Může být vážná hudba zábavná?

Metoda aktivního poslouchání hudby, která se využívá zejména v mateřských školách a na prvním stupni základních škol, spojuje různé formy aktivit: poslech, tanec, hraní na hudební nástroje, zpěv s užitím prvků pantomimy, prvky dramatické či výtvarné výchovy. Díky těmto činnostem poznává dítě v neverbální formě různé hudební výrazové prostředky jako rytmus, tempo, dynamiku, formu. A také se při poznávání vážné hudby skvěle baví.  

Ze zkušenosti učitelů využívajících metodu Batti Strauss víme, že se děti ani při mnohonásobném opakování hudební aktivity nenudí. Samy se dožadují dalšího poslechu už známé skladby, protože v dalším kole se jejich role mění. Mohou hrát na nové hudební nástroje, používat nové rekvizity nebo mít jiného partnera při tanci. K oblibě metody napomáhá také radostná a tvůrčí atmosféra, která při výuce panuje. 

O klavíru za katedru 

Metodu aktivního poslouchání hudby vytvořila pianistka a pedagožka Batti Strauss, jež pochází z Izraele.  Hru na klavír začala studovat ve své vlasti u fenomenálního hudebníka Franka Pelega. Další tři roky se školila na Ecole Normale de Musique v Paříži, kde roku 1950 ukončila studia jako pianistka a učitelka hry na klavír. Učitelská dráha se jí nakonec stala osudnou.  

Po ukončení studia se věnovala pedagogické práci v izraelských vesnicích a kibucech, kde učila děti hrát na klavír. Také založila dětský sbor, který se stal po čase známým, dokonce vystupoval v izraelském rádiu. Spolupráce s rozhlasem pokračovala dále. Batti Strauss tam začala vést i sbor dospělých. Léta zkušeností z učení dětí i dospělých a zkušenosti spojené s hraním vážné hudby ji dovedla k vytvoření vlastní metody zacílené na rozvíjení hudebních kompetencí u dětí i na rozvoj jejich vztahu k vážné hudbě.  

Batti Strauss byla přesvědčena, že ne každé dítě může být hudebníkem, ne každé dítě má hudební sluch, ale každé dítě může být muzikální na základní úrovni. Uvědomovala si, že pokud vedeme děti k poslouchání vážné hudby, musí to mít aktivní podobu, musí být využito co nejvíc výrazových prvků. Svůj postup nazvala metodou aktivního poslouchání hudby. Toto know-how bylo zaregistrováno izraelským ministerstvem školství, které metodu doporučuje v předškolním a školním vzdělávání.   

Od 60. let předávala Batti Strauss své zkušenosti dále. Začala pracovat v Music Teacher College v Tel Avivu, kde školila pedagogy a studenty hudební výchovy. Později se prosadila i na akademické půdě. Od roku 1979 vedla katedru hudební výchovy na Jerusalem Robin Music Academy. Tamější vedoucí katedry hudební výchovy dr. Veronica Cohen ocenila její práci následujícími slovy: „Tisícům dětí otevřela brány do světa hudby, ovlivnila tisíce učitelů v Izraeli i ve světě. Těžko je zhodnotit její veliký přínos, který bude ovlivňovat celé generace dětí.“