Respektování osobnosti dítěte

Český výbor společnosti OMEP nabídl odborné veřejnosti konferenci o respektování dítěte a jeho práva na dětství, ke kterému patří i právo na předškolní vzdělávání hrou a činnostním učením. Hned první příspěvek Evy Svobodové se zaměřil na respektování her dětí, tedy přijetí her jako takových se všemi jejich aspekty. E. Svobodová připomněla, že dětská hra není zatěžkána pachtěním za konečným cílem, dává dětem pocit svobody, prožitky a vzpomínky, učí je jednání v různých situacích, pomáhá jim tvořit a respektovat pravidla. A v neposlední řadě upozornila, že děti nemají v současné době příležitost a prostor ke společné volné hře. Hrají si jen pod dohledem dospělých, rodičů, učitelek, vedoucích kroužků nebo trenérů. Co je to vlastně respektování? Tuto otázku auditoriu položily Lucie Dobešová a Hana Čechová. A také si na ni odpověděly. Respektování je ohlížení se. Předškolní vzdělávání respektuje osobnostní vývojový program každého dítěte, který třídí podněty na bezpečné a smysluplné nebo ohrožující a nesmysluplné. Takové ohrožení není jen fyzické, ale ohrožuje vlastní hodnoty a vztahy. K respektování dítěte přispívají zásady dobré komunikace, mezi které patří umění projevit empatii a přijmout emoci dítěte bez vysvětlování. Věcně řešit problém, nikoli osobu a to v čase, ve kterém se stala, tedy tady a teď. Nebát se přizvat k řešení druhou stranu, kterou je i dítě. Ukázat mu cestu co a jak dělat, ne co nedělat. A v neposlední řadě hovořit v oznamovacích větách. Milada Rabušicová se zamýšlela nad mezigeneračním dialogem, který je podle jejího názoru nezbytný pro udržitelný rozvoj společnosti. Jsme výkonově orientovaná společnost, šplhající se po pomyslné vertikále úspěchů. Co se ale stane, když se dostaneme na její vrchol? Zůstaneme tam sami. V té situaci se M. Rabušicové jeví jako vhodné rozprostřít vertikálu do horizontály. Zora Syslová svůj příspěvek na téma jak připravit vzdělávací nabídku s respektem k osobnosti dítěte vysvětlila dvěma stručnými otázkami. Jedná se o to co, a jak to budeme s dětmi dělat? Nestačí jim jen věnovat pozornost a povzbuzovat je v nových iniciativách, ale také přijmout tyto iniciativy s naladěním k interakční výměně, kooperaci a hře. Téma Marka Kadlece dítě v multikulturní společnosti upozornilo přítomné pedagogy mateřských škol na jejich případné vlastní předsudky, zkreslené představy a zjednodušená klišé, která jim mnohdy brání v přijetí a respektování odlišností společnosti, ale jejichž překonání jim otevře jiný pohled na svět současného dítěte, které připravují pro život v budoucnosti.