Dyslexie v různých kulturách

stručněNejnovější číslo časopisu Nature přináší výsledky studie, jejíž autoři zkoumali rozdíly v neurofyziologických příčinách dyslexie u lidí z odlišných jazykových prostředí. Konkrétně se zaměřili na děti, jejichž mateřskými jazykyjsou angličtina a čínština. Ve Spojených státech se výskyt dyslexie odhaduje na 5-15 % populace, v Číně je to maximálně 7 %. Pomocí moderních zobrazovacích metod mozku se zjistilo, že čtení čínského znakového písma zaměstnávázcela jiné oblasti mozku než čtení anglických textů psaných alfabetickým písmem. Dyslexii proto nelze považovat za poruchu, která je stejná ve všech kulturách a která má jednotný biologický základ. Podle autorů má sice dyslexiejisté společné příčiny, její podoba a projevy jsou však v odlišných jazykových kulturách rozdílné. S tím souvisí i to, že pro lidi hovořící různými jazyky nelze používat stejné metody léčby dyslexie.

Placená zóna