Online archiv

Autor: Ludmila Čírtková

Jsou osamělí střelci opravdu šílení?

Ludmila Čírtková, PD 4/2024
Čím hrůznější je čin, který člověk spáchal, tím spíše u něj hledáme psychiatrickou diagnózu. Je jasné, že ne každého nebezpečného jedince dokážeme předem odhadnout a zastavit. Masoví vrazi se neliší od běžné populace tak, jak bychom si přáli. Nicméně hledání využitelných varovných signálů pokračuje.

Domácí násilí v době covidové

Ludmila Čírtková, PD 02/2021
Již při první jarní vlně pandemie někteří experti varovali před nárůstem domácího násilí. Média záhy přinesla ze zahraničí i z domova zprávy o přibývajícím počtu případů. O čem vypovídají tyto informace? Mají skutečně covidová opatření vliv na soužití partnerů?

Násilí jako zážitek

Ludmila Čírtková, 3/2012
Extrémní podoby násilí mladistvých šokují a poutají pozornost. Oficiální statistiky sice naznačují spíše stagnaci či mírný pokles juvenilní delikvence, na druhé straně násilí mladistvých dosahuje rozměrů, na které jsme nebyli zvyklí. Pachatelé jsou mladší a brutálnější. A ve vzduchu je otázka, zda strategie intervence a prevence míří vůbec k podstatě současných problémů.

Oběť

Ludmila Čírtková, 11/2010
Proč se násilníkovi nebrání?

Dá se předejít avizovaným zločinům?

Ludmila Čírtková, 4/2010
Některé zločiny vyvolávají otázku, zda jim šlo předejít. Například nedávné dvojnásobné vraždě manželů Malhockých v Českých Budějovicích, jimž syn z ženina prvního manželství dlouhodobě vyhrožoval. Manželé se obrátili na policii s žádostí o ochranu - a neuspěli.

Jak dál žít, když se mi ztratilo dítě?

Ludmila Čírtková, 5/2009
Většinu pohřešovaných dětí se podaří nalézt včas nebo se samy vrátí. Někdy přichází pomoc pozdě, jindy se osud dítěte nepodaří objasnit ani po letech. Rodiče pohřešovaných dětí zažívají bolest ze ztráty, stres z nejistoty, strach i pocity viny, ale připustit, že dítě už nežije, je takřka nemožné.

Jde po mě můj bývalý

Ludmila Čírtková, 6/2008
Marie se s hrůzou dívá na displej mobilu - je to on! Dnes už po pětadvacáté. Z kanceláře spěchá na zastávku. Jeho pohled cítí v zádech. Bývalý manžel naskakuje do stejného autobusu. Sedá si za Marii, dýchá jí na zátylek. Dělá se jí nevolno. Domů téměř běží. Ze schránky vytahuje dopis: „Jsi stále jen má! Jakmile zjistím, že se tě dotkl jiný muž, zabiju tě!“

Pořád mě pronásleduje!

Ludmila Čírtková, 12/2007
Podle výzkumů se až 10 % lidí setká ve svém životě s nějakou podobou pronásledování. Jejich soukromí vážně narušuje známá nebo neznámá osoba opakovanými pokusy o kontakt, vtíráním se do jejich blízkosti, slíděním, vyhrožováním a pronásledováním.

Červená karta domácím tyranům

Ludmila Čírtková, 7-8/2007
Možná že jste je také zaregistrovali. Plakáty, polepy nebo citylighty. Červené karty jste mohli vidět třeba v prostředcích MHD v Praze, Pardubicích, Plzni nebo Olomouci. V dubnu totiž odstartovala PR kampaň Bílého kruhu bezpečí k zákonu č. 135/2006 Sb. na ochranu před domácím násilím.

Co udělá svědek krádeže?

