PŘIJÍMAČKY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH

Přechod ze základní do střední školy se v evropských zemích různí hlavně podle toho, zda má základní škola jednotnou strukturu, nebo se dělí na základní a nižší střední školu. Jak je to s přijímacími zkouškami především na střední odborné školy v jednotlivých státech?

Slovensko

Přijímání do středních škol je podmíněno úspěšným absolvováním základní školy a je schvalováno ředitelem školy. Pouze žák, který dosáhl alespoň 90 % míry úspěšnosti v každém předmětu v testování žáků 9. ročníku základní školy, může být přijat do studijního oboru střední odborné školy bez přijímací zkoušky. Ostatní přijímačky dělají.

Německo

Přijímání do odborného vzdělávání na středoškolské úrovni je založeno na závěrečném vysvědčení a kvalifikaci získané na konci nižší sekundární úrovně. Gymnaziální vyšší stupeň je rozdělen na jeden ročník úvodní fáze a dva kvalifikační ročníky. Tzv. 10. ročník má dvojí funkci, jako závěrečný ročník nižšího sekundárního vzdělávání a první ročník vzdělávání na gymnaziálním vyšším stupni.

Rakousko

Absolventi s výborným všeobecným vzděláním ve všech třech povinných předmětech (němčina, angličtina, matematika) nebo se základním vzděláním do známky „uspokojivé“ nedělají přijímací zkoušky. Základní všeobecné vzdělání v jednom povinném předmětu známkované jako „dostatečné“ vyžaduje složení přijímací zkoušky nebo předložení pozitivního rozhodnutí třídní konference. Základní všeobecné vzdělání ve dvou až třech povinných předmětech známkované jako „dostatečné“ vyžaduje složení přijímací zkoušky.

Anglie

Pro přijímání do středních škol nejsou stanoveny žádné centrální požadavky. Školy vydávají své vlastní požadavky a berou přitom v úvahu poptávku po jednotlivých programech. Například pro A level škola požaduje minimálně pět všeobecných osvědčení vzdělání (General Certificate of Secondary Education) ohodnocených známkami A*–C, z nichž minimálně čtyři jsou se známkou B.

Skotsko

Pro žáky, kteří po dosažení věku šestnácti let pokračují ve škole ve vyšším sekundárním vzdělávání, neexistují žádné restrikce, i když školy si mohou stanovit vstupní standardy pro určité programy a běžně radí žákům, která úroveň Národního rámce kvalifikací je pro ně nejvhodnější.

Francie

Střední vzdělávání trvá sedm let, od 6. třídy k poslednímu ročníku, kdy žáci dovrší osmnáct let. Je rozděleno na dvě úrovně: nižší čtyřleté sekundární vzdělávání, které poskytují colleges, a vyšší tříleté sekundární vzdělávání, které poskytují lycées. Hlavním úkolem college je vést žáky k osvojení znalostí a dovedností obecného základu a připravit je na specializaci. Na konci studia v college je udíleno závěrečné vysvědčení (brevet). Do veřejných středních škol se nedělají žádné přijímací zkoušky, protože první ročník lycée je součástí kurikula povinného vzdělávání.

Itálie

Povinné vzdělávání trvá deset let a zahrnuje první dva ročníky druhého cyklu. Žáci, kteří úspěšně absolvují první cyklus, se musí zapsat do státních středních škol (všeobecně vzdělávacích a odborných) nebo do profesního vyučování a přípravy organizované regiony. Závěrečné vysvědčení z prvního cyklu je jediným přijímacím požadavkem pro liceo. Rodiče si mohou vybrat školu, kam své děti pošlou. Školy s počtem uchazečů přesahujícím počet volných míst si mohou stanovit vlastní přijímací kritéria. Závěrečné vysvědčení z prvního cyklu je také jediným přijímacím požadavkem pro střední školy.

Nizozemsko

Na sekundární úrovni mohou žáci navštěvovat školu podle vlastního výběru za předpokladu, že splní tzv. všeobecné podmínky. V praxi je svobodná volba žáka omezena jen poradenstvím v základní škole, které doporučuje vhodný druh vzdělávání, a přijímacími požadavky předprofesního sekundárního vzdělávání, vyššího všeobecného sekundárního vzdělávání a vzdělávání připravujícího ke vstupu na vysokou školu.

Švédsko

Podle školského zákona jsou všechny obce povinny nabízet střední vzdělávání mladým lidem, kteří absolvovali povinnou základní školu nebo mají ekvivalentní vzdělání z jiné země. Právo na střední vzdělávání je omezeno tím, že vzdělávání nesmí být zahájeno později než v první polovině kalendářního roku, kdy žák dosáhne věku dvaceti let. V 9. ročníku povinné základní školy si žáci vybírají, který program chtějí studovat ve střední škole. Obce poskytují vzdělávání v různých programech a přizpůsobují počet míst v různých programech volbám žáků.

Dánsko

Všichni žáci, kteří absolvují odpovídající výuku a složí předepsané zkoušky, mohou pokračovat ve středních školách víceméně podle vlastního výběru. Přístup do všeobecně vzdělávacích středních škol však není zcela otevřený. Jakmile škola zjistí, že by žák nemusel splňovat nároky všeobecně vzdělávacího středoškolského programu, může mu doporučit, aby absolvoval přijímací test.

Podle Zpravodaje odborného vzdělávání v zahraničí (www.nuv.cz)