Online archiv

Náš mozek během dne zpracuje tisíce a tisíce podnětů. Každý dotyk, zvuk, změna polohy těla nebo vůně jsou informace, s nimiž si musí poradit. Jednotlivé vjemy se do něj dostávají díky našim smyslům.

Janu Veselou k zapojení do projektu eTwinning přivedla náhoda. V jednom ze starších čísel Informatoria 3–8 ji zaujal příspěvek Ivety Dudkové z MŠ Ohaře, která popisovala své zkušenosti s projektováním se skotskou školou.

„Včera jsme byli ve Lhotě u babičky a dědy. Byla tam velká legrace – ještě tam s nima bydlí moje prababička a pořád si nás všechny plete. Na mě volala Rézinko, ale tak se jmenovala moje babička, když byla malá. A bráškovi jednou řekla Azorku,“ vypráví ve školce šestiletá Markétka. Ostatní děti se smějí a diví se: „Copak si někdo může splést kluka s vlčákem?“

Synovi je šest let; od jeho tří roků mi trochu dělalo starosti jeho chování – odmlouval, vztekal se. Nevím, jestli v rámci normy, nebo jestli mi to nadmíru vadilo. V těch třech letech jsem ho vzala do PPP, aby nám poradili, co s tím chováním. Udělali mu testy a vyšly mu dost nadprůměrné intelektové schopnosti plus zkřížená lateralita. K chování jsem dostala spíše obecné rady, převádět vztekání do legrace a být nad věcí: „To víte, kluci, maminko…“ Normálně chodí do školky, je považovaný za chytrého a zlobivého, stále o něčem diskutuje, namítá, zkoumá, zda by nemohlo být po jeho. Školka si aktivně nestěžuje, ale na dotaz učitelky připouští, že to není „hodné“ dítě. Má potíže s autoritami („To mi nesmíš přikazovat, já si to sám rozhodnu!“ a podobně), odmlouvá doma i ve školce. Je to takové hraniční, nemůžu se rozhodnout, zda já jsem přehnaně perfekcionistická matka, nebo zda si situace zaslouží nějaké odborné řešení. Teď se několikrát stalo, že vzal nějaké věci. Mně dvacetikorunu volně ze stolu nebo propisku ze šuplíku. Ze školky přinesl autíčko. Sem tam nějaké „drobnosti“, třpytivý kousek šperku, kartu pokémona. Když jsem to zkoumala, zapírá, říká, že to našel, že mu to kamarád dal, že to není z mého stolu, že to má půjčené. Při jasném prokázání, že je to kradené, ani tak nepřipustí, že něco sebral, nepřizná, vztekle stojí, odvrací se. I při domlouvání, při důrazných výtkách. Prostě se mi nepodařilo, aby uznal, že je to špatné. Omluví se se zaťatými zuby, ale nestydí se za sebe. Považuju to za průšvih, stanovila jsem tresty za budoucí pokusy o krádež (bez televize), budu vše důsledně zkoumat (ověřovat jeho tvrzení). A asi mu příště i nařežu. Co mám dělat?

Předpokladem čtenářské gramotnosti je radost ze čtení a vnitřní potřeba číst. V předškolním věku jde především o společné čtení, které by děti mělo těšit, obohacovat jejich fantazii a přinášet jim příjemné zážitky.

Školní třída má svou dynamiku. Každé dítě a samozřejmě i každá učitelka s sebou přinášejí svou originální osobnostní výbavu a zkušenosti. O tom, jak z jednotlivců vzniká kolektiv, a také o práci s předškoláky jsem si povídala s psycholožkou Ladislavou Lažovou.

Naše školní družina při ZŠ T. G. Masaryka v Písku si pro děti připravila zajímavý projekt pod názvem Výtvarné družinohrátky, který se konal v rozmezí měsíců března až října 2012. Hlavním záměrem bylo prohloubit vztah dětí k výtvarnému umění, seznámit je s rozmanitostí výtvarných technik, rozvíjet bohatou dětskou fantazii a zdokonalit dětskou motoriku a zručnost při modelování, stříhání a malování. Vychovatelky pro děti připravily pěkná odpoledne plná zajímavých výtvarných činností. V příjemné tvůrčí atmosféře děti získávaly pocit uspokojení z vlastní práce. Rozmanité výtvarné techniky si děti mohly vyzkoušet vždy ve čtyřech výtvarných dílničkách. Malovaly obrázky na sklo, vytvářely vodní svět pomocí pískové techniky – postupně na lepidlo nanášely barevné písky, antuku nebo drobné kamínky. Pomocí ubrouskové techniky se dětem podařilo vytvořit mnoho hezkých výtvarných prací. I malování na trička se malým výtvarníkům velmi líbilo. Dětská fantazie byla vidět také na mnoha výrobcích vytvořených ze samotvrdnoucích a modelovacích hmot. Děti z nich vytvořily pěknou velkoplošnou práci pod názvem ZOO. Zajímavé a netradiční výtvarné dílo se podařilo při malování skleněných váziček. Z papíru si děti složily krásné lodičky a nalepením na velký barevný karton vznikla práce Lodě na Lipně. Jak využít starou vlnu si děti vyzkoušely při tvorbě vlněných obrázků. Vzniklo ještě mnoho dalších výtvarných maličkostí, například drobné šperky, z nichž měli všichni velkou radost. Mladším dětem pomáhali při náročnější práci jejich starší spolužáci, kteří si výtvarnou tvorbu nejprve vyzkoušeli společně s vychovatelkami na několika seminářích. Výtvarnice Barbara Issa Vágnerová se při tvorbě semináře zaměřila na výběr takových technik, které byly přiměřeně náročné a vhodné i pro úspěšnou činnost méně výtvarně nadaných dětí. Projekt vyvrcholil druhý říjnový týden uspořádáním výstavy všech dětských výtvarných prací. Rodiče a široká veřejnost mohli posoudit, zda se dětem práce zdařila. Ohlasy na výstavu byly velice kladné a zejména rodiče ocenili nápad Výtvarných družinohrátek a šikovnost dětí. Celý projekt bylo možné realizovat především díky poskytnutému grantu v rámci Jihočeských krajských programů podpory práce s dětmi a mládeží pro rok 2012 ve finanční hodnotě 20 000 Kč.

