů myšlení projevuje. Po skončení 2. světové války inicioval na univerzitě v Jižní Kalifornii výzkum talentů. Vznikl model schopností uspořádaný v trojrozměrné matici s pěti duševními operacemi, pěti druhy informačních obsahů a šesti druhy informačních forem, sloužící jako hodnotný heuristický nástroj a plán zlepšování intelektuálních schopností prostřednictvím cvičení. V jeho práci je důležitý termín struktura intelektu označující inteligenci jako souhrn operací, obsahů a produktů, přičemž existuje pět druhů operací - poznávání, paměť, divergentní produkce, konvergentní produkce, hodnocení, šest druhů produktů - jednotky, třídy, vztahy, systémy, transformace a implikace, a pět druhů obsahů - vizuální, sluchové, symbolické, sémantické, behaviorální. Každá z kategorií uvedené struktury je nezávislá, proto existuje teoreticky 150 různých složek inteligence. Kupříkladu kognitivní operace lze rozdělit na 30 dílčích schopností (6 produktů x 5 obsahů). V díle The Nature of Human Intelligence (1967) popsal strukturu lidské inteligence pomocí šesti schopností: poznávání, pamatování, vybavování, dedukce, indukce a řešení problémů. Dále uvedl pět oblastí, jimiž člověk získává informace: zrak, sluch, obsah, symbol, chování. Výstupem je poznání, které se skládá z položek spojených společnými znaky, příbuzností, opakem, podobností či posloupností. Jejich dalším tříděním je možné se dopracovat k systémům, jež vytvářejí struktury nebo sítě, a z nichž lze vyvozovat důsledky i předpovědi. J. P. Guilford zemřel roku 1987 ve věku 90 let v Los Angeles.

březen

3/2012

Můžeme být šťastní v práci?

(Dak), 3/2012
Zdá se vám štěstí v práci jako protimluv? Hospodářské výsledky firem, které se přednostně zaměřují na psychickou pohodu zaměstnanců, ukazují, že to nejen jde, ale dokonce se to ekonomicky vyplatí. „Na jarním Inner Winner festivalu můžete načerpat inspiraci, nápady a zkušenosti, jak na to,“ říká ředitel festivalu Jiří Vokáč Čmolík. A tak jsme se zeptali:

Staňte se značkou

Eva Tomková, 3/2012
Budte jedineční, neotřelí a silní. Vnímejte se jako produkt, který je nutno propagovat vždy a za všech okolností. I ve výtahu. A hlavně, nikdy se nebavte se svým šéfem o počasí.