Online archiv

Kdyby bylo možné vrátit čas, 44 procent právě maturujících středoškoláků by si vybralo úplně jiný obor. Další pětina by klidně studovala to samé co nyní, zvolila by ale jinou školu. Vyplývá to z průzkumu mezi letošnímimaturanty, který si objednalo ministerstvo školství a o němž informovaly Lidové noviny. Výsledky ukazují na dvě věci: základní školy dětem nedokážou dobře poradit s výběrem jejich další vzdělávací dráhy a některé střední školyvyučují tak nudně, že to jejich studenty otrávilo. Podle Heleny Úlovcové z Národního ústavu odborného vzdělávání by se základní školy měly víc věnovat žákům devátých tříd a jejich představám o dalším studiu."Děti nemajípředstavu o tom, co obsahují ty které obory,"uvedla ve zmíněném deníku Úlovcová. Někteří ředitelé středních škol tvrdí, že výchovní poradci na základních školách skoro nefungují, připouštějí ovšem také, že učitelé nastředních školách nechtějí příliš měnit své zastaralé přístupy.

Evropská komise pochválila Česko, že jen málo obyvatel je bez středního vzdělání. Zatímco v Evropské unii nedokončí střední vzdělávání v průměru 15 procent žáků, v Česku je to pouze 6,4 procenta, na Slovensku 5,8 procenta a vPolsku 5,5 procenta. Pro srovnání - v Portugalsku končí školní docházku předčasně, tedy bez střední školy či vyučení, 38 procent mládeže, v Itálii 22 procent, napsaly Lidové noviny. Tato čísla ovšem nelze zcela srovnávat.Například v Portugalsku totiž není učňovské vzdělávání v našem slova smyslu. Když se chce někdo vyučit zámečníkem, prostě jde k nějakému zámečníkovi, nechodí ale při tom už do řádné školy, takže statistika takové učenínepovažuje za vzdělávání ve školském slova smyslu, upozornil zmíněný deník.

Připravovaná novelizace občanského zákoníku znepokojuje občanská sdružení včetně těch, která se věnují práci s dětmi. Novela chce nahradit pojem občanské sdružení právně závazným pojmenováním spolek. Zástupci těchto sdružení alenamítají, že kromě zmatení prakticky užívaných termínů se tím zužuje vnímání i občanských sdružení veřejností, protože ta je pak už nebude považovat za základní kámen občanské společnosti, ale za komunitu"kutilů"spodobnými zájmy. Dalším problematickým bodem zákoníku je ustanovení, podle něhož by v případě nevyrovnaného závazku vůči třetí osobě musel jeden organizační článek uhradit dluhy jiného organizačního článku nebo ústředí.Následkem toho by se větší občanská sdružení mohla rozpadnout na stovky právnických osob.

Rozhodování dospívajících jedinců o volbě povolání nejvíc ovlivňují rodiče, učitelé v této věci hrají jen velmi malou úlohu. Zjistil to výzkum realizovaný Petrem Hladěm, který o něm informoval na serveru www.učitelske-listy.cz.Téměř dvě třetiny dotázaných studentů prvních ročníků středních škol uvedly, že při svém rozhodování nejvíc daly na rodiče - stojí za tím jejich doporučení, vzory v rodině, předávání osobních zkušeností apod. Rodiče jsou takéhlavním zdrojem informací v této oblasti. Druhým nejvýznamnějším faktorem pro rozhodování jsou zájmy a záliby žáků (37 procent) a třetím exkurze (návštěva školy, podniku, burzy škol atd.), které ovlivnily 26 procent žáků. PodleP. Hlaďa se tak potvrdila teorie, že exkurze s jasně stanoveným cílem a formou usnadňuje žákům nejen orientaci ve složitém světě práce, ale i jejich konečné rozhodování. Na studenty měli významný vliv i kamarádi a přátele (19procent).Naproti tomu učitelé a třídní učitelé ovlivnili pouze pět procent žáků, stejně jako výchovný poradce."Potvrzuje se, že třídní učitel může v řadě případů plnit významnější roli než výchovný poradce, neboť lzepředpokládat, že je zpravidla v užším kontaktu se žáky a jejich rodiči, a je tedy lépe obeznámen jak s jejich studijními předpoklady, tak i rodinnými či sociálními poměry,"napsal P. Hlaďo. Podle něj je alarmujícímzjištěním, že vyučovací hodiny zaměřené na výchovu k volbě povolání ovlivnily rozhodování jen čtyř procent studentů.Ukázalo se také, že jen část rodičů při rozhodování o budoucí vzdělávací a profesní dráze svého dítěte poradí s odborníky a nechá posoudit i jeho předpoklady. Proto se podle P. Hlaďa jako zcela nezbytné ukazuje posilováníspolupráce a komunikace v linii škola - rodiče - ostatní poradenské subjekty."Není to tedy pouze žák, kdo by měl získat potřebné informace, ale také rodiče, kteří své děti přímo ovlivňují. Škola by měla motivovat rodiče kzodpovědnému přístupu při rozhodování o volbě povolání svých dětí. Přímá a pravidelná komunikace mezi školou a rodiči by se měla stát základní prioritou,"uvádí P. Hlaďo s tím, že rodiče musejí být školou důkladněseznámeni s možnostmi a mezemi kariérového poradenství a vzdělávání. Nízká frekvence využívání služeb profesního poradenství totiž poukazuje na skutečnost, že rodiče a jejich děti netuší, se kterými problémy se obrátit natřídního učitele, výchovného poradce (školního psychologa), jakou pomoc hledat v pedagogicko-psychologických poradnách a v čem by pro ně mohla být prospěšná informační a poradenská střediska při úřadech práce.

