Online archiv

Již čtvrtý termín zavedení státních maturit, který byl stanoven na rok 2010, staví české školství jako celek i škol jako zprostředkovatele vzdělávání před řadu otázek. Tou zásadní je dlouhodobé srovnání s maturanty z roku 1998.

Když jsem se ptal ministra školství Ondřeje Lišky v rozhovoru pro Učitelský zpravodaj, zda by nebylo lepší rozdělit obří finanční krajáč z operačního programu přímo školám, aby uspokojily své potřeby, ministr školství odpověděl ironickou otázkou, zda bych chtěl peníze paušálně rozhodit mezi školy.

Když jsem se chtěl na něco podívat očima rodiče a napsat následně cosi „moudrého“, zjistil jsem, že člověk nejprve musí zaostřit na svět úplně jinak. Je to podobné jako dívat se na kubistický obraz, v němž je prostor přeskupen tak, že vytváří skutečnost novou. A pokud se chce člověk skutečně dívat očima rodiče, nezbývá mu než začít vidět skutečnost podobně: přeskupenou podle jiného řádu, přeskupenou do podoby nedělitelné koexistence tří různých bytostí. A to je hodně odlišný pohled. Protože bych si netroufal říct víc, než mi dovolí čtyři roky rodičovství, pokusil jsem se zobecnit dvě zajímavé kolizní situace, které s výše uvedeným souvisejí. V obou případech jde o schopnost začít vidět věci očima rodiče a o to, že si rodič musí umět přiznat vlastní chyby.

Po dlouhých diskuzích bylo rozhodnutím parlamentu a následným stvrzujícím podpisem prezidenta republiky odloženo spuštění reformovaných maturitních zkoušek na rok 2010. Diskuze se vedly na dvou úrovních - na úrovni odborné a na úrovni politické.

Na různých základních školách připravují žáky na přijímací řízení různě. O různých přístupech vypovídají odpovědi na naši anketní otázku: Jak připravujete děti na přijímací zkoušky?

Duben je měsícem přijímacích zkoušek na střední školy. Mnozí rodiče tak spolu s potomky prožívají jejich první velké stresy. Zkusme si projít několik obvyklých představ, které si mylně o přijímačkách v průběhu příprav utvoříme. SNÁZE SE DOSTANU NA ŠKOLU, KDE JSOU LEHKÉ PŘIJÍMAČKY Lehké přijímací zkoušky jsou stejně lehké (nebo těžké) pro všechny. I když v lehkých přijímacích zkouškách budu mít skoro všechno správně, ještě se nemusím dostat. Také ostatní mají větší naději na lepší výsledek. Pro slabé žáky znamená paradoxně výhodu pravý opak lehkých přijímaček - pokud je totiž test velmi těžký, těžší, než odpovídá možnostem uchazečů, promítá se do výsledků vliv náhody, a čím náhodnější výsledky v testu, tím větší šanci má slabý uchazeč.

K poslednímu listopadu končí nájemní smlouva Gymnázia Buďánka v prostorách pronajatých městskou částí Praha 5. Poté se škola buď dostane do konfliktu s městskou částí a bude „okupovat“ budovu i nadále, nebo přesune výuku na ulici. Nebo přistoupí na novou smlouvu, kterou „velkorysá“ Rada městské části Praha 5 nabízí gymnáziu k podpisu. Podle zástupců gymnázia má ale nově navržená smlouva gymnázium značně znevýhodňovat.

Bylo by jistě velmi ošidné snažit se odpovědět na otázku kurzu českého školství v době, kdy nemáme jistou stabilní vládu. Přesto lze už teď říct, které předpovědi se nenaplní. Rozhodně platí, že žádný z programů politických stran nebude prosazen tak, jak byl před volbami prezentován, protože by ve všech bodech nenašel podporu poslanců při legislativních změnách. Dále je možno konstatovat, že v některých bodech se parlamentní politické síly překvapivě shodují. A právě v nich se dá směr pohybu českého školství přesně určit: