Online archiv

Vydání: 1/2014

Seznamka

Hana Raddová, 1/2014

Obsese: Melvin, Sheldon ...a ti druzí

1/2014
Díval se na sebe do zrcadla a po tváři mu stékaly slzy. Cítil, jak v něm opět roste napětí a nervozita. Věděl, že se možná bude chvíli snažit to potlačit, ale nakonec zase nevydrží… V hlavě mu vířily obavy. „Bakterie! Mohl by mít na rukou bakterie! Jsou přece všude! Je jich tu určitě plno!“ Pustil vodu. Otevřel skříňku, opatrně vytáhl nové antibakteriální mýdlo, rozbalil ho tak, aby se mýdlo ničeho nedotklo, postupně prstem poklepal na všechny čtyři zaoblené rohy mýdla ve směru chodu hodinových ručiček. V hlavě si odpočítal řadu čísel a začal se mýt… Už podesáté… (Příběh pacienta)

Trauma je ztráta spojení

1/2014
terapeut Andre Jacomet začal svůj pražský seminář Trauma a závislosti promítáním poutavých reklam se slogany Touha, Obsese, Závislost na Diorovi a vyvolal hned několik otázek: Jsme všichni závislí? Je způsob, jakým žijeme, zdrojem traumatu? Co s tím můžeme dělat?

Už to nevydržím, uteču z domova

1/2014
Vybavíte si zápletku příběhu Mikulášových patálií? Mikuláš se obává, jaká bude jeho pozice v rodině po narození sourozence, a jako jedno z řešení ho napadne útěk, protože nikdy nepřesvědčí rodiče, aby si ho nechali. Zdá se vám to absurdní? Míra reálnosti rizika útěků je ryze subjektivní.

Hypermozek

1/2014
Čeká lidstvo větší synergie myšlení?

Už máte svého terapeuta?

1/2014
Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Tato servisní rubrika vám může napovědět, na koho se ve svém regionu obrátit. JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Nebojte se podnikového psychologa

1/2014
Zaměstnavatelé tlačí ceny dolů tím, že nakládají stále více práce na své zaměstnance. Přibývá lidí, kteří se cítí být pod tlakem a začínají mít problémy se zpracováním nadměrného stresu z práce. Toho si jsou někteří zaměstnavatelé vědomi, a proto nabízejí službu podnikového psychologa, který může právě s těmito problémy pomoci.

Učte se jazyk jako děti: nevědí nic o gramatice a přesto mluví

(dak), 1/2014
Dali jste si závazek, že v letošním roce konečně zapracujete na zlepšení svých jazykových znalostí? Nejste spokojeni s výukou a hledáte změnu? O netradiční metodě vhodné pro „domácí užití“ hovoříme se spoluautorkou TAXUS Learning® Martinou Králíčkovou.

Poruchy chování á la Jekkyl a Hyde

Radkin Honzák, 1/2014
Věřili byste, že vlídný dědeček se může v noci změnit v agresivní monstrum? Příčinou je porucha chování v REM spánku, tzv. REM Behavior Disorder (RBD).

Proč se barví léky?

Linda Vojancová, 1/2014
Ibuprofen - účinná látka, blokující jeden enzym, která působí proti bolesti a zánětu, byl veřejnosti poprvé představen v roce 1969 ve Velké Británii. Tehdy dostal „růžový kabát“ a za dobu své existence získal řadu různých přídomků jako růžové blaho, lentilka, brufátko, ibáček, či „záchranné kolečko“. Podle farmakopsychologů růžová evokuje pocit úlevy a v emoční rovině vyjadřuje optimismus. Atypická barva se osvědčila - spotřebitelské průzkumy ukázaly, že lidé růžovou vnímají velmi pozitivně. Přesto se „růžový kavalír“ může projevit jako zákeřný nepřítel, a to nejen z důvodu nadužívání, ale i „díky“ svému syntetickému zabarvení…

S cigaretou dnes končím!

Daniela Kramulová, 1/2014
Podle dlouhodobých průzkumů kouří kolem 29 % tuzemské populace. Většina kuřáků by si přála přestat, ovšem ne každému se to podaří. Jak můžeme zvýšit úspěch při odvykání kouření?

Chválit, chválit... Ale jak?

Kateřina Krtičková, 1/2014
„Chvalte, chvalte!“ doporučují pedagogicko-psychologické příručky jako jednoznačný a všezachraňující způsob, jak vychovat zdravě sebevědomé dítě. Metodu chválení označují za základní stavební kámen úspěšného výchovného prostředku. Obecně tomu samozřejmě tak je. Jak si ovšem vysvětlit fakt, že tolik chválených dětí prožívá pocity nízkého sebevědomí a sebedůvěry? O faktu, že je potřeba chválit, oceňovat, povzbuzovat, pozitivně hodnotit nejen pokroky dětského vývoje, ale i malé úspěchy, není snad ani potřeba diskutovat. V klinické praxi se však příliš často setkáváme s tím, že očekávaná přímá úměra, tedy „dostatek pochvaly úměrně odpovídá zdravě sebevědomé osobnosti dítěte“, se nedostaví. Jak tedy vlastně děti chválit? Děláme my rodiče někde chybu? Čeho se můžeme vyvarovat?