Online archiv

Vydání: 6/2004

Tablo a kronika

Alena Kulhánková, ŠD při ZŠ Palachova, Žďár nad Sázavou, 6/2004
Lepenkové krabice jsou hlavním materiálem pro výrobu tabla na konci školního roku a kroniky pro zachycení vzpomínek na tábor.

O Koblížkovi

Marie Čistecká, MŠ Štefánikova, Hradec Králové, 6/2004
Učím v MŠ pro děti s vadami sluchu a řeči. Ve své třídě mám zapsaných 11 dětí. Všechny mají těžkou sluchovou vadu, některé ještě v kombinaci s jiným postižením. Moje kolegyně Hanka Šmejdová je neslyšící, obě používáme vkomunikaci s dětmi a mezi sebou znakový jazyk, já ještě jako slyšící mluvenou řeč - to pro nácvik odezírání a zpřesňování artikulace. Náš předškolní vzdělávací program se nazývá"Z pohádky do pohádky". Každý měsíc sivyprávíme ve znakovém jazyce jednu pohádku, snažíme se z ní vyzískat maximum. Na konci měsíce už děti umí pohádku přeznakovat, obrázky k textu poskládají podle posloupnosti děje, společně si ji zahrajeme a kamarády z vedlejšíchtříd pozveme na divadlo. Tentokrát jsme využili pohádku"O Koblížkovi"ke společnému kuchtění. Z přinesených surovin jsme hned ráno zadělali s dětmi těsto. Děti pilně třely máslo s cukrem a žloutky. Přidávali jsmemouku a droždí, ohřívali mléko. Těsto zkoušeli míchat všichni, nejlépe to však šlo paní učitelce. Čekali jsme, až to všechno vykyne v míse na topení. Děti chodily zvědavě nakukovat, jak těsto"roste". V době čekáníjsme si pohádku znovu vyprávěli, kutáleli se na žíněnce jako koblížkové. A po svačince jsme se zase dali do práce. Z teploučkého těsta si každý ukoulel koblížek a kolegyně je za přísných bezpečnostních opatření dozlatovasmažila. Děti si je ještě vlahé natíraly samy džemem. Vonělo to po celé školce, mlsouni z vedlejších tříd už k nám netrpělivě nakukovali. Dali jsme ochutnat i maminkám, jejich chvála nás potěšila. S Budulínkem jsme pozorovaliklíčení hrášku, pekli jsme a zdobili perníčky na polepení Perníkové chaloupky a v červnu možná upečeme s Karkulkou bábovku pro babičku.

Návštěva v restauraci

Eva Štanclová, MŠ Hospozín, 6/2004
Naše paní školnice je vyučená servírka. Když jsme se s dětmi učili o lidských profesích a řemeslech, hned ji napadlo, že bychom si v mateřské škole mohli zahrát na opravdovou restauraci. Akce byla pro děti připravována tajně. Atak jednoho dne po návratu z vycházky byl na dveřích jídelny nápis"Restaurace Evropa". A protože hodovat v restauraci bez peněz nelze, dostaly děti před vstupem do restaurace papírové dětské peníze. Protože jdeme sdobou, použili jsme měnu euro. Děti byly předem poučeny, že touto měnou lze platit v různých zemích Evropy. A pak - hurá na oběd! Slušně jsme všichni při vstupu do restaurace pozdravili, děti i učitelky se posadily a už tu bylahbitá paní servírka a nabídla dětem i dospělým jídelní lístky, v nichž si všichni hosté mohli vybrat různé druhy studených či teplých nápojů a po obědě si mohli objednat podle chuti zákusky či ovocné poháry. Panečku, to bylopohodlíčko! Dnes děti nemusely uklízet talíře od polévky, ani chodit k okénku pro druhé jídlo. Vše obstarala s úsměvem paní servírka. Dvě holčičky ze třídy předškoláků již umí číst, tak mohly ostatním kamarádům pomociorientovat se v jídelním lístku. Pro nečtenáře byly vodítkem obrázky nebo jim paní servírka zopakovala, co si mohou objednat. Dobří jedlíci zvládli po obědě např. perníkový řez s čokoládou a se šlehačkou a navíc ještě ovocnýpohár. Jedna holčička dokázala objednat nápoje pro všechny kamarády u stolu. S přehledem servírce oznámila:"My chceme čtyřikrát kolu!"Děti se natolik ztotožnily s představou, že jsou v opravdové restauraci, že sejeden chlapec rozhlédl a zeptal se:"Kde tady mají záchody?"Děti se v restauraci velmi pěkně chovaly, děkovaly za donesené jídlo, dokázaly požádat o další nápoj či si přiobjednat ještě jeden dezert. Kdo se najedl ajiž nechtěl žádné jídlo, zaplatil, pozdravil a odešel z restaurace. Každé dítě si domů odneslo jídelní lístek. A protože poznávání všemi smysly poskytuje dětem více zážitků a děti si potom vše lépe pamatují, byli už u nás z řadrodičů a sourozenců v rámci poznávání lidských profesí např. policista a zdravotní sestra, kteří dokázali velice pěkně přiblížit dětem svoji práci. Opakovaně byl u nás žák ZUŠ, který dětem zahrál na trubku a zobcovou flétnu.Dvakrát ročně k nám jezdí profesionální hudebníci s programem, v němž představují dětem různé nástroje a seznamují děti s lidovými písněmi. Navštívili jsme sochařskou dílnu, chystáme se na návštěvu vepřína a kravína ve zdějšímsoukromém hospodářství a plánujeme exkurzi v truhlářství, knihovně a místní továrně, která je zaměřena na kovovýrobu. Děti se učí vážit si práce dospělých a poznávají, že každá práce je potřebná a užitečná, když ji člověk děládobře a s láskou.

