Online archiv

Vydání: 5/2006

Výlet do země zdraví

Vlasta Jarošová, Jaroslava ValentováNamaloval Honzík Kašpárek, MŠ Líšná., 5/2006
Naše MŠ se hlásí k projektu Zdravá mateřská škola. Proto jsme se rozhodli, že dětem zprostředkujeme informace o ochraně zdraví a zdravém životním stylu. Blížilo se totiž období nachlazení a chřipek, a tak jsme se snažili vštípitdětem zásady, jak se před onemocněním chránit. S dětmi jsme mluvili o tom, co vše může člověk udělat pro své zdraví, povídali jsme si také o zdravé výživě. Jak společné rozhovory na téma ochrana zdraví, tak vyhledávánízajímavých obrázků s touto tematikou daly vzniknout naší školní"Knize zdraví".S dětmi jsme si také povídali o tom, co to jsou bacily, viry a jak asi vypadá"bába Chřipka", a téma jsme se pokusili výtvarně zpracovat. Výsledky byly překvapivé. Každé dítě si takový bacil představovalo trochujinak, některý byl zamračený, měl velké zuby či plno trnů. I"bába Chřipka"vypadala odpudivě. Děti si díky tomu uvědomily, že si při kašli a kýchání mají vždy zakrýt ústa.Další námět rozvíjený v týdnu zdraví jsme nazvali"Jak by měl vypadat zdravý dům, ve kterém bych chtěl bydlet s celou rodinou". Každý mohl nakreslit, namalovat, nalepit nebo zhotovit z rozličného materiálu dům,který by všem prospíval a kde by všem bylo dobře.Ani byste nevěřili, s jakou chutí a vervou se celé rodiny pustily do výroby zdravého domu. Bylo zajímavé zjistit, co kdo ke zdravému způsobu bydlení potřebuje. Ze všech prací jsme si udělali výstavu. Na závěr jsmezhodnotili své snažení a všechny děti, které společně s rodiči tento úkol splnily, byly odměněny malým dárečkem. Vše jsme završili pohoštěním z mnoha druhů ovoce a zeleniny.

Hmyzí Den dětí

Jitka Vizingerováfoto MŠ, 5/2006
Když jsme vymýšleli, jak s dětmi oslavit jejich svátek, napadlo nás, že nejlepším dárkem pro ně bude nějaký neobvyklý zážitek. V naší MŠ navíc slavíme den dětí nadvakrát - jednou v rámci MŠ, kde probíhají soutěže a netradičníhry, a podruhé náročnějšími programy ve spolupráci s rodiči, kteří se oslavy zúčastňují taktéž.Nezapomenutelný byl určitě loňský 3. červen a náš Hmyzí Den dětí. Toho dne v podvečer jsme se s dětmi proměnili v broučky, motýly, čmeláky a mravence a všichni jsme"dolétli"do vesnice Trní. Tam byla navyzdobené louce připravena trasa plná společných úkolů pro děti a rodiče. Vedle louky byla ohrada s dvanácti koňmi - jízdu na koni posléze vyzkoušely všechny děti a dokonce i odvážné maminky. A už nastal čas na opékané buřtíkya vyhlášení vítězů.Poté jsme se neplánovaně, ale s o to větší chutí začali hrát hry. Pro děti bylo velkým zážitkem i to, že mohly sledovat své rodiče, jak se s obrovskou vervou pouští do hraní dětských her. Čas rychle utekl, začalo sestmívat, a z nás se opět stali broučci. Některé světlušky s lampionky dokázaly svítit celou dlouhou cestu domů. Byli jsme unavení, ale veselí a nás dospělé těšilo, že se dětem akce líbila.

Den Země v Kopřivnici

Ivana Rečkováfoto MŠ, 5/2006
Plast, korek, papír, letáky, hliník - to vše je odpadový materiál. Než ale skončí v popelnicích, na smetišti nebo v kontejneru pro tříděný odpad či ve sběrně, dá se využít i jinak. A protože se v každé mateřské škole sodpadovými materiály velice často a hlavně tvořivě pracuje, zrodil se nápad, že bychom mohli uspořádat výstavu nejrůznějších výrobků, předmětů a hraček z odpadových surovin. V každé z devíti mateřských škol v Kopřivnici sezačalo se sběrem materiálu a pak se už vymýšlelo, tvořilo, lepilo, stloukalo, mačkalo a navlékalo.A tak se jednoho slunečného dne v centru našeho města objevili hliníkoví pajduláci a květinky. Z veliké plastové planety na svět koukaly rozesmáté děti. Na kolemjdoucí se barevně usmíval"Skřítek Vrškáček"a vtrávě jsme objevili ježky, housenky a žížaly z korku. Jakmile zafoukal vítr, rozhoupala se veliká houpačka z barevných letáků a po papírovém žebříku vesele šplhalo až k nebi sluníčko.Všichni, kteří v tento den prošli centrem města, viděli nejen to, že v mateřských školkách jsou tvůrčí a nápadité děti, ale že i věci, nad kterými si nejednou povzdychneme:"Kam s tím?", dovedou na tvářích lidívyloudit milé úsměvy. Ale nám nešlo jen o úsměvy kolemjdoucích, společně s dětmi jsme tímto chtěli upozornit na problematiku sběru a třídění odpadu.

