Online archiv

Autor: -red-ilustrační foto SAMphoto.cz/(c) PurestockX

Hodiny hudby zvyšují IQ

-red-ilustrační foto SAMphoto.cz/(c) PurestockX, 7-8/2006
Navštěvování hudebních lekcí pravděpodobně podporuje rozvoj inteligence dětí a vede ke zlepšování jejich školních výsledků. Čím déle se děti hudebně vzdělávají, tím vyšší tento příznivý vliv na intelekt je. Vyplývá to z výsledkůstudie publikované v květnovém čísle časopisu Journal of Educational Psychology.Podle vedoucího výzkumného týmu, E. Glenna Schellenberga, navazuje aktuální studie na jeho starší práci z roku 2004, v níž byl u šestiletých dětí navštěvujících hodiny zpěvu a klavíru zjištěn signifikantně vyšší nárůst IQve srovnání s kontrolní skupinou dětí, které musely rok čekat na zařazení do hudebních kurzů.Nyní si Schellenberg položil otázku, zda je nárůst obecných rozumových schopností přímo úměrný délce hudebního vzdělávání (pokud dítě navštěvuje hudební lekce déle než rok). Studie se účastnily dvě skupiny dětí: jednutvořily děti ve věku 6-11 let, druhou mladší středoškoláci. U mladší skupiny bylo posouzeno IQ dětí, jejich školní prospěch a úspěšnost. Více než polovina dětí v této skupině navštěvovala lekce hudby - ať již soukroméindividuální anebo skupinové. Ve skupině středoškoláků bylo rovněž zjišťováno IQ a průměrný prospěch. Výzkumníci se dětí dotazovali, kolik let navštěvovaly hudební lekce a kolik let hrály na hudební nástroj.U mladších dětí bylo zjištěno, že každý měsíc hudebního vzdělávání navíc znamenal nepatrné zvýšení IQ (o zlomek bodu). Navštěvování hodin hudby po dobu šesti let znamená nárůstu IQ v průměru o 7,5 bodu ve srovnání s dětmi,které se hudbě nevěnovaly. U středoškoláků odpovídalo šestileté hudební vzdělávání nárůst IQ v průměru o 2 body ve srovnání s vrstevníky, kteří hodiny hudby nenavštěvovali.Uvedená výzkumná zjištění ukazují, že navštěvování hudebních kurzů je u dětí dobrým prediktorem vyššího intelektového potenciálu v pozdější době. Vyšší IQ přitom koresponduje také s lepšími školními výsledky.

K čemu slouží duševní aktivita ve stáří?

-red-ilustrační foto SAMphoto.cz/(c) PurestockX, 6/2006
Věříte, že budete-li pravidelně trénovat své mentální funkce, zpomalíte tak jejich úbytek ve stáří? Podle nového výzkumu, který byl publikován v časopise Perspectives on Psychological Science, takový trénink bohužel příliš nefunguje.Výzkum byl započat v roce 1998 a stále probíhá. Účastní se ho 2 832 osob ve věku 65-94 let, které jsou trénovány v oblastech paměti, rozumového uvažování, vizuální pozornosti a vnímání. Výsledky ukazují, že lidé sicedosahují lepších výsledků v oblasti, kterou u sebe procvičují, neovlivňují tím ale úroveň ostatních duševních funkcí. Při testování o několik let později se dokonce zjistilo, že výkon v trénované oblasti poklesl výrazněji ulidí trénovaných, než u těch, kteří se v dané oblasti netrénovali vůbec. Timothy Salthouse k tomu dodává, že"neexistují přesvědčivé empirické důkazy o tom, že mentální aktivita zpomaluje tempo poklesu kognitivních funkcí."Existuje však i mnoho vědců, kteří jsou přesvědčeni o opaku. Hypotéza"mentálního cvičení"vznikla kolem roku 1920, kdy se podle některých studií ukazovalo, že zvýšená duševní aktivita - například více času týdněstrávených čtením, luštěním křížovek, učením se cizím jazykům apod. - je spojena s lepším stavem kognitivních funkcí. Z tohoto zjištění se zrodila myšlenka, že řešení různých intelektových úloh udržuje náš mozek svěží ve vyššímvěku a zpomaluje jeho stárnutí. Logicky je však taková úvaha chybná. Ze zjištění, že mentálně aktivní starší lidé jsou duševně výkonnější než jejich pasivnější vrstevníci, nemůžeme vyvozovat kauzální vztah mezi duševníaktivitou a zpomalováním poklesu kognitivních funkcí ve stáří.Výzkumy ukazují spíše na jiný mechanismus. Představte si, že začnete stárnout s"kognitivní rezervou"(v oblasti kognitivních funkcí začíná stárnutí už nedlouho po třicátém roce věku a výrazně se zrychluje popadesátce). Pokud tedy budete mít ve třiceti letech určitou rezervu či náskok, zhoršování duševních funkcí se sice nevyhnete, avšak i přesto si pravděpodobně i v důchodovém věku budete pamatovat dohodnuté schůzky a budetevědět, jak vyplnit složitý formulář. Nikoli však proto, že byste stárli pomaleji, ale proto, že vaše startovní pozice byla lepší než u ostatních lidí.Výše uvedená zjištění potvrdila i nedávná longitudinální studie provedená v Seattlu. Lidé ve středním věku tam podstupovali trénink v oblasti prostorové rotace (schopnost mentální rotace různých předmětů a tvarů) alogického uvažování. Opět se ukázalo, že trénink vedl ke zlepšení v dané oblasti. Avšak po sedmi letech se zjistilo, že míra poklesu procvičovaných funkcí byla stejná jako u kontrolní (netrénované) skupiny. Trénovaní lidé všakprofitovali z lepší výchozí úrovně. Potvrdila se tak platnost hypotézy o"kognitivní rezervě".Výzkumy dokonce ukázaly, že i u velmi duševně aktivních starých lidí (šachisté, profesoři, lékaři apod.) klesá úroveň mentálních funkcí stejně strmě jako u lidí, kteří tráví svůj volný čas před televizními obrazovkami.