Online archiv

Petra Vondrová

Margot Ederová

Počet dní studijního volna

Pracuji v trojtřídní MŠ logopedické a pro děti s vadami sluchu v Hradci Králové. Novinkou letošního roku jsou projektové dny. Každá třída si připraví program pro ostatní děti z celé školky. Chtěli jsme zkusit něco neobvyklého a přitom aktuálního, a tak jsme si s neslyšící kolegyní Radkou Havlovou připravily téma Jak kapička cestovala. Nastal den, na který jsme se s dětmi velmi těšili. Začali jsme pokusem s odpařováním vody. Děti poprosily sluníčko, aby nám pomohlo čarovat - čekaly, co se stane, když zakryjeme černou misku s vodou skleněnou destičkou. Potom jsme zahrály dětem pohádku Jak sluníčko vrátilo štěňátku vodu. Měli jste vidět údiv našich dětí, když na závěr pohádky sluníčko vyždímalo mrak-houbu na mytí a voda se pejskovi v misce znovu objevila! Proběhlo střídání rolí a děti si pohádku několikrát zahrály samy. Také jsme si zazpívali v kroužku Hřej sluníčko, hřej a s básničkou Dešťové kapičky dostaly nožičky se děti protáhly, namalovaly před sebou neviditelnou duhu. A už je vítala Kapička, která děti seznámila s koloběhem vody v přírodě. Jak je to s deštěm, jak se potůček postupně měnil v řeku, ta vtekla do moře a nad ním sluníčko sesbíralo mraky, ze kterých nad horami pořádně zapršelo. Děti ochutnávaly čistou vodu, poznávaly další její vlastnosti… Kapička však ukázala i svou druhou tvářičku - byla smutná a špinavá. Děti se dozvěděly, kde se smí umývat auto, k čemu je myčka a čistička odpadních vod. Také co do vody patří a co ne. Nakonec jsme zkontrolovali, jak dopadlo naše společné čarování. Pokus s odpařováním vody se povedl - přesvědčili jsme se, jakou má sluníčko velkou sílu, když na skle vykouzlilo spoustu veselých kapiček.

Jak dětem přiblížit různé profese? Učitelky z naší mateřské školy dětem připravily zajímavý tematický blok Čas lidských povolání. Pro všechny děti z obou tříd školy připravily několik exkurzí a besed, které dětem přiblížily jednotlivá povolání. Nejdříve jsme se vydali k veterináři. Děti viděly, jak to chodí, když přijde k lékaři pejsek. Ten ale nepřišel k lékaři sám, měl s sebou kromě svého pána ještě jednoho, ovšem, nevítaného kamaráda - klíště. Praktická ukázka vyšetření psa a odstranění klíštěte byla pro děti velkým zážitkem, což se projevilo ještě téhož dne odpoledne, kdy děti zcela spontánně rozvinuly hru „na veterinární kliniku“. V čekárně „kliniky“ čekali pejsci-plyšáci, a představte si, všichni měli klíště, které bylo nutné odstranit! Bylo úžasné pozorovat děti, jak přesně napodobují práci lékaře, ale také pohyby a chování pejska, kterému se ošetření moc nelíbilo. Hned následující den nás navštívili strážníci městské policie, kteří dětem přiblížili svou práci a učili děti správně přecházet silnici. Velmi nás potěšil dárek, který využíváme na vycházkách doposud - refl exní bezpečnostní vesty. Tyto vesty jsme také využili při dopravní hře na zahradě školy. Další milá návštěva - dětská lékařka - si pro děti připravila besedu o ochraně zdraví a děti si mohly vyzkoušet „na vlastní kůži“ měření tlaku a také první pomoc při zlomenině ruky. Malé dárečky v podobě obvazů a injekčních stříkaček děti využívají při hře na lékaře. Využili jsme toho, že maminka jedné holčičky z naší školky pracuje v nedalekém kadeřnictví. Všichni jsme vyrazili do kadeřnického salonu, kde děti viděly mytí, stříhání i barvení vlasů. A co myslíte, zůstaly panenkám ve školce dlouhé vlasy? Naše další cesta vedla do zahradnictví, kde nás jeho majitel provedl po všech sklenících, ukázal nám, jak se pěstují přísady zeleniny, květiny i okrasné dřeviny. Tato návštěva byla inspirací pro naše pokusy s klíčením semen, a to hned ve třech miskách - bez vody, bez světla a za ideálních podmínek. Tři zaměstnanci v nedalekém stolařství nám velmi ochotně předvedli svou práci - řezání na pile, lepení hran i šroubování desek. Všechny nejvíce zaujala práce cirkulárky. Nadšení byli hlavně kluci, kteří si hned následující den zařídili stolařskou dílnu také ve školce. Jako toužená cirkulárka jim posloužila stará gramofonová deska, ze které se ovšem nelinula krásná hudba, ale dokonale nahradila ostrý kotouč pily. Desku jsme upevnili dřevěnými špalíky mezi dva stoly a hurá do práce!