Dny jako malované

Alena Kutílková, MŠ Hospozín, 6/2004
Využití tematických celků umožňuje dětem nacházet v činnostech v mateřské škole vždy něco nového a zajímavého při současném rozvíjení jejich schopností a dovedností.

Kutálej se, míčku!

Stanislava Kociánová, MŠ Česká, Prachatice, 6/2004
Hry s míčem se dětem nikdy neomrzí. Při hrách s míčem děti rozvíjejí svoje pohybové dovednosti, učí se spolupracovat a zažijí i spoustu legrace.

Já jsem malý míček

Jarmila Dymanusová, MŠ Špálova, Ostrava 1, 6/2004
Naše děti v mateřské škole, které mají 3-5 let, zpívají rády skoro všechny. Zpíváme každý den. Jak jsme zpívali písničku Míček? Děti jsem motivovala už při hrách a ranním cvičení malými i velkými míči. Co ten náš míč všechnoumí? Kutáleli jsme míčem v kruhu, ve dvojicích, házeli míč do výšky a vyvolávali jména. Musíme našemu míči říci, kde si může hrát - na zahradě, na hřišti, ne na ulici (prvky dopravní výchovy). S kým si rádi hrajeme? S kamarády,s maminkou, tatínkem, bratříčkem (vedení dětí k pěkným vztahům mezi sebou, půjčení míče). Pak už děti pochodovaly podle nové písně Míček (seznámení s písní). Při chvilce u klavíru si píseň poslechly znovu, zaujala jsem jemotivací s maňásky pejska a kočičky, využila jsem rovněž obrázky k písni. Když jsme si píseň několikrát zazpívali, začali jsme hrát na dětské hudební nástroje - ozvučná dřívka a různá klapadla. Děti zvládly jednoduchý rytmus adoprovázely mou hru na klavír při mezihrách i dohře. Píseň je rytmická a navozuje dobrou náladu. Děti si navzájem půjčují hudební nástroje, protože každé dítě chce být aktivní. Dbám na to, aby zpěv nebyl příliš hlučný, rovněžaby nehrálo příliš mnoho nástrojů, aby jejich zvuk nepřehlušil píseň. Jiný den si děti na balicí papír nakreslily různě velké míče, procvičila jsem uvolnění ruky při tomto grafickém cvičení. Ve výtvarné chvilce se děti pokusilyilustrovat píseň, při chvilce v literární výchově jsme se zaposlouchali do pohádky J. Čapka O panence, která tence plakala. V pohádce pejsek s kočičkou najdou plno poztrácených hraček, přinesou je panence, která má z nichradost. I my se musíme starat o své hračky, protože i my jsme ztratili míč na zahradě. Dnes půjdeme na zahradu a budeme si hrát s míči, švihadly, kočárky. O hračky se budeme starat, aby je žádný pejsek s kočičkou nenašlipoztrácené a zapomenuté (mravní výchova - péče o své věci). Při sluchové hře Na ozvěnu jsem procvičila i mluvidla dětí, kdy děti opakovaly slova - míč, míček, slunce, sluníčko, pejsek, kočička, vytleskávaly apod. Písní jsmeudělali radost nejen sobě, ale i maminkám k jejich svátku. Možná, že teď maminky dětem častěji doma zazpívají písničku pro radost v srdíčku.

