Naše myšlení je utvářeno mimo jiné tím, co a jak čteme

Kateřinu Čopjakovou knihy provázejí od dětství. Před časem se rozhodla založit facebookovou skupinu Nezletilí kritici, kam mohou i velmi malé děti psát recenze na knihy. Skupina pak za svou práci obdržela ocenění Zlatá stuha.

Co je pro nás kniha, čtení?

Odpovědět by se dalo knihou, spíš několika, a takových už bylo mnoho napsáno, ale zkusím to stručněji. Čtení nám zprostředkovává myšlenky a příběhy napříč časem. Díky němu (nejen) se stáváme součástí kultury, v níž žijeme, a dokážeme šířeji využít jazyk, kterým mluvíme. Kniha je pak nejen médiem, ale pokud mluvíme o té hmatatelné, pak artefaktem historickým a často také uměleckým. Před vynálezem knihtisku byla každá kniha originálem, uměleckým dílem, často obsahovala poznámky přepisujících, jejich vtípky a šifry. Dodnes není výjimečné, že v knize zakoupené z druhé ruky nebo půjčené v knihovně najdeme poznámky těch, kteří knihu četli před námi, nebo zapomenutou pohlednici či fotografii. Čtení je způsob komunikace, který lidstvo utváří po staletí, cesta ke vzdělání i proces, který změnil lidský mozek.

A co tyhle věci znamenají pro vás?

Pro mě je čtení vášeň od dětství, velmi důležitý způsob, jakým poznávám svět, ostatní lidi i sama sebe. Velká osobní knihovna byla přání, která jsem si splnila až v dospělosti, a dnes už se ji snažím (ne zrovna úspěšně) nerozšiřovat, ale spíš tříbit.

Jaký význam mají pro děti?

Jestliže souhlasíme s tím, že dítě by mělo poznávat svět v co nejširším slova smyslu s laskavou asistencí blízkého dospělého, pak ani v době digitálních médií, sociálních sítí a streamovacích služeb z něj nemůžeme odpárat literaturu a komiks. 

Placená zóna

Mgr. Marie Těthalová