Online archiv

Rozverná písnička o žížalkách nám pomůže procvičit si hlásku Ž. Navíc si u ní protáhneme prstíky na rukou. Na „žížalky“ uděláme píďalky z ukazováčků, na „žížaláky“ z palců a „žížalky“ z malíčků. U druhé sloky si Žofka „zakroutí culíčky“, zaváže pod bradou pláštěnku a prostředníčkem a ukazováčkem „ťapeme“ ven v holínkách. Všemi prstíky pak „mží a mrholí“ - tančíme všemi žížalími prsty (ukazováček, palec, malíček), dopíďalkujeme jedním na levé a druhým na pravé ruce, zaklesneme do sebe a houpeme v rytmu a podobně. Sloky a refrén můžeme libovolně opakovat.

Úroveň: začátečníci, pokročilí; organizace: všichni, individuální práce; pomůcky: obrázky zvířat přezimujících v lese, kopie obrázku (zvířata a jejich potrava), pastelky, magnetická tabule, magnety; aktivita: seznamovací, procvičovací, rytmizační; nácvik písně; hry; důraz na dobrou výslovnost; cíl: osvojení nové slovní zásoby, zopakování již známé; jazyk: názvy zvířat podle obrázků, například r Vogel, r Hase, r Wolf, r Bär, r Hirsch, r Fuchs, e Maus, r Vogel, s Eichhörnchen, s Wildschwein; barvy: weis, gelb, orange, rot, grün, blau, braun, schwarz; přídavná jména: gros, klein, dick; Ich heise… Ich wohne im Wald; čas: 30-45 minut. Náměty pro práci s dětmi Brzy přijde zima; sníh a mráz. Všechna zvířátka v lese se na ni musí připravit. Učitelka ukazuje dětem obrázky, pojmenovává zvířata, děti opakují. Hrajeme si na zvířátka. Učitelka jmenuje zvířátka a děti je předvádějí: běhají po třídě a napodobují je pohyby i zvuky. Jdeme za zvířátky na návštěvu do lesa a neseme jim dobroty. Děti dostanou kopie s obrázky zvířat a potravy pro zvířata. Učitelka se ptá, děti odpovídají: „Kinder, wer ist das? - Bär - Ja, das ist ein Bär. Richtig. Ist der Bär gros oder klein? -Gros. - Ja, richtig. Und ist der Bär dick? - Ja. - Richtig. Er ist dick. Wie heist er? - Max. - Gut.“ Pak dává učitelka pokyn k vybarvování: Kinder, jetzt nehmt den braunen Farbstift und färbt Max braun aus! Po vybarvení všech zvířátek spojí děti zvířátka s potravou, kterou mají jednotlivá zvířátka ráda: Jetzt verbinden wir unsere Tiere, mit dem Futter, das die Tiere mögen. Potrava se může i opakovat. Musíme probudit medvěda! Usnul totiž ve svém brlohu moc brzy a nestačil si udělat dostatečné tukové zásoby na zimu. Děti si zahrají hru Honzo, vstávej!. Bär Max, steh auf!: děti stojí v řadě a říkají učitelce, která spí jako medvěd Max na druhém konci třídy: Bär Max, steh auf! Učitelka odpovídá a protahuje se: Gut, aber macht zwei Schritte wie ein Wolf! a opět usíná. Děti udělají dva kroky a napodobují vlka. Hra se opakuje, dokud děti nedojdou k učitelce a tím ji skutečně probudí. Děti si sednou do kroužku a zahrají si variaci hry kompot. Učitelka rozdělí střídavě dětem pojmenování, například der Fuchs - das Eichhörnchen. Pokud řekne učitelka der Fuchs, místa si vymění všechny děti, které dostaly toto jméno. Podobně je to s das Eichhörnchen. Jestliže řekne učitelka: der Wald, vymění si místo všechny děti. Kdo si nestihne přesednout, vypadává a kruh se zmenšuje. Písnička Využijeme melodie k známé písni Bratře Kubo: Wolf und Hase, Wolf und Hase, wie heist du, wie heist du? Vogel, Hase und Reh, Vogel, Hase und Reh, wo wohnst du, wo wohnst du? Na tabuli si připevníme obrázky zvířátek z písně. Učitelka tvoří otázky a děti na základě konverzace nad vybarveným obrázkem odpovídají: Wolf, wie heist du? - Ich heise Šerchán. Wo wohnst du? - Ich wohne im Wald. Obrázky na tabuli vyměníme a zpíváme písničku znovu s obměněným textem: například Wildschwein und Maus, Hirsch und Eichhörnchen.