Není domek jako domek

Alena KutílkováNamalovala Markétka Máchová, MŠ Měšice u Prahy., 5/2006
Při dopolední činnosti jsme si s dětmi hráli na zedníky a"stavěli"jsme různé domečky. Zjistila jsem, že některé mladší děti mají s výtvarným vystižením tvaru domku potíže, a proto jsem se domům věnovala ještě dalšídny.K rozkladu slov na slabiky a určení počtu slabik jsem využila výrazně zdobený kartónový domek. Do domku jsem ukryla kartičky s obrázky zvířátek. Děti si střídavě vybíraly z domečku zvířátko, vytleskaly jeho jméno a naobrázek položily tolik knoflíků, kolikrát tleskly. Za nejmladší samozřejmě tleskaly společně všechny děti a radily i s počtem knoflíků. Tato hra se všem dětem moc líbila.Tím ale naše hraní s domečky neskončilo. Stavěla jsem domeček z dřívek od nanuků a děti mi radily, jak má vypadat. Zvířátka z kartónového domečku jsem dávala do domku z dřívek a rozklad slov jsem zpestřila použitímdřevěného bubínku, na který děti ťukaly dvěma paličkami - dřevěnou a plstěnou, aby vnímaly rozličný zvuk.Pak jsem děti pozvala na taneček. Připravila jsem si do magnetofonu kazetu s písní Jede, jede poštovský panáček. Že se k dopoledni o domečcích nehodí? Ale jakpak by ne! Vždyť pošťák vozí k našim domovům psaníčka! S dětmijsem nejprve vyzkoušela jednotlivé prvky tanečku a při hudbě už děti tančily skvěle.A konečně nastal čas na pohádku. Přinesla jsem velký látkový domeček a navrhla jsem dětem, že si zahrajeme pohádku O kůzlátkách. A hned jsem měla zájemce o hlavní role."Já budu vlk!", volal Pavel. Verča hrálakozu, Vojtík kováře a Andrea mlynáře. Barunka se hrnula coby jedno z kůzlátek do domečku. Za ní Jirka a Tomášek. Já jsem dělala vypravěče. Děti podaly skvělé herecké výkony a Verča jako maminka koza si dokonce sama iniciativněobstarala nákup, když se vracela z města ke kůzlátkům - v polici si vybrala náruč plastových barevných kostek.Děti dostaly košíky plné víček od plastových lahví a skládaly domečky na koberci. Do hotového domu si šly vybrat z mého domku obrázek zvířátka, které v něm bude bydlet. Vybíraly pečlivě - v jejich úžasných domcích přecinemůže bydlet jen tak někdo.Po svačině si ještě každý zkusil namalovat svůj domeček barvami. Sledovala jsem správné využití plochy i barev. Okna a dveře děti dokreslily tuší a po zaschnutí obrázek vystřihly. Domečky se v šatně dlouho"neohřály". Téměř všechny děti si je ještě týž den nesly domů.

Do čeho zabalím dárek?

Jitka Horováfoto Jitka Horová, 5/2006
Druhou květnovou neděli mají maminky svátek. Do čeho jim zabalíme dáreček? Originální dárková taštička maminku jistě potěší. A nikdo nepozná, že jsme taštičku vyrobili papíru, který byl už použitý a čekal na cestu do kontejneru.K výrobě taštičky potřebujeme papír rozměru A4. Může to být list z vyřazeného obrázkového kalendáře, reklamní leták, list z časopisu nebo vyřazených not. Dále se neobejdeme bez krabičky od porcovaného čaje, lepidla,dírkovačky a šňůrky.Připravený papír navineme na krabičku od čaje. Papír slepíme v místě, kde se jeho konce překrývají. Na jedné straně krabičky složíme a slepíme papír tak, jako kdybychom chtěli úhledně zabalit krabičku s dárečkem na Vánoce.Na druhé straně krabičky papír skládat nebudeme, je to budoucí otvor taštičky. Tudy krabičku vytáhneme ven a taštičku opatříme bočními sklady, dírkami pro navlečení oušek, případně vhodnou ozdobou odpovídající svátečnípříležitosti. Po navlečení oušek vložíme do taštičky malý dárek.Bílé a jednobarevné taštičky zdobíme kresbou, malbou nebo pestrobarevnými výstřižky. Taštičky z hnědého balícího papíru ozdobíme přírodninami. Taštička může být vyrobena také z linkovaného papíru a popsaná přáním k svátkupísmem ozdobeným květinovými motivy.

