Putin a Zelenskyj byli stejná mimina

Bylo už dopředu jasné, že nedostanu jedinou jednoznačnou odpověď. A proto je rozhovor s profesorem Janem Háblem tak naplňující. Užijte si ho i vy. Dozvíte se o Komenském – tedy o opravdovém Komenském a jeho zásadách. O indoktrinaci, kterou může učitel všechno pokazit, i o tom, co profesoru filozofické, celostní a morální výchovy kazí klidný spánek.

S Komenským jsem se poprvé intenzivně setkala až jako pedagog. To jsem komunikovala s nakladatelstvím Poutníkova cesta, které vydalo Labyrint světa a ráj srdce v jazyce 21. století. Byli tehdy úžasní a nabídli mi velkou slevu, aby všichni mí studenti mohli Labyrint číst…

Poutníkova cesta je nakladatelství, které dělá výborné počiny v překládání do moderního jazyka, to musím potvrdit. A Labyrint to vyloženě potřeboval. 


Kde jste se s Komenským poprvé setkal vy?

Jsem z rodiny, kde se Komenský skloňoval. Hodně se u nás četlo. Poprvé jsem ho však vzal do ruky dobrovolně až na vysoké škole. Na fakultě nám v tu dobu vysvětlovali, že doteď bylo vzdělávání pokřivené komunistickou ideologií, ale odteď bude škola dílnou lidskosti.


To vám říkali v kterém roce?

Čerstvě po revoluci v roce 1993. Komenský se sice skloňoval všemi pády, ale škola byla pořád stejná. To mi nešlo na rozum. A tak jsem se začetl a zjistil, že Komenského dílo je poklad, který máme, a přitom ho neznáme. Nečerpáme z něj. I na mém pajďáku Komenský fungoval jako zaklínadlo, ale přitom se jeho filozofie vůbec neuplatňovala.


Placená zóna