Na svou profesi se zpravidla připravujeme roky, ale na povolání rodiče neexistují žádné vzdělávací instituce a informace si musíme sehnat sami. Nikdo nás nenaučí, co patří ke správné výchově. Jednoznačné však je, že nejvýznamnější výchovné a vzdělávací prostředí poskytují dítěti rodiče! Domov je jednou z podmínek šťastného dětství. Důležité je vědět, že vliv rodičů bývá z dlouhodobého pohledu nejvýraznější, nejvšestrannější a hlavně trvalý. Každý, kdo pečuje o malé děti, by si měl uvědomit, že se v tomto věku rozhoduje o celém jejich dalším životě. Pro výchovu neexistují žádné šablony, a proto je nejistota rodičů přirozenou věcí. Pro každého se může objevit problém někde jinde. Kuchařku plnou receptů na správnou výchovu dětí nemáme. Existuje ale jeden důležitý předpoklad vytváření pozitivního vztahu s dítětem – trávit s ním co nejvíce času a dělat společně maximum aktivit a tím mu dávat co nejvíce podnětů. Pro domov je také charakteristická stálost prostředí. Nejednotnost ve výchově působí na dítě chaoticky. Děti se v rodině učí základním pravidlům soužití – učí se, kdy je čas spát, jíst, hrát si… Musí se smířit s tím, že si nebudou dělat svá vlastní pravidla, podle kterých se bude rodina řídit. Rodiče, kteří nestanovují žádná pravidla, žádné hranice, dětem příliš nepomáhají, spíše je přetěžují. Nezbytná je přirozená autorita rodičů. Projekt Zdravý životní styl nabízí rodičům předškolních dětí zdarma odborné přednášky a rady přímo v mateřských školách. Dále nabízí rodičům písemné odpovědi na konkrétní problémy při výchově předškolních dětí. Své dotazy posílejte na: www.zdravyzivotnistyl-zatec.cz. Projekt realizuje Občanské sdružení Vzdělávací centrum Podkrušnohoří Žatec.

Volný čas je důležitou a nenahraditelnou součástí každodenního života jak dospělých, tak dětí. Je to čas na odpočinek, obnovu fyzických i psychických sil, setkávání se s druhými, uspokojování zájmů, potřeb a na seberealizaci. V naplňování aktivit dětí v období předškolního věku (tj. od tří let do začátku povinné školní docházky) hrají důležitou roli právě rodiče a volný čas dítěte je převážně organizován rodinou. Jakým způsobem je člověk od narození vychováván, se odráží i na jeho využívání volného času. Rodiče své děti podněcují, motivují, často se zamýšlejí nad tím, jak nejlépe využít čas dítěte. Je tedy zcela na rodičích, jak naučí své dítě s volným časem zacházet a nakládat. S rostoucím věkem dítěte postupně klesá závislost mezi rodiči a aktivitami dítěte. Období předškolního věku nabízí mnoho možností aktivního využití volného času dětí společně s rodiči. Je vhodné se zaměřit na sportovní aktivity – jízda na koloběžce, kole, bruslení, lyžování, plavání a jiné kolektivní činnosti. Dalšími vhodnými způsoby jsou pobyty v přírodě, návštěvy divadelních a filmových dětských představení, výstav a jiných kulturních akcí zaměřených programově na děti apod. Rodiče jsou pro dítě vzorem, dítě přebírá jejich postoje, chování. Aktivní trávení volného času dětí je ovlivňováno iniciativou, informovaností, ekonomickou situací rodiny a také možnostmi, které daná lokalita nabízí. Působení rodiny ve volném čase dětí zaujímá přední a primární postavení. Rodina zůstává pro dítě prvním prostředím, které pro jeho volný čas vytváří a má vytvářet příznivé podmínky. V ní se děti poprvé setkávají s možnostmi rozvíjet svoji osobnost prostřednictvím právě volnočasových aktivit. V každém případě by si rodiče měli uvědomovat, že prostřednictvím toho, jak sami nakládají se svým volným časem, učí své děti, jak budou později nakládat s tím svým. Žádnému rodiči by nemělo být jedno, jak jejich děti žijí a jednou budou žít! Projekt Zdravý životní styl nabízí rodičům předškolních dětí zdarma odborné přednášky a rady přímo v mateřských školách. Dále nabízí rodičům písemné odpovědi na konkrétní problémy při výchově předškolních dětí. Své dotazy posílejte na www.zdravyzivotnistyl-zatec.cz. Projekt realizuje Občanské sdružení Vzdělávací centrum Podkrušnohoří.