Ludmila Čírtková, 3/2007
Problematikou krádeží v obchodech (Vzrušující nákupy bez placení, PD 2/07) se zabývají i psychologické výzkumy chování svědků krádeží, které mívají charakter experimentů v přirozeném prostředí. V oblasti „viditelnosti“ krádeží jsou výsledky psychologických experiementů spíše hubené. Zákazník bývá často soustředěn na vlastní nákup, nezbývá mu volná psychická kapacita na to, aby vnímal ostatní osoby. Okolí ho nezajímá, i podivné, nápadné chování jiného zákazníka nevzbudí běžně pozornost. Průměrná viditelnost krádeže se v experimentech pohybuje kolem 30 %. Zvyšuje se pouze v těch situacích, kdy je zákazník v roli pokusné osoby požádán o laskavost, aby dohlížel na odložené věci v knihovně či kavárně, které se vzápětí pokusí zcizit navedený hráč. Všeobecné písemné výzvy k opatrnosti a ostražitosti nemají téměř žádný vliv na aktuální motivační vyladění zákazníků. Nejhorší výsledky byly zaznamenány v experimentech probíhajících v oddělení obuvi. I okatě zinscenované krádeže prošly zcela bez povšimnutí. Snad jediné, co dokáže upoutat pozornost nakupujících, je nápadný zevnějšek zloděje. Zevnějšek, který se odchyluje od průměru v negativním, ale i pozitivním směru, dokáže více poutat pozornost, a vlastní krádež tak zaregistruje více svědků. Tento nález nepřekvapuje, odpovídá totiž běžným zákonitostem fungování pozornosti a jeho praktická využitelnost pro prevenci je nulová, protože to vědí i zloději. Navíc se v posledních letech ukazuje, že zejména mezi mladší generací narůstá tolerance k výstřední podobě zevnějšku, nápadná osoba už nepoutá pozornost tak jako dříve. Srovnání výsledků z různých psychologických výzkumů naznačuje, že asi polovina svědků upozorní svým chováním na zloděje. Tento údaj je však velmi orientační. V závislosti na konkrétní situaci se může výrazně měnit. Pro ilustraci zmíním extrémní výzkumná zjištění. Vůbec nejnižší ochota narušit či znemožnit krádež byla zaregistrována v univerzitní prodejně knih. Zlodějkou byla dívka, kradeným zbožím odborná publikace, počet svědků činil 125 osob. Za popsané konstelace faktorů se kvóta aktivní intervence vyšplhala na pouhých 5,6 %. V prvním kole experimentu z 54 osob upozornil na probíhající krádež pouze jeden svědek. Ve druhém kole, kterému předcházela místní mediální kampaň proti krádežím v obchodech, upozornilo na zlodějku 6 ze 71 v prodejně přítomných osob. Naopak svědkové se poměrně často snažili zabránit krádeži v jiném výzkumu, který probíhal v prodejně nápojů. Zloděj mužského pohlaví usiloval o zcizení kartonu s pivem. U celkového počtu 96 svědků se kvóta aktivní intervence vyšplhala na 60,4 %. Psychologům však nejde o to zjistit frekvenci výskytu svědka ochotného zasáhnout ve prospěch porušované normy. Většina psychologických výzkumů je zaměřena především na objasnění okolností ovlivňujících ochotu oznámit krádež. Výzkumná zjištění i vyhodnocení autentických případů nasvědčují tomu, že přes popsané situační vlivy je výsledné chování ovlivněno především faktory osobnostními. Ověřené poznatky o účincích situačních faktorů na chování svědků krádeže je ovšem možné v prodejnách prakticky využít. Co tedy hraje roli? S vyšší hodnotou zcizovaného zboží roste pravděpodobnost ochoty přítomných zabránit krádeži, zejména mezi svědky mladší věkové skupiny. Usoudí-li svědek, že škodu ponese obchodní dům, supermarket a podobně, jeho ochota vystoupit klesá. Roste, je-li zřejmé, že škodu ponese konkrétní jedinec (pokladní, majitel obchůdku). Nejvýraznějším psychologickým znakem, který příznivě ovlivňuje ochotu upozornit na krádež, je blízkost kompetentní osoby - viditelnost a prostorová dostupnost personálu či pracovníků ostrahy.

Co vede ruku sériových vrahů

Ludmila Čírtková, 2/2007
Nedávné případy manželů Stodolových a „anděla smrti“ Zelenky upoutaly značnou pozornost na fenomén sériových vrahů. Ačkoli jde statisticky vzato o okrajový jev, extrémnost takového počínání budí znepokojení.

Pronásledování prominentů

Ludmila Čírtková, 3/2005
Milostná psaní a dárky, jindy však zase dopisová bomba. Toho všeho se mohou známé osobnosti dočkat od svých"fanoušků". Jací jsou lidé, kteří obtěžují mediální hvězdy? Současné názory se obracejí k teorii vazby.