Psace, nebo tiskace?

Nedávno se mě dítko v primě zeptalo, zda musí psát psacím písmem. Svým dotazem mě zaskočilo. Automaticky totiž při psaní předpokládám psací písmo. „Proč chceš psát tiskace?“ zajímalo mě. „Aby se mi líp psalo,“ zněla odpověď.


   Přikázat, že test musí být napsaný striktně psacím písmem, se mi příčí. Tiskací písmo však není rukopis. Jenže pro dnešní děti je psací písmo natolik obtížné, že si na tom někteří kreativci postavili kariéru a vzniklo písmo nové, takový kočkopes. Ani psace, ani tiskace. Hlavní cíl – co nejvíc jednoduše. 


         Můj dědeček měl ve škole předmět zvaný krasopis. Jeho písmo bylo i ve vysokém stáří úhledné a dobře čitelné. Moje školní etapa se naopak dala zvládnout škrabopisem, jak tomu doma přezdívali, leč pořád to bylo relativně čitelné psací písmo. Dnes už se rukou moc nepíše. Využívá se klávesnice, ale prioritou je dotykový display. Přestože se ví, že elektronika dětem a jejich jemné motorice neprospívá, nikdo se nepozastavuje nad ústupem psacího písma ze školních lavic. 


Placená zóna

Jitka Neradová