Popřejeme maminkám k svátku

Markéta LukáčkováNamalovala Evička Školoudíková. MŠ Lipník., 5/2006
Každou maminku určitě potěší přáníčko, které pro ni nachystá její ratolest. Při vytváření gratulací si můžeme pohrát s barevnými papíry a třpytkami. Vyrábění zvládnou i úplně malé děti.

Cvičíme jógu s dětmi (2)

Pavel Hájekilustrace Ivana Malatová, 5/2006
Dechová cvičení mají značný význam při snižování stresu. Klidný dech navozuje celkové uvolnění a účinně ovlivňuje a zklidňuje psychické naladění.

Psychologické vyšetření a škola

PhDr. Václav MertinNamalovala Sára Holbíková, MŠŠpálova, Ostrava., 5/2006
Občas se v poradně setkám s tím, že si rodiče nepřejí informovat mateřskou nebo základní školu o výsledcích psychologického vyšetření dítěte.Kresba postavy je jedním z diagnostických nástrojů, které psycholog využívá ve své praxi.

Nechci, neudělám, nepůjdu...

PhDr. Daniela Kramulováfoto M. Jedličková, 5/2006
Dítě, které se ihned vrhá do aktivit nabízených učitelkou, najdeme jen v idealizujících teoriích. Občasná nechuť dětí spolupracovat je vcelku běžná. Problém nastává, pokud negativismus v chování převládne.Dětem, které se nechtějí zapojit do společných činností, necháme čas na"rozkoukání"a nenaléháme na ně.

Děti jako já

Heda Hartlováfoto M. Jedličková, 5/2006
Při práci v mateřské škole mě zaujala skupinka dětí, které pokřikovaly na holčičku romského původu"černoško", ale přesto si s ní hrály. Bylo jasné, že tomu nerozumí.

Multikulturní výchova v mateřské škole

Zora Kožíšková, 5/2006
Otevření hranic České republiky nepřineslo jen pozitiva, ale také problémy, které se týkají i chodu mateřských škol. Lidé, kteří jsou u nás pracovně, s sebou často berou celé rodiny.

Jak se loučí s předškoláky MŠ Sluníčko?

Mgr. Jiřina Jiřičkováfoto MŠ, 5/2006
Nápad připravit dětem důstojné rozloučení se školním rokem v prostředí městského divadla vznikl již v roce 1995 ve spolupráci se Sborem rodičů, který funguje při mateřské škole. Pro pedagogický kolektiv to znamenalo zamyslet senad tím, jak připravit rozloučení pro"školáky", kterého se budou aktivně účastnit děti věkově smíšených tříd. Zpočátku paní učitelky nevěřily, že se tradice akademie ujme, měly obavy, že časem vyčerpají své nápady.Ale za deset let existence proběhla vystoupení pod názvy Myšky tanečnice, Trpaslíci, Kominíci, Perníková chaloupka, Kočičí koncert, Elce, pelce, kotrmelce, Rozpustilá koťata, Rozvíjej se, poupátko a další a nápady stálepřibývají. Námět závěrečné akademie vychází z celoročního školního tématu, při výběru jednotlivých čísel pomáhají učitelkám i samotné děti.Akademie v podání mateřské školy Sluníčko je zhruba hodinový program nejrůznějších vystoupení, na kterých se podílejí všechny děti MŠ, tedy přibližně sto dětí. Je to v podstatě jakási hra na rozloučenou, která má děti přinacvičování bavit a posléze přinést radost také všem divákům v hledišti. Po pestrém sledu písniček, scének a tanečků vystupují do popředí ti, kvůli nimž se vlastně celá akademie koná - předškoláci. Každý z nich, se školnítaškou na zádech, si zvonečkem symbolicky odzvoní svoji docházku v mateřské škole.Příprava akademie prolíná celým školním rokem. Paní učitelky průběžně nacvičují krátká, pětiminutová pódiová čísla, vymýšlejí kostýmy, kulisy a celkovou režii. Akademie se účastní také nejedna provozní pracovnice a panškolník, který navíc pomáhá jako kulisák. Konečně také rodiče nestojí pasivně stranou, ale aktivně pomáhají například s výrobou kostýmů.V letošním roce vzdělávacím programem prostupuje celoroční téma"Jedeme do pohádky". Na scéně se tak objeví nejen královský zámek, nejrůznější pohádkové bytosti, broučci atd., ale přijede i Večerníček, kterýpohádku otevře a zase ji dokáže zavřít.