Online archiv

Někteří dokáží říkat „ne!“ spontánně, ale pro většinu lidí je to problém. Použít toto krátké slůvko v pravý čas je umění. Lze se mu ale naučit. Přispěje to k naší vnitřní rovnováze a zapůsobí to i na naše okolí.

Naše diskuze se často mění ve vzájemné napadání a obviňování se. Je vůbec možné, aby člověk jasně vyjádřil to, co ho trápí, co potřebuje, aniž by zranil toho druhého?

Zdá se vám, že největší stres související s prací je výpověď a marné shánění nového místa? Pro někoho je naopak zdrojem strachu a paniky už jen pomyšlení na to, že musí do práce, mezi kolegy, na poradu…

Na první pohled je to nepochopitelné, ale miliony lidí nakupují on-line - zaplatí a vůbec se nebojí, že své zboží nemusejí dostat. Čím si dokázal internet během pár let získat takovou oblibu a výrazně konkurovat možnosti prohlédnout si zboží zblízka, osahat si ho a vyzkoušet, případně se poradit s prodavačem?

Terminátor, Beruška, Suny… Pseudonymy používané při komunikaci na síti vypovídají o jejich nositelích víc, než by si možná přáli. Myslet si, že net je královstvím inkognita, je bohužel spíš přáním než realitou. Už v momentě, kdy vyťukáváme na klávesnici několik písmen nebo čísel, leccos o sobě prozrazujeme.

Doba sice nenahrává tomu, abychom atakovali své šéfy žádostmi o zvýšení platu, přesto je dobré vědět, jak se zachovat v situaci, kdy máme pocit, že naše práce není náležitě oceňována. V mnoha společnostech patří otázky platů a odměn k tématům, o nichž se veřejně nehovoří. Přesto často „prosákne“ informace, že kolega dostal přidáno a kolegyně čtvrtletní odměnu. Nám přitom bylo řečeno, že si společnost nevede příliš dobře a přidávat se nebude. Rozhořčení zaměstnance, který zjistí, že ho při zvyšování platů i přidělování odměn jaksi „přeskočili“, je pochopitelné. Přestože firma udělala chybu, když nestanovila jasná pravidla odměňování, zlost a ukřivděnost by měla jít při rozhovoru s vedoucím stranou. U nadřízeného vzbuzuje negativní emoce a navozuje dojem, že zaměstnanec po něm žádá nápravu škody, za kterou přímo či nepřímo může - to se málokomu líbí. Navíc pracovník dává svým jednáním najevo závislost na autoritě a jejím momentálním rozhodnutí, což jeho vyjednávací pozici snižuje. V podobných případech mnohdy nehraje takovou roli finanční stránka věci, ale pocit nedostatečného ocenění vlastní práce. Zaměstnanci se stávají obětí poměrně časté představy, že naše hodnota je úměrná našemu platu. Platem je však oceněna jen práce, ne my sami. Podnik si nekupuje nás, ale výsledek naší práce, který pak prodává se ziskem svým klientům. Pochopit tento mechanismus pomůže nebrat si věci tak osobně. Na schůzku se šéfem je dobré se předem připravit, shrnout všechna fakta - své výsledky, úspěchy, cíle. V klidu a s rozvahou je pak přednést. Je vhodné se zeptat, zda je na dané pozici možné zvýšení platu, a jestliže ano, tak za jakých podmínek. V případě negativní odpovědi lze vyjednávat o určitém benefitu, například o zvláštní odměně, možnosti zvyšovat si kvalifikaci, mít výhodnější pracovní dobu a podobně.