Co dělat, když nám věci nejdou tak hladce, jak bychom chtěli? Co když nás děti rozčílí? Odpovědí může být mindfulness neboli všímavost, technika, kterou máme spojenou s jógou nebo meditací, ale nachází prostor i v běžném životě.
„Není to snadné,“ říká lektorka mindfulness a propagátorka konceptu všímavého rodičovství Hunter Clarke-Fields, jejíž přístup lze aplikovat i při práci s dětmi v kolektivu mateřské školy nebo školní družiny. „Jako rodičům je nám vštěpováno, že si máme vždycky se vším poradit. Měli bychom levou zadní zvládat přípravu zdravých obědů, úklid domácnosti, všem všechno naplánovat, a ještě přitom vypadat skvěle. Měli bychom mít se svými dětmi skvělé vztahy, protože ‚dokonalý rodič‘ je vždycky milující, trpělivý a laskavý. Ale skutečnost je taková, že nám naše děti někdy vadí a někdy se chováme netrpělivě, křičíme a jsme protivní. Ve většině z nás se při pomyšlení na tyto prohřešky vzedme stud, který nám připadá nesnesitelný. Můžete se v něm utápět, nebo ho můžete použít jako katalyzátor, abyste se něčemu naučili a změnili se. Zvu vás, abyste si zvolili druhou možnost.“
Návyky způsobující ztrátu kontaktu
„V naší společnosti bohužel panuje návyk přistupovat k dětem jako k méněcenným jedincům – a příliš často od nich očekáváme, že se budou chovat tak, jak se ve skutečnosti sami nechováme,“ vysvětluje Hunter Clarke-Fields. „Očekáváme od nich uctivé chování, ale neustále je sekýrujeme. Klademe na ně nároky a pak se divíme, že jsou náročné. Křičíme na ně, vyhrožujeme jim a trestáme je, čímž jim dáváme najevo, že se uchylujeme k mocenským a donucovacím prostředkům.“
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.