Online archiv

Zodpovědnost za děti

V půli března jsme se s dětmi vydali užít si ještě trochu zimy a zimních radovánek. Že nám sníh vydržel od soboty jen do úterý, sice v plánu nebylo, ale slunné počasí a teploty kolem 16C bylo přijatelné náhradní řešení. Stihli jsme lyžovat, bobovat, chodit na túry, opékat buřty i okrást loupežníky. Zkrátka se nám líbilo. A že bylo i veselo! O některé komické momenty se postarali rodiče; jedno z dětí nám předalo vzkaz tohoto znění: „V autobuse se mu občas dělá špatně, nesmí za jízdy číst.“ Dítko mělo v batůžku se svačinou na cestu přibalené tři knihy. Další dítě přišlo s lístečkem, na kterém stálo: „Pakliže nepůjde nasadit bota do vázání, stačí prohodit lyži.“ Opravdu, každá bota byla jinak velká a lyže jinak seřízená, dítko má však obě nohy stejné velikosti. Ani ubytování nebylo úplně ideální. Představte si pokoj, v něm pět postelí, pět dětí, pět obrovských tašek, popřípadě v kombinaci s lodním kufrem plným oblečení a k tomu jednu skříň. Jak to vypadalo po dvou dnech, nelze slovy vyjádřit, avšak hledaná bačkora se nakonec vždy našla. Našli jsme si čas i na společné hry, třeba na schovávanou. Tentokráte se schováváme my, učitelky. Děti jsou ve společenské místnosti a já dávám instrukce: „Děti, nařídím vám budík tak, abychom měly dvě minuty náskok se schovat. Jakmile zazvoní, můžete vyrazit…“ V časové dezorientaci nařizuji hodinový interval a utíkám se i s kolegyněmi schovat. A že jsme si na schovkách daly záležet. Jedna ve velké igelitové kabele, jiná v peřináči, třetí zapasovaná mezi zdí, stolem a lavicí… Minuty běžely a děti stále nejdou… Nechtějte vědět, jaké to je strávit deset minut v igelitové tašce. V půli týdne se pedagogický doprovod začíná bavit stejnými legráckami jako jejich svěřené ratolesti. A tak lákadlu bafnout na kolegyni u vchodových dveří do penzionu neodolala ani naše paní ředitelka. Těžko říci, zda se lekla více ta cizí paní, nebo naše paní ředitelka. Na horách jsme si užili spoustu legrace, a právě proto pojedeme rádi zas!

Naše mateřská škola si stejně jako každý rok před začátkem postní doby připomněla konec masopustu. Celý týden děti s učitelkami vyzdobovaly své třídy Berušek, Medvídků, Koťátek a Veverek třepetalkami, stuhami, lampiony a zhotovovaly si masky. I něco na zub si přinesly, včetně koblih, které k fašanku neodmyslitelně patří. A potom už začal pravý maškarní rej. Děti, které se hned po příchodu do školky převlékly za klauny, pohádkové bytosti, zvířátka, ale také za novodobé Spidermany a Batmany, roztancovaly celou naši školičku. Lidové písničky i dětské hity zněly po celý den. Před obědem vyšel průvod masek ze školky do ulic. Vpředu nesly děti basu na důkaz ukončení muzik a veselí, za nimi všechny ostatní masky s hrkátky a rytmickými hudebními nástroji. Velký hluk nalákal spoustu fotících a natáčejících diváků, děti se cítily jako filmové hvězdy a očividně dávaly svou radost najevo. Své masky neodložily ani při obědě, odpoledne si ještě zaskotačily, zahrály různé hry a tím masopust skončil. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Tento půst nás vybízí ke klidnějšímu chování, k tomu, abychom byli na sebe hodnější, navzájem si pomáhali, ale také omezili dívání se na televizi, hry na počítači a raději se šli proběhnout do probouzející se přírody. Již nyní se všichni těšíme na konec půstu - na šlahačku a Velikonoce.

