Chceme, aby se děti v naší školce cítily dobře

Spolupráce a dobrý tým. To podle Dany Moravcové, ředitelky velké pražské mateřské školy a předsedkyně Českého výboru OMEP, přispívá pohodě, kterou děti ve školce zažívají.


Předškolní vzdělávání v současné době zažívá mnoho změn. Kterou z nich považujete za nejzásadnější? 


V každém případě je to zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání. Podle mého názoru je to větší změna, než jaký bude mít skutečný efekt. Původním záměrem bylo, aby se do mateřských škol dostaly děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, ale s kolegyněmi-ředitelkami v Praze 2 jsem provedla průzkum, jak to po zápisech dopadlo, a když se ke mně dostaly výsledky, zjistila jsem, že ze sociálně znevýhodněného prostředí byly přijaty v celé Praze 2 tři až čtyři děti. víc ne. Do každé ze zapojených škol se přihlásily jedno až dvě děti, které mají příští školní rok nastoupit do základní školy. Naše mateřská škola je v tomto výjimkou, na obě pracoviště se přihlásilo dvanáct těchto dětí. A jedna perlička: přešly k nám tři děti z jedné soukromé školky, z čehož jedno je dítě její majitelky.


Se zavedením povinného ročníku v mateřské škole souvisí i individuální vzdělávání. Jaká je situace v této věci? Kolik dětí máte vedeno jako individuálně vzdělávané?


Z mého průzkumu situace v Praze 2 vyplynulo, že jde o dvě až tři děti na školku. Většinou jde o zdravotní důvody, nebo jsou to děti, které navštěvují soukromou mateřskou školu a rodiče jim nechtějí tuto docházku přerušit, případně jde o jiné rodinné důvody.


Tato změna, která přináší ředitelkám další nárůst administrativy spojený s ověřováním dosahování očekávaných výstupů předškolního vzdělávání, úpravou školního řádu atd., je neúměrná. Možná se toto opatření mělo nejprve pilotně ověřovat, aby se zjistilo, jak to dopadne a jaký to přinese efekt, a pak teprve přistoupit k jeho plošnému zavedení. Ve školkách se s tím musíme poprat.


Placená zóna

Mgr. Marie Těthalová