Online archiv

Vydání: 2/2010

Mačkaná batika

Alena Isabella Grimmichová, 2/2010
Pokud chceme v domácích podmínkách barvit velké kusy látek, bývá problém s rovnoměrností nabarvení a vzoru. Mačkaná batika je vhodná právě pro práci s velkou plochou.

Masopustní maškary a karnevalové masky

2/2010
Karnevalové masky se pyšní různými kostýmy, účesy a pokrývkami hlavy. Někdy je to klobouk nebo čepička, jindy třeba paruka s květinami. Abychom si navrhli různé účesy, představující konkrétní postavy, vyrobíme si hlavu z kulaté krabičky od sýra.

Jak vyzrát na ucpaný nos?

Mgr. Marie Těthalová, 2/2010
V mnoha domácnostech i školkách se v zimě rapidně zvýší spotřeba papírových kapesníků. Virová a bakteriální onemocnění spolu s reakcí na chladný venkovní vzduch, který vystřídá často velmi suchý vzduch vytopené místnosti, způsobují, že se nám nedýchá zrovna dvakrát dobře.

Bulharská školka – nahlédnutí do jiné kultury

Mgr. Marie Těthalová, 2/2010
Získat novou pedagogickou zkušenost v odlišném kulturním prostředí a poznat koncepci a vedení školství jinde než v České republice, zlepšit své komunikační a jazykové schopnosti, to si přála Mgr. Marie Machová, která strávila několik měsíců jako asistentka v bulharské školce.

Dvojčata ve školce

PhDr. Daniela Kramulová, 2/2010
Mohou si být k nerozeznání podobná, mluvit vlastní řečí, které učitelky ani ostatní děti nerozumějí. S dvojčaty ve školce čeká na učitelku řada specifických, neobvyklých situací, které se však při dobré komunikaci s rodiči dají úspěšně řešit.

Učitelský sbor jako pracovní tým

Mgr. Marie Těthalová, 2/2010
Kolegy (ani nadřízené) si většinou nevybíráme, přesto bychom s nimi měli vycházet co nejlépe. Jak navodit atmosféru, kdy si každý „nesedí u svého písečku“, ale všichni sledují společný cíl? Povzbuzováním efektivní komunikace, tolerance a ohleduplnosti i základní lidskou slušností.

V komunikaci s dítětem musíme být vždy pravdiví

Mgr. Marie Těthalová, 2/2010
Z malých nepravd nebo utajených skutečností mohou po čase vyrůst nebezpečné mýty. O tom, jaké škody mohou v dětské mysli napáchat polovičaté informace, a o nejčastějších problémech, se kterými se děti potýkají, jsem mluvila s psycholožkou Linky bezpečí Lucií Bukovskou.

Masopustní veselí

2/2010

Zlatá horečka ve školní družině

Renata Němečková, 2/2010
Součástí vzdělávacího programu pro naši školní družinu je putování světem nazvané „Toulavé boty“. V lednu jsme se vypravili do severských zemí. Povídali jsme si o Antarktidě, Grónsku, Aljašce, o zdejší drsné krajině, o zvířatech žijících v této oblasti a zhlédli krásné přírodopisné dokumenty. Jednoho lednového dne jsem se dětí v družině zeptala, jestli vědí, co je zlatá horečka? Vyslechla jsem zajímavé odpovědi. Jedna z nejvtipnějších – když mají bohatí lidé horečku, tak potí zlato. Proto prvním úkolem bylo zjistit, co je zlatá horečka. Děti pátraly v knížkách, na internetu a ptaly se rodičů. Výsledek? Rýžování zlata, psí spřežení, Bílý tesák od Jacka Londona, to vše jsme potřebovali vědět, aby mohlo začít odpolední dobrodružství. A pak jsme se doslechli, že v Kuřívodech (součást města Ralska, kde se naše škola nachází) se objevilo velké ložisko zlata. „Nečekejte a přijeďte zkusit štěstí.“ Proto jsme nečekali a vyrazili. Děti okusily drsnou krajinu místního kraje – plavaly ve sněhu, chodily po kolenou ve sněhu a zdolávaly různé překážky, než se dostaly na osadu, kde musely získat psy. Peníze neměly, a tak na ně čekal vědomostní kviz. Rychlejší v odpovědi byli psovodi, z ostatních se stali psi. Po zdolání etapy se děti vyměnily, aby si každý zkusil roli psovoda a práci psů. Po hodině vyčerpání jsme dosáhli cíle a mohli si koupit clain (část pozemku), opět rozhodovaly vědomostní znalosti. Každý získal svůj pozemek a začalo se rýžovat. Každý neměl to štěstí, že si našel svůj zlatý valoun, ale až roztaje sníh, určitě na nás bude čekat překvapení. Odpoledne se nám vydařilo a děti odcházely domů se spoustou zážitků a někteří i bohatší o zlato.

