Online archiv

Jak se vede dětem, jejichž rodiče se spolu soudí? Josef Pavlát a Marek Šusta z Psychiatrické kliniky 1. LF UK se to snažili zjistit rozborem 101 soudních posudků. U 18 % dětí byly shledány neurologické poruchy, u 11 % poruchy emoční, a to je rozhodně více než v běžné populaci. Dále se vyskytly poruchy hyperkinetické, poruchy psychického vývoje, poruchy chování, tiky… Pokud byly děti svědky násilí mezi rodiči, negativně to ovlivnilo nejen jejich psychický stav, ale i jejich adaptaci a psychobiologický vývoj. Originálním zjištěním autorské dvojice pak je, že horší je psychický stav dětí, jež jsou jedním rodičem proti druhému popouzeny, dále dětí, jež jsou svědky sporů mezi rodiči, a také těch dětí, jež jsou jednomu z rodičů odcizovány. Překvapivé pak není, že autoři shledali mezi rodiči mnoho akcentovaných, anomálních a psychopatických osobností. Pavlát a Šusta se domnívají, že soudní spor rodičů je až na výjimky neadaptivním jednáním, snahou řešit neuspokojivou situaci neadekvátním způsobem.

Současná česká rodinná terapie pracuje s metaforami ostrov rodiny a rodina jako sociální děloha. Mnoho dalších metafor pak používáme v souvislosti s rodinou v běžném jazyce: rodinné hnízdo, rodinný kruh, rodinná střecha, rodinná pouta… uvažují na toto téma manželé Šupovi. V psychoterapii lze metaforu využít k převyprávění či přerámování příběhu, například když člověk přichází se slabými kořeny či od vyhaslého krbu. Aktivací metafory v naší mysli se pak přirozeně objevují možné způsoby intervence. Vyhaslý vztah lze znovu zapálit, pokud najdeme pár žhavých uhlíků, které opatrně rozfoukáme. Užíváním metaforického jazyka můžeme také spustit proces imaginace, oslovit fantazii, zapojit kreativitu. Například využitím metafory rodiny jako stromu akceptujeme její růst, vývoj, naši propojenost se svými předky a také zdůrazňujeme důležitost událostí v naší rodové linii pro pochopení událost, tady a teď. Apelem na sílu rodinného kruhu se můžeme dotknout hlubších, se symboly rezonujících stránek osobnosti.