Záměrem předškolního vzdělávání kromě jiného je snaha dát dětem základní povědomí o okolním světě, o jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí a vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí. V rámci tohoto záměru jsme na sklonku léta v našem školním časopise Kvítek vyzvali všechny rodiče, aby nám společně s dětmi vyrobili krmítka pro ptáčky, která by nám v zimě dala možnost pozorovat volně žijící ptáky a vylepšila naši zahrádku. Tato výzva měla nečekaný ohlas a ve školce se sešlo přes 40 různých krmítek - od jednoduchých výtvorů vyrobených z PET lahve až k dokonalým dřevěným domkům. Vrcholem celé akce se stala Ptačí slavnost na zahradě školky. Děti a rodiče byli odměněni vystoupením sboru Notička, diplomem, malými pozornostmi i sladkostí. Každé dítě pak mělo možnost společně s maminkou nebo tatínkem umístit svoje krmítko v areálu celé zahrady. Celý kolektiv naší školy si velmi cení spolupráce rodičů i tvořivosti a nápaditosti, se kterou se zhostili výroby krmítek. A naše děti se již těší, jak se v zimě budou starat o ptačí kamarády.

To skutečně není, ta naše je opravdu pěkně velká a vejde se do ní skoro celá naše třída. Chtělo to jen nápad, se kterým přišly naše děti! Jeden ochotný tatínek přivezl do školky spoustu krabic, učitelky vyřezaly okna, cimbuří a vrata a děti jim pomohly vše domalovat a sešít provázkem. A hrad byl na světě! Hrad se hned zaplnil princeznami, princi, rytíři, černokněžníky, nebo jen dětmi, které se přišly do hradu schovat. Všechno šlo jako po másle - a těch nápadů, které se hrnuly hlavně od dětí! Pohádky jsme si četli, hráli, zpívali, vymýšleli, kreslili. Zkrátka celá naše školka se na pár týdnů proměnila v pohádkovou říši, kde čáry, máry, kouzla a tajemství byly na denním pořádku. Věřte, že odpoledne se jen málokomu chtělo jít domů. Klidně jsme se naskládali všichni do hradu a třeba si jen tak povídali. Vyvrcholením a tečkou našeho pohádkového radování byl velký Pohádkový bál. Společně jsme si vyzdobili tělocvičnu, přestěhovali hrad, pozvali všechny pohádkové postavičky. A ráno jsme se sešli natěšení a „namaškaření“. A to nejen děti, ale i dospěláci. Pohádkový bál jsme zahájili smutnou zprávou o tom, že zlý černokněžník uvěznil ve věži našeho hradu krásnou princeznu. Všichni se bez váhání pustili do její záchrany, plnili černokněžníkovy tajemné úkoly, pomáhali si, podporovali se, táhli za jeden provaz. A jak to dopadlo? No přece jako v pohádce. Dopoledne uteklo jako voda, princezna byla zachráněna, černokněžník potrestán, děti dostaly od krále za odměnu poklad a na věži zazvonil zvonec… A pohádkové hraní skončilo. Ale jen my víme, kolik se děti prostřednictvím pohádkového tématu naučily, kolik nových vědomostí, dovedností a návyků získaly a kolik jsme se o nich dozvěděli nového i my.

Loňskou masopustní veselici jsme pojali v trochu jiném duchu, než u nás bývalo zvykem. A byla opravdu veliká a parádní! Každý pomohl, jak jen bylo v jeho silách, a bylo to opravdu potřeba. V kuchyni nám nachystali dobré občerstvení, objednali jsme kapelu i kouzelníka. Děti s učitelkami vyráběly masky, nacvičovaly folklorní program, prostě každý měl co dělat. Měli jsme trochu obavy, jak celá „sláva“ dopadne, ale povedlo se! Na naši veselici přišly nejen děti, ale i jejich rodiče, babičky a dědečci, sousedi, kamarádi… na všechny návštěvníky ve školce čekala výstavka výtvorů z výtvarné a pracovní činnosti, děti se mohly nechat nalíčit a malí návštěvníci si mohli hrát s připravenými hračkami. V jídelně nám hrála živá hudba a děti zde předvedly své vystoupení. Recitovaly, zpívaly, na závěr pochovaly do Velikonoc basu. Největší ohlas však sklidil pan kouzelník, který si pro děti i dospělé připravil dvouapůlhodinové představení, do kterého zapojil i děti, které si mohly zkusit také zakouzlit. Bylo to prostě super!

Nakladatelství Portál, 1. pololetí 2009