Děti jsou bytosti plné fantazie

Tvrdí to Olga Zemanová, jejíž kniha O kouzelném semínku se zaměřuje právě na rozvoj fantazie malých dětí. Povídaly jsme si o knize i o tom, jak tuto schopnost u dětí podporovat.

Vaše kniha se věnuje rozvíjení fantazie. Proč fantazii u dětí rozvíjet?

Fantazie k dětskému světu neodmyslitelně patří, v některých knihách se dokonce dočtete, že vrchol lidské fantazie nastává v předškolním věku a s nástupem do školy a s dalším životem postupně klesá. Možná by se tedy spíš hodilo říct, proč fantazii v dětském věku nezabíjet. Můj pohled je takový, že se špetkou fantazie je život vždy o něco barevnější a hezčí. Je dokázáno, že jedinci s rozvinutou fantazií snáze nachází různá řešení problémů, dokáží se na věc dívat z více úhlů, dovedou si představovat, například při čtení knížky nebo vyprávění, zkrátka řečeno mají bohatý vnitřní život. Myslím, že bych neměla opomenout ani fakt, že u spousty profesí je fantazie předpokladem úspěchu.

A jak to můžeme udělat?

Když shrnu základní princip dvěma slovy, tak řeknu „dítě neomezovat“, anebo spíš raději trochu delší verzi: „omezovat, jen když je to skutečně nutné“. Dítě je neuvěřitelně kreativní bytost plná touhy objevovat, hledat nejrůznější řešení, zkoušet věci, vymýšlet, vymýšlet a vymýšlet. Přístup většiny dospělých však dítě omezuje. Dítě postupně ztratí jistotu, protože chce dělat vše správně a najednou neví, co správné je a co ne, a tak přestává hledat nová řešení a omezuje se na ta „správná“, která již byla odsouhlasená někým dospělým. Nejen pro rozvoj fantazie je důležité, aby se dítě cítilo bezpečně a vědělo, že každý jeho názor bude kladně přijat. Ano, některé dětské názory pro nás mohou být úplné nesmysly, ale nezapomeňme, že je to názor jedince, byť malého, a každý názor je správný. Dále bychom neměli dítěti říkat, že něco dělá špatně. Vždy je dobré uznat jeho počínání, a pokud je to něco, co se zásadně neslučuje s naší představou, tak i tak ji uznat a následně nabídnout alternativu, nebo ještě lépe nechat dítě vymyslet alternativu samotné. Jedna z dalších možností je pokládat otevřené otázky. To jsou ty, na které se neodpovídá ano nebo ne. A ano, opět kladně přijmout odpověď. A když za vámi dítě přijde s otázkou typu: „Co to je?“, zapojit jej do hry a oplatit mu stejně: „A co myslíš, že to je?“ Fantazie se nechá rozvíjet při jakékoli činnosti, kterou společně děláme, ať už jde o výtvarné, dramatické, hudební nebo jakékoli jiné aktivity, stačí jen každému nechat prostor pro vlastní projev, a když to situace vyžaduje, tak dítěti pomoci udělat onen pomyslný první krok.

Placená zóna

Marie Těthalová