O čem písnička vypráví (1)

Eva Kulhánková, Praha 10, 6/2004
Teprve tehdy, když se nám písnička zalíbí, upoutá nás její melodie či nápěv, můžeme si z ní vytvořit zajímavou hru, vtipnou hádanku nebo půvabnou pohádku.

Panáček

Eva Dvořáková, MŠ Filcíkova, Chrast u Chrudimi, 6/2004
Předškoláci se seznamují s geometrickými tvary pomocí jednoduchého říkadla:Trojúhelník čepička, kruh je zase hlavička, krček, to je čtverec malý, obdélník jsou ruce, nohy.Velký čtverec tělo je, kdo se na nás usměje?Tvary si děti vybarví a postavičku probudí. Mají svého kamaráda.

Víčka pro radost

Jan Dvořák, 3. tř. ZŠ Prasek, Nový Bydžov, 6/2004
Jednoho dne přišla paní učitelka Nováková s nápadem sestavovat různé obrázky z barevných víček. Moc se nám to líbí a užíváme si u toho spoustu legrace. Jako první jsme poskládali sluníčko. Když máme hotovo, tak nás pan ředitel sobrázkem vyfotí na památku.

Hry s plastovými víčky

Renata Špačková, MŠ TrnavaMŠ, 6/2004
Dostali jsme přímo od výrobce limonád velký kbelík plný barevných plastových víček. Víčka jsou lehká, bezpečná a inspirují k mnoha aktivitám.Při vytváření mozaikových obrázků rozvíjely děti svoji fantazii.

Aby pes neublížil

M. Procházková, 5. MŠ Kutnohorská, Příbram, 6/2004
Také vás zneklidňují zprávy o pokousání či napadení dětí psem? Poslední dobou je to častý jev. V čem je problém? Tato otázka má více odpovědí. Ale uvědomujeme si, že nejdůležitější je prevence. Proto jsme se rozhodli přijmoutnabídku ke spolupráci s pí M. Posekanou a její"Psí školou". Děti přišli navštívit Bred, Ebinka, Monika a Petra. Bred a Ebinka jsou labradoři, Monika s Petrou majitelky těchto krásných psů. Byla to první návštěva zplánované spolupráce. Děti se dozvěděly základní informace o psech, o jejich chování a o přístupu k nim. Vše si vyzkoušely prakticky. Seznámily se s tím, jak se bránit útoku psa a s prevencí při setkání s neznámým či agresivnímpsem. Vyzkoušely si hlazení psa, povely psovi s odměnou, chůzi slalomem a mnoho dalšího. Bylo krásné pozorovat nadšené děti během celého setkání se psy. Některé z dětí si vyzkoušely prvky canisterapie. Děti se již těší na dalšísetkání, kdy budou Monika a Petra pracovat s menší skupinkou dětí. Poděkování za záslužnou práci patří majitelkám i jejich svěřencům.

Děti se těší na psy

Lenka Lánová, SMŠ Čsl. armády, Svitavy, 6/2004
Každé pondělí je v naší mateřské škole pro děti s více vadami výjimečné. Každé pondělí nás totiž navštěvují dva psi. Od května 2003 jsme zahájili projekt canisterapie, komplexní formu terapie pomocí psa, ve smyslu psycho, fyzioa socioterapie. Za pomoci canisterapie dochází k rozvoji citových schopností (hlazení psa, mazlení, navazování komunikace s dítětem), k rozvoji rozumových schopností (cílenou hrou a plněním úkolů, procvičováním znalostí vzávislosti na předškolním vzdělávání), dále k rozvoji pohybových dovedností (házení míčků, napodobování činnosti psa, překážková dráha) a k rozvoji řečových dovedností dětí. V současné době nás navštěvují dva canisterapeuti,paní Milena Svobodová se svým českým chodským psem Tesou a paní Naděžda Trčková se zlatým retrívrem Fany. Zpočátku se děti seznamovaly s povahou psa, s jeho přirozeným chováním a učily se se psy zacházet. V pondělí se děti domateřské školy vždy těší a radostně pomáhají připravit zimní zahradu, do které pejsci přicházejí. Ochotně chystají vodu do misky, pomůcky, piškoty a ostatní pamlsky. Všechny děti se terapie aktivně zúčastňují, dochází kezklidnění hyperaktivních dětí a u dětí s těžším mentálním postižením ke vzbuzování libých pocitů z blízkosti Tesy a Fanynky. Chtěla bych poděkovat canisterapeutkám za práci, kterou vykonávají bez nároků na finanční ohodnocení.Děkuji jim za čas, který našim dětem věnují, a za lásku, kterou jim projevují. Odměnou jim jsou radostné a spokojené děti, které se na ně a na pejsky vždy velmi těší.