Zlatá Ámoska ze Šumavy

Anketa Zlatý Ámos má už více než čtvrtstoletou tradici. První ročník se konal ve školním roce 1993/1994. Tehdy se ho zúčastnilo devatenáct učitelů. Do letošního 26. ročníku přihlásili žáci a studenti 68 pedagogů. Nejvíc přihlášek přišlo z pražských škol. Ve Středočeském kraji žáci vyslali do soutěže osm učitelů, tedy jen o jednoho méně než v Praze. Naopak Karlovarský a Liberecký kraj letos žádného zástupce neměly. Z padesáti nominovaných žen jich čtyřicet čtyři učí na základních školách. Podobné to bylo mezi muži. Z osmnácti učitelů bylo jen pět ze středních škol. 

Přísná jak metr

V průběhu ledna a února se v Praze, České Kamenici, Zlíně a Ostravě uskutečnilo šest regionálních kol, v nichž tříčlenné týmy žáků musely obhájit svou nominaci před porotou. Někde k tomu přistoupili volně a o svém oblíbeném kantorovi vyprávěli různé příhody, které s ním prožili. Jinde si děti připravily scénky s básničkami a písničkami, nechyběly fotografie a kresby, které dokládaly, jak jim to s jejich oblíbeným učitelem klape. 

Vítězové regionálních kol se pak utkali v semifinále. „Tady se potvrdila vynalézavost a originalita dnešních dětí,“ říká zakladatel ankety Zlatý Ámos a současný školský ombudsman Slávek Hrzal. „Musely své oblíbené učitelky a učitele vybavit třemi věcmi, které nejlépe demonstrují jejich vzájemný vztah. Obdivoval jsem například jednu z finalistek, která bez zaváhání a s naprostou důvěrou před všemi vypila elixír vítězství namíchaný z neznámých ingrediencí jejími žáky. Překvapila mě i paní učitelka, která od dětí dostala papírový metr. Prý proto, že je přísná „jako metr“ a měří všem stejně. Vybrat finalisty nebylo snadné. Letos poprvé porotu tvořili všichni semifinalisté. Sami si vybrali šestici, která je pak reprezentovala ve finále. A vybrali dobře. Pět učitelek a jeden pan učitel vytvořili tým, který soupeřil a zároveň spolupracoval. Finále mělo krásnou atmosféru. Všichni pochopili, že korunovaný Zlatý Ámos je reprezentantem a mluvčím nejen finalistů, ale i všech kvalitních pedagogů.“