Zrušení státních maturit, které mají být zavedeny do dvou let, požaduje petice, kterou sepsala skupina středoškoláků."Nechceme maturovat z nesmyslných, nic neříkajících bloků. Chceme maturovat na vysoké úrovni z předmětu,kterému opravdu rozumíme. Chceme maturovat z toho, co jsme se opravdu učili a na úrovni, na které jsme byli vzděláváni,"napsali její autoři na stránkách www.antistatnimaturity. wz.cz, kde je i celé znění petice. Podlenich státní maturity zploští rozsah a obsah výuky, omezí kreativitu a individualitu studentů a v důsledku toho dojde ke snížení a devalvaci úrovně středního vzdělání."První iniciativa vznikla už před dvěma roky, kdy se začaly zkoušet nové maturity ve školách. Přišli s tím sami studenti a jejich rodiče,"uvedla v Mladé frontě Dnes mluvčí týmu Antistátní maturity ZuzanaNekolová, která nyní studuje vysokou školu."Státní maturity jako jednotné měřítko studentů jsou sice hezká vize, ale ve chvíli, kdy bude jiný systém ve školství a ve výuce,"dodala. Iniciátoři petice poukazujínapříklad na to, že studenti, kteří se vzdělávají ve škole s technickým zaměřením, budou maturovat z českého jazyka na stejné úrovni jako gymnazisté, přestože tuto zkoušku ve svém budoucím zaměstnání potřebují mnohem méně."Nechceme, aby všechny školy učily to samé a aby jejich studenti byli všichni stejní a uměli to samé,"zdůrazňují."Chceme dělat (a školou být připraveni na to), co nás baví, na co máme talent a v čem bychomspolečnosti mohli být prospěšní."Školy podle organizátorů petice mají zatím možnost individuální výuky, ale jen do té doby, než přijdou komisaři, kteří rozdají všem školám stejný test."V tu chvíli není důležité,jestli se student ve škole naučil, co ho baví a na co má talent. V konečném důsledku budou všechny školy učit to samé, aby jejich studenti uspěli při státních maturitách."Velmi znevýhodňující je pro studenta je podle autorů petice fakt, že nelze maturovat z víc než jednoho cizího jazyka."V dnešní době, kdy ve většině zaměstnání požadují dva cizí jazyky, je to krokem zpátky. Místomaturity budou v takovýchto firmách požadovat jiné zkoušky z cizího jazyka, které jsou ovšem placené. Zajímalo by nás, zda stát bude tyto zkoušky hradit, jelikož se jedná o nemalé částky."

Občanské sdružení Škola dětem se hodlá obrátit na Evropský soudní dvůr. Od jara 2004 usiluje o zařazení školy pro nadané děti se speciálními vzdělávacími potřebami (vyžadují například speciální péči v oblasti rozvoje jemnémotoriky) do rejstříku škol, ministerstvo však jeho žádost opakovaně zamítlo. Podle sdružení tím omezilo hospodářskou soutěž a svobodu poskytování služeb. Ministerstvo však své stanovisko nehodlá měnit, protože je protioddělování dětí s různými vzdělávacími potřebami."Podporujeme spíše integrační politiku, která se osvědčuje i v zahraničí,"řekla ČTK mluvčí ministerstva Michaela Lagronová s tím, že pro novou školu (měla být vPraze) není také místo z demografických důvodů. Podle předsedy sdružení Stanislava Svobody by ovšem o vzdělávání dětí měli rozhodovat rodiče a ne úředníci.

