Kdosi mě zatahal za palec u nohy. „Co se děje, co se děje?“ vyhrkl jsem, vztyčil se na gauči v saku a kalhotách a rozespale si promnul oči. „Tatí,“ pravil hošík s ofinou podle kastrolu, „slíbil jsi, že si se mnou dneska budeš hrát - a už je půl jedenáctý!“ „Víš,“ začal jsem s vytáčkami, „přišel jsem včera z práce o něco později a jsem trochu unavenýýýý.“ Mocné zívnutí stvrdilo má slova.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.