Naše mateřská škola se snaží dětem nabízet co nejbohatší program, do něhož patří výlety, návštěvy solné jeskyně, plavecký výcvik, zájmové kroužky i divadelní představení. K tradičním a oblíbeným akcím patří výlety rodičů s dětmi, kterých se účastní i zaměstnanci školky. Pořádáme je ve spolupráci s Radou rodičů při naší mateřské škole. Vždy na podzim a na jaře vyrážíme poznávat blízké okolí Děčína. Už jsme zamířili do Kytlice, na rozhlednu, která stojí na Děčínském Sněžníku, byli jsme i v Jedlové, v Hřensku, v Tiských stěnách… Během výletu děti plní různé úkoly (poznávají stromy, houby, ptáčky, kytičky), společně si zazpíváme a opečeme buřtíky a je nám spolu hezky. Výlety pořádáme už více než 15 let a to, že se na ně těší nejen děti, ale také rodiče, je pro nás tou největší odměnou.

Svátek je oblíben nejen dětmi a učiteli, ale také rodiči, kteří s ochotou spolupracují. Podílejí se na průběhu oslav svátků téměř „akčním způsobem“. S ochotou děti ráno oblečou do barevného ošacení, které navrhneme, nebo dokonce sami z vlastní iniciativy dětem tematický kostým opatří (koupí nebo vyrobí). Na svátek sv. Valentýna jsme opět byli loni všichni oblečeni v červeném (popř. v růžovém). Povídali jsme si o tom, že tento svátek je o lásce a přátelství, že každý má někoho rád a každý má také kamaráda, kterého se snažíme v tento svátek potěšit a ukázat mu, jak moc ho máme rádi. Naše školka byla proměněna romantickou výzdobou v červenorůžové království. Všude byla zavěšena červená i růžová srdce, květiny, roztomilí medvědi, sloni, pejsci nebo koťata. Děti i učitelé jsou v tento den „obleženi valentýnskou tematikou“ a nikomu nevadí, že tento svátek u nás nemá tradici (jsme totiž mezinárodní škola). Jsme naopak rádi, že se s tímto svátkem seznamujeme a slavíme ho, protože nese dobrou myšlenku, tedy projevit lásku a podporovat přátelství. Vyráběli jsme náramky přátelství z duhových korálků a srdíček i valentýnská přání pro kamarády z vedlejší třídy. Děti zaujal „přátelský“ patchwork sjednocující abstraktní obrázky každého člena naší třídy (bylo to zdobení barevného papíru glitry, barevným peřím, pěnovými tvary k nalepení a krepovým papírem podle fantazie). Děti si namalovaly portrét svého kamaráda a vyrobily si papírový klobouček ze srdíček, který si nasadily na hlavu v den oslavy. Zpívali jsme písně s tematikou přátelství (Jestli mě máš rád a víš to, zatleskej) a naučili jsme děti nové hry nazvané Mám tě rád a Najdi kamaráda. A protože je naše mateřská škola zaměřena na výuku v anglickém jazyce, slovní zásobu jsme dětem obohatili o nové tematické pojmy a děti se seznámily s výrazy láska, srdce, přátelství, kamarád, pocity, květiny. V den oslavy si děti hned ráno po příchodu do třídy vyžádaly barvy na tělo a tvář a požádaly učitele o namalování srdíček na tváře (to byl nápad z minulého roku a dětem se takovéto zkrášlování zalíbilo). Následovalo focení dětí ve třídě při ranní hře a místo obvyklého ranního kruhu jsme navštívili předškoláky v sousední třídě, kterým děti předávaly valentýnská přání. Ranní kruh jsme měli tedy společně s předškoláky. Povídali jsme si o tomto svátku, o přátelství a o tom, jak se dnes cítíme. Následoval zpěv písní a nakonec nové hry, které se děti naučily. Jakákoli oslava v naší škole se setkává s úspěchem a nadšením; malé vybočení z běžného denního režimu je velmi příjemné.

Pohádky o strašidlech a jiných hrůzu budících bytostech baví malé i velké děti. Strašidýlko, o kterém vypráví naše pohádka, pomohlo napravit jednoho zlobivého kluka a samo se také rozhodlo, že už děti strašit nechce.

