Online archiv

Monika Gruhl, Hugo Körbächer Praha, Portál 2013

Ladislava Lažová Praha, Portál 2013

Byla jedna kapka, která bydlela v řece. Možná, že ji znáte. Kapička se leskla ve dne odrazem slunce a večer později odrazem večerních světel nebo hvězd. A najednou z ničeho nic si řekla: „Jsem nejhezčí a nejkrásnější!“

Už potřetí si v naší školce kromě dětí hráli i jejich tatínkové, dědečkové a strýčkové. Tentokrát se museli pekelně soustředit u hry PEXESO. Vylosované dvojice si mohly vybrat z různých druhů pexes - pohádkové, písmenkové, zvířecí anebo pexeso s trpaslíky. Bylo vidět, že děti doma pořádně trénovaly a nejednou se stalo, že si obrázky na pexesu pamatovaly lépe než tatínkové. Během celého soutěživého odpoledne se mohli všichni občerstvit malými dobrotami a asi po hodině hraní, kdy se hráči mezi sebou střídali a měnili, jsme mohli poblahopřát absolutním vítězům a předat jim zaslouženou výhru. Nakonec si ale za opravdivou snahu a výdrž vysloužili odměnu všichni - děti i tatínkové.

V Mateřské škole Sloupno je škola v přírodě vždycky tím nejlepším završením školního roku. Zaměstnanci, ale hlavně děti se vždycky moc těší. Ta loňská se nesla v duchu „Cestování po kontinentech“, ale hlavně v rámci našeho ročního projektu S pastelkou objevujeme svět“. Cílem naší školy v přírodě je pomoci dětem v oblasti zdraví, rozvoje pohybových dovedností, zdatnosti, obratnosti a hlavně odvahy. Vždyť týden bez maminky a tatínka je už pořádná odvaha. Velký význam přikládáme v působení na rozvoj samostatnosti dítěte, jednak v sebeobsluze, ale též v oblasti rozhodování - utváření svého postoje, názoru a tím rozvoje osobnosti dítěte. Na školu v přírodě vyrážíme vždycky vlakem přímo do Krkonoš, kde velkou výpomocí nám jsou místní dobrovolní hasiči, kteří nám vezou všechna zavazadla. Naše velké objevování začalo rozdělením do družstev, kde každý tým bojoval za čest svého kontinentu. Proměnili jsme se během večerního táboráku v Číňany, kteří zápolili za Asii, indiány za Ameriku, černochy za Afriku a Skoty za Evropu. Celý týden nás provázela naše hymna „Naše země kulatá je….“ a vlajka ve tvaru zeměkoule. Po celý týden jsme soutěžili v různých disciplínách a sbírali vlaječky na své makety zeměkoulí. Vyrobili jsme si různé doplňky na sebe a v těch jsme také přicestovali zase zpátky k maminkám, kde jsme je přivítali naší společnou hymnou. To ale bylo na nádraží pozdvižení, když z vlaku vystupovali černoši, indiáni, Číňani a Skoti. Každý den jsme vyráželi za krásami Krkonoš, uspořádali jsme pyžamovou diskotéku, módní přehlídku, kterou ocenily hlavně holčičky, vyráběli jsme různé věci z přírodnin, no prostě bylo toho spousta a máme na co vzpomínat. Už se těšíme na další ročník školy v přírodě.

V dnešní hektické době se stále více setkáváme s dětmi, které tráví většinu času u počítače nebo u televize s pohádkou na DVD. Pouhý fakt, že si rodič udělá na své dítě čas a intenzivně se mu věnuje, je nesmírně důležitý. Učitelky v mateřských školách poznají, zda si rodiče se svým dítětem doma čtou, alespoň před spaním. Pravidelné předčítání dětem je dnes důležitější než kdy dříve. Čtení chrání děti před závislostí na televizi a počítačích, upevňuje citový vztah rodičů a dítěte a zachraňuje vzájemnou komunikaci. Prohlubuje vzájemné vazby. Dítě se cítí v bezpečí, důležité a milované. Rozšiřuje se jeho slovní zásoba, myšlenkové obzory a také postupně získává pozitivní vztah ke knihám. Láska ke knize by měla být rozvíjena již v dětství, a to pravidelným hlasitým předčítáním. Mateřské školy mohou - a také by měly - domácí čtení doplňovat. U nás ve školce používáme knihu několikrát denně. Navštěvujeme pravidelně knihovnu. Dětem tím ukazujeme pozitivní vztah ke knize samotné, posilujeme fantazii, soustředěnost a rozšiřujeme slovní zásobu. Pro důležitost čtení a předčítání dětem se naše MŠ Lešenská zapojila do projektu „Celé Česko čte dětem alespoň 20 minut denně“. V březnovém týdnu jsme nabídli rodičům ve třídě Sluníček možnost přijít mezi nás po obědě nebo odpoledne a předčítat pohádku či příběh dětem ze své oblíbené knihy. Ze strany rodičů nebyl tak velký zájem, ale i přesto se našli některé maminky, babičky i tatínkové a zapojili se do spolupráce. Rodiče, kteří četli, se dětí ptali v průběhu čtení na různé otázky. Zapojili je do čteného textu a ukazovali dětem obrázky. Odezva u dětí byla úžasná. Každý den se děti těšily, kdo přijde a co nám bude číst za pohádku. Za odměnu děti vždy zatleskaly a předaly rodiči poděkování formou diplomu. Čtení s rodiči velice pozitivně působilo na děti a jejich psychiku. Podpořilo vztah ke knize samotné, a tak si přejeme, aby těchto chvilek bylo více. Těšíme se na další týden čtení, který pro děti zase uspořádáme. Děkujeme rodičům, že je pro ně budoucnost dětí důležitá, protože i malá časová investice může pro dítě znamenat velký přínos.