Online archiv

Letošní Cenu Nadace Vize 97 převzal 5. října americký psycholog Phillip Zimbardo. Je to ocenění jeho práce psychologa, výzkumníka a společenského aktivisty, který je znám především tzv. stanfordskými experimenty a dalšímivýzkumy vyšetřovatelů, vězňů a teroristů a zkoumáním, jak sám říká,"temnější stránky lidské osobnosti"a vlivu situace na člověka.Nevšedním zážitkem byla diskuze v historických prostorách Pražské křižovatky na téma Moc a zlo, které je i v názvu sborníku jeho prací vydaných u této příležitosti. S prof. Zimbardem diskutovali profesoři a docentipsychologie P. Říčan, V. Břicháček, S. Kratochvíl, S. Hubálek a docent sociologie J. Fiala. Diskuzi moderovala M. Klicperová-Baker, která se mimo jiné zasloužila a zasluhuje o přátelské a živé vztahy P. Zimbarda s českou psychologií.Diskuzi zahájil P. Zimbardo slovy:"Zlo začalo v Nebi. Bůh vyhnal Lucifera z nebe a stvořil Peklo. Tím stvořil veškeré zlo, které dál přisuzujeme ďáblu". Poté se dostává k psychologické definici zla jakozáměrného chování ve snaze druhým ublížit. Moc mají ti, kteří mají zdroje. Diktátoři a tyrani moci zneužívají, když zlo přisuzují jinému národu, rase, skupině a vytvářejí systémy zla. Otázkou je, zda a jak může dát psychologielidem moc, aby zlu a tyranii čelili.Poté zazněly dotazy a zamyšlení účastníků panelu. Můžeme vytvořit protiklad stanfordských experimentů, které by zkoumaly, jak lidé spolupracují? (V. Břicháček) Překvapující síla slova může být mocným nástrojem vpsychoterapii použitým pro dobro pacienta, ale může být i zneužita. (S. Kratochvíl) Pokud 90 % trestných činů páchá 5 % obyvatel, jakou váhu mají osobnostní predispozice? (S. Hubálek) Zlo je koncept vztahující se k lidsképovaze a je dobře, že tento koncept máme. (P. Říčan) Jsou skutečně všichni lidé rovnocenně predisponováni ke zlu? (J. Fiala)Podle Zimbarda není agrese vlastnost, kterou někdo má nebo nemá. Kdokoli může jednat agresivně v určitých situacích. Skutečná a psychologická vězení se vyznačují tím, že v nich člověk individualitu ztrácí a stává seanonymním konatelem zla. Tento proces je možné už ve školách zvrátit důrazem na spolupráci. K síle slova uvádí, že slova skutečně mohou lidi měnit a podobně jako dramatik vytváří hypnotizér novou realitu. Bezmocný neurotik jeve vězení svého"Nemohu..."Terapeut přesvědčujícím ovlivňováním pomáhá pacientovi najít v sobě sílu a sám sobě pomoci. S ohledem na trestnou činnost připomíná, že jde převážně o lidi, které společnost odvrhla.Vzpomíná, jak se ptal černocha, proč loupí. Odpověď:"Banku bych nevyloupil, kdybych v ní měl peníze."Ke konceptu zla říká:"Zvířata zabíjejí, aby přežila. Člověk vraždí, aby demonstroval svou moc."Akonečně v reakci na predispozici ke zlu připomíná zneužití moci americkými vojáky v Iráku v situaci, která podle něj byla mnohem intenzivnější, reálnou podobu stanfordských experimentů.S dotazy vystoupil i V. Havel, který směřoval pozornost např. k post-vězeňským stavům. Ano, jsou náročné, míní Zimbardo, protože se svobodou přichází nutnost rozhodování, ztráta bezpečí a řádu. R. Palouš se zamýšlí nadgravitací člověka ke zlu. E. Bakalář se s odkazem na Homérovy báje ptá, zda se vyvíjí lidská povaha, na což Zimbardo reaguje zmínkou o genocidě Trójanů vedenou oslavovaným Agamemnonem. Na závěrečnou otázku o úloze disidentů O.Marlinové Zimbardo reaguje polemikou, že lidé, kteří se postaví zlu a konformitě v systému zla, jsou"obyčejnými hrdiny". Každý, když se spojí s druhými, může takovým disidentem, hrdinou být. Jako jednotlivci takmůžeme podporovat pozitivní výchovu a vytvářet pozitivní situace.P. Zimbardo (zcela vpravo)