Staří Egypťané si brali na onen svět i lodě

Unikátní loď z doby stavitelů pyramid našli členové archeologická expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v jižním Abúsíru. V písku objevili 18 metrů dlouhou dřevěnou loď z přelomu 3. dynastie a 4. dynastie (cca 2550 př. Kr.). V lodi zaváté pískem se našla uložená vzácná keramika a poloha lodi nedaleko mastaby, hrobky představitelů vládnoucích vrstev, ukazuje, že k ní náleží. Proč měli představitelé elity ve starověkém Egyptě poblíž svých hrobek „pohřbené“ i své lodě? Badatelé uvažují o dvou základních hypotézách. Buď šlo o součást pohřební výbavy sloužící zemřelému v posmrtném životě, nebo symbolizovaly sluneční bárky využívané pro cestu podsvětím. Bohužel většina jam určených pro lodě, která byla dosud nalezena, byla prázdná, z dávných lodí zbyl jen prach. Nález českých egyptologů přispěje jak ke zlepšení našich znalostí o zručnosti starověkých loďařů, tak k objasnění souvislostí dávných pohřebních rituálů. Název Abúsír je odvozován od staroegyptského boha Usira a někteří badatelé ho považují za mýtické místo, kudy se, jak Egypťané věřili, vstupovalo do podsvětí. Přestože se všechny nejznámější památky týkají posmrtného života a dokládají náročné pohřební rituály, smrt podle odborníků nehrála v životě starých Egypťanů hlavní roli. Tenhle dojem vzniká především proto, že mohutné pyramidy (které byly zároveň náboženskými stavbami, vždyť faraon byl bohem) jsou z kamene, zatímco světské stavby, včetně paláců, se stavěly spíše z nepálených cihel. A ty snáze podléhají nájezdům nepřátel i zubu času…