Postupů na výrobu originálních přáníček je nepřeberné množství. Dnes si ukážeme jednu velmi snadnou techniku. Tři vánoční přáníčka jsou vytvořena z různých druhů papírů pomocí nůžek a lepidla. Co budeme potřebovat? Zlaté a barevné papíry, čtvrtky, přírodní banánové papíry, řezák, nůžky, lepidlo, štětec, pravítko a tužku.

Říká se, že není každý den neděle. Je prostě normální, když nám občas není do smíchu. Když ale jde o dlouhodobou sklíčenou náladu provázenou ztrátou energie a určitou letargií, je dobré zvážit návštěvu lékaře. Statistiky říkají, že depresi během svého života zažije přibližně 5-10 % žen a 3-5 % mužů. Mnozí nemocní se potýkají s názorem, že jejich nemoc je projevem slabosti a že „kdyby chtěli, bylo by jim lépe“. Navíc rodina i přátelé často přehlížejí první, velmi nepatrné signály, že se „něco děje“, a mnohdy podlehnou dojmu, že jde o projev náladovosti. Jak se deprese projevuje? Příznaky zahrnují psychické i fyzické projevy. Depresivní člověk „zapomene“ na své koníčky, kterým se věnoval, má potíže v práci, protože už mu nejde od ruky tak, jako tomu bylo dřív, a hlavně na ni nemá pomyšlení. Je unavený, ale nemůže spát. „Proč bych se měl mýt a převlékat, když to nemá cenu,“ uvažuje. S depresí se často pojí změna charakteru nemocného. Podrážděnost, vznětlivost, vztahovačnost, ale také uzavřenost a nechuť ke komunikaci. I tyto projevy mohou znamenat, že se jedná o depresi. Mnozí lidé s depresí se také obviňují za různé nezdary, které se jim dějí. „Můžu za to já. Kdybych nebyl takový, měli bychom mnohem více zákazníků.“ Další projevy obnášejí například ztrátu chuti k jídlu nebo úvahy o smrti. Ty se podle lékařů vyskytují u 80 % lidí s depresí. „Jsem úplně zbytečný. Kdybych umřel, nikdo by si toho ani nevšiml. Proč vlastně žiji?“ říkají si. Průvodním znakem deprese mohou být také potíže s pamětí, které zejména u starších lidí vedou někdy k mylné diagnóze demence. Depresivní člověk též častěji trpí nechutenstvím, někdy i hubne a bývá mu nevolno. Trápívá ho bušení srdce nebo bolesti zad či hlavy. Také nemívá chuť na sex a trpí úzkostmi; může ho postihnout záchvat paniky nebo se u něj rozvinout nějaká specifi cká fobie. Deprese je skutečné onemocnění. Vyvolává ho chemická nerovnováha v mozku. Přirozené chemické látky (neurotransmitery), které se nacházejí v mozku, sehrávají podstatnou roli v ovlivňování nálady. Může být také důsledkem nějaké traumatizující události (nedávné či minulé) a můžeme ji „zdědit po rodičích“. Kromě toho, že nám deprese bere sílu do běžného života, může skončit sebevraždou. K léčbě deprese patří farmakologická léčba, psychoterapeutické metody a kombinovaná léčba. A velmi důležité je prosté pochopení, že deprese není „výstřelek“, módní nemoc, kterou trpí lidé, kteří se neumějí k problémům postavit čelem. Je to stejně vážná choroba jako například cukrovka nebo porucha funkce štítné žlázy. A stejně jako u jiných nemocí je i u deprese nezbytně nutné najít správnou léčbu.

I ten, kdo o celiakii nikdy neslyšel, se občas v obchodě setká s potravinami označenými jako „vhodné pro bezlepkovou dietu“. Co to znamená, když někdo nesmí potraviny obsahující lepek?

Zajímavý projekt, který propojil environmentální výchovu a seznamování dětí s angličtinou, letos získal prestižní Evropskou jazykovou cenu LABEL. O co v projektu šlo? Zeptali jsme se Ivety Dudkové, ředitelky vítězné MŠ Ohaře.

Chce mít každý úkol hotový jako první nebo se hlásí tak vehementně, že mu ruce mávají nad hlavou jako zdivočelý větrník. Když je potřeba pomoci při rozdávání pastelek či pracovních sešitů, motá se učitelce pod nohama, jen aby dostal ten nejdůležitější úkol.

Dramatická výchova patří do oblasti činnostního učení. Dítě se při ní učí formou aktivního poznávání, v průběhu kterého získává zkušenost použitelnou v dalším životě. Z činností si dítě odnáší prožitek, jenž může ovlivnit jeho postoje a chování v obdobných životních situacích.