Zloději v MŠ

Děti v mateřské škole vedeme k tomu, aby si neubližovaly, nebraly si vzájemně hračky, byly k sobě ohleduplné a kamarádské, uměly si odpouštět a pochopit druhého, rozdělily se a děkovaly. Abychom dokázali dětem vštípit tatozákladní pravidla, potřebujeme, aby nám při výchově dětí rodiče a dospělí pomáhali zejména tím, že jim budou dobrým vzorem.Dětské dotazy nás často zaskočí. Váháme, jak dětem sdělit skutečnost, že nemůžou do svojí třídy, protože nám někdo během půl roku již po páté rozbil okna ve třídě. To je ta chvilka, kterou je třeba využít k tomu, abychomdětem vysvětlili, jak umí být lidé někdy zlí a vzájemně si ubližují. Ale proč? Děti se často takhle ptají. A my vysvětlujeme a chceme, aby z těch malých lidiček, co právě berou rozum, vyrostli dospělí, kteří nebudou druhým škodit.V šatně předškoláků se záhadně začala ztrácet plyšová zvířátka, která si děti berou do postýlky na odpolední odpočinek. Nepodařilo se nám zjistit, kdo to byl a proč krade. Uplakaným dětem jsme zase odpovídali na otázku.Proč?"Proč mi někdo sebral plyšového slona? Kdyby ho chtěl pohladit, já bych mu ho půjčil."Tak naříkal jeden z chlapečků. Jen těžko se s tím děti vyrovnaly.Jindy zjistila paní učitelka při odchodu dětí ze šatny, že nemůže zamknout. Někdo si odnesl z mateřské školy zámek i s klíčem. A tak to jde pořád. Chcete vědět, co se nám už všechno ztratilo? Tak třeba vlajka, kterou jsmevyvěsili při státním svátku na stožár, poštovní schránka - ta se doma taky hodí a proč si nevzít plachtu, co je s ní přikryté pískoviště? Už ani nevím, kolikrát nám vlezli do mateřské školy zlodějové, co všechno odnesli, akolik to stálo peněz. Ale vím naprosto přesně, že ublížili dětem. Těm důvěřivým bytůstkám, které věří ve spravedlnost a dobrý konec jako v pohádkách.