Online archiv

Jedna střední škola v Bonnu nedávno vyloučila na čtrnáct dní z vyučování dvě muslimky, které přišly do školy v burce zahalující tělo od hlavy až k patě. Tento případ ale v Německu nevzbudil jen další diskuse o zahalování žen,ale nečekaně i o školních uniformách. Jak informoval deník Mladá fronta Dnes, ministryně spravedlnosti Briggite Zypriesová totiž vzápětí uvedla, že by se problém burek dal vyřešit zavedením školních uniforem. Navíc by si prý užděti nezáviděly značkové oblečení a neprovokovaly by svými oděvy okolí. Kromě toho, že v Německu je představa uniformované mládeže spojena s organizací Hitlerjugend z doby nacismu, se však kritikům této myšlenky zdá naprostonerealistické, že by školní uniforma vyřešila problémy s módou nebo s integrací.Server Aktuálně.cz v této souvislosti upozornil, že debaty o školních uniformách probíhají v mnoha zemích s rozdílnými výsledky. Například ve Velké Británii má nošení školních uniforem dlouholetou tradici a tento zvyknevyvolává žádné negativné emoce. Ve Spojených státech podpořil v roce 1996 plán na jejich zavedení prezident Bill Clinton s cílem skoncovat s"mladickými gangy". Momentálně jsou povinné pouze ve čtvrtině základníchškol, ale podle výzkumů žádný hmatatelný výsledek nepřinesly. V Evropě jsou však snahy zavést školní uniformy spíše způsobem, jak donutit islámské i další komunity k odložení jejich tradičních oděvů, které vzbuzují větší čimenší kontroverze. Argumenty o možném zastření rozdílu mezi chudými a bohatými lze považovat za zástupné. Vtipně to vystihl jeden ze čtenářů Aktuálně. cz:"Studenti by vypadali stejně jen při hodině. Že o přestávce vytáhnumobil za 20 tisíc, po škole pro mě přijede otec s Porsche Cayenne a že jezdím dvakrát za zimu do Alp, toho si asi nikdo nevšimne, co?"Příznivci uniforem tvrdí, že dokážou smazat sociální rozdíly.

Ministerstvo školství splnilo svůj slib a vyhlásilo program na podporu rozvoje středního všeobecného vzdělávání, tedy gymnázií a lyceí. Chce tím docílit toho, aby se ve školním roce 2010/2011 zvýšil podíl žáků přijímaných natyto školy na zhruba 35 procent (v současnosti jde o 24 procent). Podle předpokladů ministerstva vznikne 5700 nových studijních míst na školách, které nevybírají školné. Program se netýká jen stávajících gymnázií a lyceí, ale istředních odborných škol a učilišť, která otevřou programy zaměřené na všeobecné vzdělávání. Ministerstvo přispěje zřizovateli na náklady vzniklé v souvislosti se zřízením nových žákovských míst. Na každé může být poskytnuto až25 tisíc korun, z toho 15 tisíc v prvém roce přijetí žáka, 10 tisíc v roce druhém.S tím, že je nutné plošně rozšířit gymnázia, však nesouhlasí Asociace ředitelů gymnázií."Je to dobrý plán pro velká města. Neefektivní je to ale například pro Mimoň nebo Tanvald, kde stěží naplní kapacitu i vedruhých kolech přijímacích zkoušek,"uvedla v Hospodářských novinách členka vedení asociace Irena Přádná. Navíc se v roce 2010 podle demografických předpokladů počet míst na gymná ziích přirozeně zdvojnásobí, protožestředoškoláků bude téměř o třetinu méně."Spíše by se měly naplnit kapacity odborných lyceí, která rodiče tolik neznají,"zdůraznil pro stejný list předseda Asociace středních průmyslových škol a Unie školskýchasociací Jaroslav Ponec. Navíc pro střední odborné školy a učiliště není výhodné zřizovat programy zaměřené na všeobecné vzdělání."Už dnes dostávají na každého žáka víc peněz než gymnázia, protože je pro ně náročnějšíudržovat například provoz specializovaných dílen,"řekla I. Přádná.Ministerstvo také chystá změny u středních odborných škol a učilišť. V prvním ročníku by na nich žáci měli získat stejný všeobecně technický základ a poté by se rozhodli, zda chtějí dále pokračovat v učňovském oboru, nebonaopak přestoupit například na průmyslovou školu. Učiliště by také v budoucnu měla víc spolupracovat se zaměstnavateli. Jde však o to, aby pro zaměstnavatele bylo výhodné brát učně na praxi a později jim i nabídnout místo.Ministerstvo školství proto mimo jiné jedná o daňovém zvýhodnění.