Ve vrcholovém sportu lidé často čelí tomu, že jim jiní říkají, co a jak mají dělat. Psycholog Václav Petráš popisuje, jak se odpoutat od vnějšího hodnocení a najít spolehlivý zdroj síly v sobě.
Udávat svůj vlastní směr
Sport, zejména ten vrcholový, je specifické prostředí. Když jste špičková mikrobioložka, málokdo vám bude radit, co máte zítra v práci dělat. Když jste špičkový hokejista, říkají vám to skoro všichni. Každý fanoušek, který někdy viděl zápas v televizi, je přece hokejovým odborníkem!
Nejde však zdaleka pouze o fanoušky. Názory a hodnocení svého snažení poslouchají sportovci logicky i od svých trenérů, ale i rodinných příslušníků, spoluhráčů, žurnalistů či třeba agentů a manažerů. Často se pak lze setkat s tím, že se rady či zpětné vazby rozcházejí a v důsledku celou situaci značně komplikují.
I proto se potřebuje sportovec naučit přebírat zodpovědnost sám za sebe. Být svým hlavním zdrojem sebevědomí či nastavených cílů. Jak na to? Pojďme si ukázat několik příkladů.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.