Školní družina i pro maminky

Jarmila Foksová, 2/2010
Kdyby se někde mělo otevřít oddělení školní družiny pro maminky, jsem přesvědčena, že by to bylo právě na naší škole. V období Vánoc i Velikonoc pořádáme pro maminky našich dětí tvořivá odpoledne. Stále zvyšující se účast je známkou toho, že se tyto tradiční akce staly vyhledávanými a oblíbenými. Již po několik let se v tomto období setkáváme a vyrábíme společně vánoční dekorace. Stihneme probrat pečení cukroví, výchovu dětí, nákupy dárků, každoroční shon a stres. Starosti jsou hned poloviční a radost nad tím, jak máme šikovné ruce, je upřímná a nehraná. Vážíme si toho, že se k nám rodiče vracejí i přesto, že jejich děti už studují na jiných školách. Troufám si říci, že je to proto, že cítí opravdový zájem o své děti a o cílenou snahu vtahovat rodičovskou veřejnost do dění ve škole. Školní družiny jsou v současném základním školství jedním z velmi důležitých aspektů dobře a celistvě vytvořeného Školního vzdělávacího programu. Poskytují prostor pro harmonický rozvoj dětí, pro zdokonalení jejich dovedností, upevňují sociální vztahy, formují postoje a spoluvytváří příznivé školní klima. Aby byla tato kritéria splněna a naplňovala se ne pouze formálně, musí fungovat ve třech rovinách: škola – žáci – rodičovská veřejnost. Těší nás, že nám rodiče svou účastí poskytují tolik potřebnou pozitivní zpětnou vazbu a motivují tak pedagogy školy k pořádání neméně atraktivních akcí. Vydařená tvořivá odpoledne pro maminky v zátorské základní škole jsou toho zřetelným důkazem.

Jaro,léto, podzim, zima, na světě je přece prima!

Pavla Martinásková, 2/2010
Když se dětí zeptáte, jestli se těší na zimu, většinou odpoví, že ano. Napadl sníh a během krátké doby měnil svou konzistenci. Při pobytu venku měly děti z naší školky možnost seznamovat se s prašanem, mokrým sněhem, se sněhem, který vytvořil ledovou skořápku na svém povrchu… Zjišťovali jsme, že bábovičky a sněhuláka postavíme jen z mokrého sněhu, andělíček v jiskřivém prašanu je také paráda a postavit ohrádku ze sněhových ker též umíme. Zima je sice bílá, ale pod rukama našich malých umělců vznikaly na sněhu za pomocí plastových láhví, štětců a kyblíků s barvami různé fantazijní výtvory. Pokusy se sněhem a ledem nás moc baví. Co nás ale baví úplně nejvíce, je sjíždění našeho přírodního svahu na lopatách, válení se ve sněhu, šlapání cestiček, koulování, házení sněhových koulí na cíl, klouzání… Ve školce si vytváříme příjemnou atmosféru se solnými lampami, teplým čajem… Ve školce děti rády poslouchají motivační vyprávění o mrazících se zajímavými jmény, pohádky se zimní tematikou… Také nás navštívila babka Chřipka, Sněhová královna a jiné pohádkové bytosti, které s dětmi vstupují do pohádek, vyprávění, pracovních činností… Rodiče mohou obdivovat v šatnách na nástěnkách hůlku mrazilku, zimní květy z alobalu, společnou práci – zobrazení zimní krajiny, kterou děti malovaly bílou barvou na alobal, vystřižené sněhuláky a sněhové vločky na sto způsobů… Děti velmi bavilo prohánět skleněnou kuličku namočenou v inkoustu, která za sebou zanechávala zajímavé čáry, kreslení prstem do krupice, malování na soli, tvoření meluzíny z látky a kousků igelitů…Ještě se k nám na návštěvu chystají ptáčci a zvířátka, vyrobíme si ovocné a zeleninové saláty, naučíme se několik písniček a říkadel o zimě, budeme relaxovat při příjemné hudbě a zasportujeme si a než se nadějeme, bude tady jaro. Objevujeme a realizujeme s dětmi stále něco nového a zajímavého, děti činnosti baví a zároveň se tím i mnoho prospěšného naučí. Paní učitelky i děti pracují, vymýšlejí a tvoří s radostí a s chutí a každý den děti odcházejí ze školky se spoustou zážitků. Jsem moc ráda, že v naší mateřské škole pracují paní učitelky s fantazií, citem a se smyslem pro chápání krás světa.

Speciální linka pro rodiče i pedagogy

2/2010