Pohádkový svět

Školka plná pohody je motto naší mateřské školy, jejímž zaměřením je podporovat duševní pohodu dětí, vést je ke zdravému životnímu stylu, vzdělání rozvíjet přirozenou cestou. Tyto hlavní cíle se snažíme uplatňovat během celéhoškolního roku.V únoru jsme si v naší třídě starších dětí - Kočiček - zvolili jako téma měsíce Pohádkový svět. S dětmi jsme si zopakovali známé pohádky: O koblížkovi, O Budulínkovi, O červené Karkulce. Děti určovaly další postavy zpohádky, rozlišovaly dobro a zlo. Při četbě či recitaci veršovaných pohádek jsme si s dětmi vysvětlovali, co je rým. Děti zkoušely rýmy na daná slova, vymýšlely si vlastní básničky.Na malíře si děti zahrály při ilustraci pohádky O perníkové chaloupce. Názorem jim byla opravdová chaloupka z perníkového těsta nazdobená bílkovou polevou - společná práce dětí a učitelek z předvánočního pečení perníčků. Ajaké další činnosti k tomuto tématu jsme nabízeli dětem?Pohybové činnosti: pochod trpaslíků na píseň Hej hou, překonávání překážkové dráhy na cestě do království, cvičení s míčky, koulovačku s papírovými koulemi a trefování na terč, hru s míči Na Palečka a obra, ve dvojicitanec princezen a princů.Hudební činnosti: taneční hru Na Šípkovou Růženku, poslech a zpěv písní z Večerníčků a známých filmových pohádek, tanec sněhových vloček, hru na rytmické nástroje, nácvik písní Večerníček, Postavil jsem sněhuláka.Výtvarné činnosti: z novinového papíru děti skládaly čepici pro Večerníčka, pro princezny navlékly korále či skládaly a zdobily vějíře, vyráběly vlastní plošné loutky - pohádkové postavy a pak si s nimi zahrály pohádky vnašem karavanovém divadélku.Předškoláci na pracovních listech kreslili hradby kolem království, počítali hrášky pro Budulínka, vybarvovali šaty princezen, v bludišti - lese vyhledávali bezpečnou cestu pro Karkulku. Navštívili jsme slánské divadlo -představení Kocour v botách a zblízka jsme viděli, jak se hraje profesionálně maňáskové divadlo při návštěvě kladenského divadla Lampion u nás v mateřské škole.A nakonec si děti z domova přinesly svoji nejoblíbenější pohádkovou knihu a udělali jsme si výstavu. Z každé knihy jsme si četli, povídali si o pohádkách, ilustracích. A jaké pohádky jsou našim dětem nejbližší? Potěšilonás, že hlavně ty z české tvorby. Asi proto, že tyto pohádkové příběhy se vyznačují převážně dobromyslností a laskavostí, není v nich skoro žádné násilí, mají svou poezii.