Radka Bodzewicz o sobě říká, že zpočátku neuměla malovat na bílou plochu, a proto začala používat hlínu. Míchala ji s vodou a ředidly a ve vzniklé ploše pak hledala vlastní světy, díky čemuž se jí lépe dařilo napojit na svou imaginaci. Ta je ve velké míře ovlivněna mytologickým prožíváním světa a citlivostí k vizím, které s mýty a starobylými příběhy souvisejí a pracují. Jak dále říká, nápady na nové obrazy se jí nejčastěji zjevují v lese a v knihách. Absolventka pražské Akademie výtvarných umění v ateliérech Vladimíra Kokolii a Jindřicha Zeithammla a stážistka na Gray’s School of Art ve skotském Aberdeenu ve svých obrazech představuje vizuální jazyk, který jako by komunikoval napříč časy a kulturami, má v sobě tajemnou intenzitu jeskynních maleb, afrických masek, surreálných kompozic i medijních kreseb.