Online archiv

Autor: Jeroným Klimeš

Mimovolní seznámení

Jeroným Klimeš, 6/2013
Proč vznikají vztahy, které jsme neplánovali, a dokonce jsme ani ve snu na nic takového nepomysleli?

O brýlích růžových a černých

Jeroným Klimeš, 3/2013
Všechno, co potřebujete vědět o seznamování 3. část

O brýlích růžových a černých

Jeroným Klimeš, 3/2013
Všechno, co potřebujete vědět o seznamování 3. část

Všechno, co potřebujete vědět o seznamování

Jeroným Klimeš, 2/2013
2. část

Všechno, co potřebujete vědět o seznamování

Jeroným Klimeš, 1/2013
1. část

Co chybí v příručkách sexuální výchovy

Jeroným Klimeš, 5/2011
Sexuální příručky pro školáky se vyznačují buď tím, že jsou anatomicky technicistní, nebo prezentují sex jako neškodnou oblast naprosté svobody a nekončících romantických požitků. Bohužel jim chybí zemitá realističnost partnerských vztahů. Přinášíme doplnění textu z minulého čísla o konkrétní příklady, které v sexuálních příručkách pro žáky většinou chybí.

Lesk a bída seznamovacích inzerátů

Jeroným Klimeš, 5/2011
V psychologii reklamy jsme prodávajícím kladli na srdce zásadu: Červ musí chutnat rybě, ne rybářovi. Reklama musí být atraktivní pro kupujícího, nemusí tedy splňovat nároky umělecké estetičnosti zadavatele reklamy či výzkumu. Stejná zásada platí i při seznamování přes inzerát. Protějšku musíme nabízet ty hodnoty, o které stojí on, ne ty, o které stojíme my.

Co vlastně chceme říci dětem o sexu a rodině ?

Jeroným Klimeš, 4/2011
Návrh skupiny okolo dr. Uzla prosadit svůj druh sexuální výchovy na školy se setkal se silnou emocionální reakcí. Když jej psali, muselo být jasné, že narazí na silný odpor věřících. Zdá se, že s tím počítali a předem již rezignovali na hledání kompromisu. Škoda, že se tehdy ministerstvo školství nepokusilo hledat širší společenský konsenzus. Já jsem nicméně této debatě vděčný za to, že mě donutila formulovat si myšlenky, které jsem opomíjel.

Zamilovaní, neberte se!

Jeroným Klimeš, 2/2011
Podle legendy svatý Valentýn oddával zamilované, a tak si 14. února romantické zamilované páry připomínají jeho svátek. Potud je vše v pořádku – nicméně není příliš dobrý nápad, chtít se v záchvatu zamilovanosti hned také ženit či vdávat.

Televize - škodná bedna

Jeroným Klimeš, 12/2009
Jednoho krásného pondělního rána jsem nastavoval rozeštelované dálkové ovládání tchánovy televize. Když tu zírám na scénu, jak jeden chlap chladnokrevně utopil druhého. Opravdu bylo vidět, jak ho zatlačil pod vodu, jak ten se zmítal a vypouštěl bublinky, až zůstal bezvládně ležet na hladině. Trochu fascinovaně jsem na to zůstal koukat, když jsem zjistil, že nejsem sám, kdo na to fascinovaně kouká. Tuto brutální scénu sledovala skrz prsty i má pětiletá dcera. Samozřejmě nevím, co té scéně předcházelo a co následovalo, protože jsem to hned přepnul na jiný kanál. Potom jsem si ale vzpomněl, jak často rodiče řeší otázku, zda mají vzít dítě na pohřeb dědečka, nebo zda mu dokonce mohou ukázat otevřenou rakev. Přitom jsou to často ti samí rodiče, kteří považují za normální, že doma běží televize jako kulisa. Dítě, které se nesmělo rozloučit s dědou, zhlédne pár brutálních vražd v televizi. A všichni se tváří, jako by televize byla pro dítě méně traumatizující než dědův pohřeb. To dosvědčuje i odpověď Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, které jsem se svěřil s tímto zážitkem. Napsali mi, že ten film je jakási scifi, že to nebyla vražda, ale prý dobrovolná eutanázie stoletého dědy a že na to nebudou reagovat. Takže je v pořádku, když děti v pondělí ráno, kromě Kouzelné školky, občas zhlédnou i nějakou tu eutanázii... Jednou jsem viděl disneyovskou pohádku, kde skupina hrdinů hledala telefonní číslo v seznamu, co visíval v budkách. Očekával jsem, že si nalezené číslo opíší a poběží dále. K mému překvapení tito goodmani jednoduše vytrhli ze seznamu celý list. Přímo pohádkový návod, jak naučit děti vandalismu. Blíží se Vánoce a televize budou bojovat o diváka. A tak je nasnadě si zopakovat pár pravidel zdravého sledování televize. 1) Žádná televize v dětském pokoji. 2) Televizi nepouštíme jako kulisu. 3) Díváme se na jeden pořad denně. (Ostatní hodnotné pořady si můžeme nahrát na video a pustit jindy.) 4) Scéna, která je nevhodná pro děti v realitě, zůstává pro ně nevhodná, i když ji přenáší televize. (Televize je něco jako okno do dvora – může škodlivost scény oslabit, ale nemůže ze škodlivé scény udělat scénu prospěšnou.) 5) Hovoříme s dětmi o tom, co jsme viděli. (Výzkumy potvrzují, že rodičovské okomentování nevhodné scény dokáže eliminovat její emocionální působení na děti.)

Skryté myšlenky podváděného partnera

Jeroným Klimeš, 9/2008
Nevěra dokáže nejen devastovat partnerské vztahy, ale toho, kde se dostal do role podváděného, často psychicky ničí, deptá a ohrožuje jeho fungování i v dalších oblastech života. Má-li se člověk s takovou situací vyrovnat, měl by pochopit, jak může odhalení partnerovy nevěry deformovat jeho mysl.

Proč byla dřív láska jiná?

Jeroným Klimeš, 6/2008