Je dobře, že fantazii nelze spoutat. To by svět asi hodně zešedivěl. Na chvíli se to může ale přece jen podařit, a to v podobě snového světa zavřeného do zavařovací sklenice. Můžete tak záhy bloumat po zasněžených horách, nebo se procházet po mořském dně. K výrobě těchto těžítek si připravte vymyté zavařovací sklenice, u kterých jste si naprosto jisti, že víčko dokonale těsní a po naplnění vodou a otočení nebude voda unikat. Pro jednodušší kompozici poslouží jakékoli voděodolné drobnosti, kterých jsou všude plné šuplíky. Ideálními jsou poklady z čokoládových Kinder vajíček - lodičky, autíčka, postavičky. Je-li chuť, čas a finance, můžete si vlastní svět vytvořit z materiálu FIMA. Jedná se o polymerní hmotu dodávanou v opravdu široké barevné škále (včetně například průsvitné pro výrobu „skleněných“ svícínků nebo fosforeskující). Práce s ní je stejná jako s plastelínou. Použít lze nožíky, modelovací špachtle, špejle. Barvy lze mezi sebou míchat, má-li zůstat zpracovávaný kousek výrazné původní barvy, dbejte na čistotu pracovního místa i nástrojů. Je dobré hmotu bezprostředně po ukončení práce zabalit zpět do igelitového obalu, ale je tvárná i po několika týdnech volně položená a nevysychá tak jako například modelit. K jejímu vytvrzení je nutné sušení v elektrické troubě po dobu 10 minut na teplotu 120°. Výsledkem jsou pak pevné výrobky beze změny tvaru a s patrnými sebemenšími detaily. Promyslete uspořádání „krajinky“ (průběžně si kontrolujte, že v tomto tvaru projde hrdlem láhve) a jednotlivé kousky k sobě slepte tavnou pistolí. Tou také na závěr celý objekt přilepte na víčko. Než opatrně začnete láhev zavírat, vsypte do ní buď glittrové třpytky, nebo strouhaný kokos předem propláchnutý přes sítko (jinak by se voda ve sklenici zakalila). Drobounké rybičky z Fima budou plavat alespoň malou chvilku, chcete-li něco, co by se vznášelo ve vodě stále, sáhněte raději po plovoucí barevné plastelíně.

Výroba zimních oděvních doplňků z papíru přináší radost a hravost, současně rozvíjí fantazii a tvořivost. Zahrajeme si na oděvní návrháře a „parádu“, kterou vytvoříme, můžeme využít třeba při karnevalu. Budeme potřebovat barevné papíry, odstřižky bílého papíru, tvarový razník ve tvaru vločky, kancelářskou děrovačku, nůžky, lepidlo a šňůrku. Nejprve si promyslíme tvary, barvy a vzory zimní soupravy. Hotovou papírovou čepici a rukavici ozdobíme provlečením šňůrky (provázku, tkaničky, stužky nebo vlny). Před provlečením šňůrky proděrujeme okraje papíru kancelářskou děrovačkou. Na každém vyčnívajícím konci provlečené šňůrky zavážeme uzel. Postup provlékání připomíná šití nebo vyšívání. Můžeme si tedy zahrát na švadleny a krejčí. Procvičíme si strefování do dírek, pravidelné střídání směru při provlékání, vázání uzlů, pojmy rub a líc. (Tkaničky k provlékání se také dají předem vlastnoručně vyrobit z provázku nebo tenké vlny kroucením a přeložením nebo háčkováním prstem.) Šálu ozdobíme třásněmi. Třásně provlečeme otvory, které opět připravíme děrovačkou. A co budeme dělat dál? Přece módní přehlídku!

Jana Švecová strávila rok dobrovolnickou službou v Indii. Věnovala se práci s kluky, kteří nemají domov a odešli do velkoměsta za prací nebo za vidinou lepšího života. V Indii žijí na ulici tisíce dětí; mezi nimi se najdou takové, které by u nás ještě chodily do mateřské školy, ale místo toho pracují v nelidských podmínkách a za minimální odměnu.