Co čte Joža Spurný?

Nakolik jsou předmětem mého odborného zájmu (mimo jiné) informace a psychologický pohled na ně, s chutí a zvědavostí jsem přečetl útlou knížku E. Mlezivy Diktatura informací - Jak s námi informace manipulují (Plzeň,Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2004, 133 s.).O informacích jako předmětu psychologického (a praktického) zájmu lze uvažovat: a) jako o nositeli znaků k poznání, uchopení reality, b) jako prostředku k ovlivňování interpersonálních procesů a vztahů, k přetváření (avytváření) reality (jak využít příp. zneužít psychologické vlastnosti informací k ovlivňování lidí). A právě tento druhý, sociálně psychologický a sociologický pohled na informace akcentuje E. Mleziva v uvedené publikaci.Jak uvádí sám autor:"Cílem publikace není systematické zpracování a celkový výklad informací. Při omezeném rozsahu se soustřeďuje na jejich psychosociální aspekty a na problémy, které v naší společnosti informacevytvářejí..."Namísto vytváření teorie si Mleziva všímá takových informačních fenoménů, jako jsou zdroje a typy informací, jejich kvantitativní a kvalitativní stránka, procesy výměny informací, funkce informací přizáměrném ovlivňování jedinců i skupin.Kromě úvodních"informací o informacích"(i když vztah informace - sdělení vnímám jinak než autor), mě osobně v publikaci nejvíce zaujaly pasáže o funkci záměrů obsažených v informacích, o možnostech odhalovánízáměrů a jejich využívání příjemci.Tato tematika totiž úzce koresponduje s mým dalším"životním"tématem - s psychologií moci (jejími druhy, formami, způsoby a prostředky prosazování). To, jakou moc nad námi mají informace (resp. ti, kdo jeprodukují) a proč, autor prezentuje na příkladech využívání záměrných informací v různých sférách života - především v politice (propagandě), v reklamě a v oblasti paranormálních jevů.Záměr, obsažený v informaci ať už v otevřené či skryté formě, představuje klíčovou kategorii při psychologické analýze sdělení. I když informace jsou schopny aktivovat naše emoce, (percepční a motivační procesy) samy osobě jsou psychologicky neutrální. Teprve náš záměr jim dává směr a cíl, vytváří jejich"užitnou"(a vlastně i směnnou) hodnotu. Kdo má informace, má moc. A kdo má moc, má informace. V našich záměrech lze vypozorovatnaše tendence k zacházení s mocí.Odhalení záměru obsaženého ve sdělení umožňuje lépe pochopit obsah a smysl sdělení, posoudit jeho pravdivost, motivaci autora, cílovost jeho komunikace, jednání, vypovídá leccos o vztahu mezi zdrojem informace a příjemcem.Pochopení záměru je základním předpokladem účinné a včasné obrany před manipulací, proti dezinformacím, fámám.Kromě výše uvedených pozitiv je mi blízký přístup E. Mlezivy k prezentaci informací. Autor neposkytuje návody. Popisem procesů zacházení s informacemi provokuje k samostatnému zamyšlení, k lepšímu porozumění a lepšíorientaci čtenářů v labyrintu informací. A jestli to byl jeho záměr, pak se mu vydařil.