Skupina mladých Romů z Ostravska, kterým se nelíbí, že byli zařazeni do zvláštních škol, se odvolala k velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Českou republiku viní z diskriminace. Ve Štrasburku sistěžují už podruhé, poprvé neuspěli - malý senát soudu rozhodl, že ČR úmluvu o lidských právech neporušila."Malý senát pominul některé prvky, které se například v Evropské unii už běžně u diskriminace posuzují,"uvedl v České televizi advokát stěžovatelů David Strupek. Stěžovatelům nahrává fakt, že Evropské monitorovací centrum pro rasismus a xenofobii kritizovalo začátkem května Česko, Slovensko a Maďarsko za to, že nadále častoumisťují romské děti do zvláštních škol. Vzbuzuje to v něm nejen obavu z porušování principů rovnosti, ale i z toho, že to negativně ovlivňuje možnosti pracovního uplatnění Romů.

Ministerstvo školství splnilo svůj slib a vyhlásilo program na podporu rozvoje středního všeobecného vzdělávání, tedy gymnázií a lyceí. Chce tím docílit toho, aby se ve školním roce 2010/2011 zvýšil podíl žáků přijímaných natyto školy na zhruba 35 procent (v současnosti jde o 24 procent). Podle předpokladů ministerstva vznikne 5700 nových studijních míst na školách, které nevybírají školné. Program se netýká jen stávajících gymnázií a lyceí, ale istředních odborných škol a učilišť, která otevřou programy zaměřené na všeobecné vzdělávání. Ministerstvo přispěje zřizovateli na náklady vzniklé v souvislosti se zřízením nových žákovských míst. Na každé může být poskytnuto až25 tisíc korun, z toho 15 tisíc v prvém roce přijetí žáka, 10 tisíc v roce druhém.S tím, že je nutné plošně rozšířit gymnázia, však nesouhlasí Asociace ředitelů gymnázií."Je to dobrý plán pro velká města. Neefektivní je to ale například pro Mimoň nebo Tanvald, kde stěží naplní kapacitu i vedruhých kolech přijímacích zkoušek,"uvedla v Hospodářských novinách členka vedení asociace Irena Přádná. Navíc se v roce 2010 podle demografických předpokladů počet míst na gymná ziích přirozeně zdvojnásobí, protožestředoškoláků bude téměř o třetinu méně."Spíše by se měly naplnit kapacity odborných lyceí, která rodiče tolik neznají,"zdůraznil pro stejný list předseda Asociace středních průmyslových škol a Unie školskýchasociací Jaroslav Ponec. Navíc pro střední odborné školy a učiliště není výhodné zřizovat programy zaměřené na všeobecné vzdělání."Už dnes dostávají na každého žáka víc peněz než gymnázia, protože je pro ně náročnějšíudržovat například provoz specializovaných dílen,"řekla I. Přádná.Ministerstvo také chystá změny u středních odborných škol a učilišť. V prvním ročníku by na nich žáci měli získat stejný všeobecně technický základ a poté by se rozhodli, zda chtějí dále pokračovat v učňovském oboru, nebonaopak přestoupit například na průmyslovou školu. Učiliště by také v budoucnu měla víc spolupracovat se zaměstnavateli. Jde však o to, aby pro zaměstnavatele bylo výhodné brát učně na praxi a později jim i nabídnout místo.Ministerstvo školství proto mimo jiné jedná o daňovém zvýhodnění.

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které realizuje Maturity nanečisto, zváží další spolupráci s externími autory testů, kteří dodali chybné nebo nepřesné úlohy. České tiskové kanceláři to řekl ředitel centraMartin Chvál."Vyhodnotíme situaci a kde se ukáže, že jsme od autorů dostali větší množství vadných úloh anebo určitým recenzentem prošly úlohy, které se ukázaly být chybné nebo nešťastně formulované, rozvázali bychom stěmito lidmi spolupráci,"uvedl. Na správnost státních maturit by podle poradce ministryně školství Martina Profanta v budoucnu měla dohlížet nezávislá jednadvacetičlenná komise zvolená poslaneckou sněmovnou."Předpokládáme účast lidí ze zaměstnaneckých svazů, z odborů, z vysokých škol a těch, koho se týká výsledek středního vzdělávání jako takového,"řekl ČTK.