Online archiv

Aktuální statistika říká, že v dětských domovech se v České republice nachází přibližně 25 000 dětí. Je to číslo veliké a procentuálně v přepočtu na počet obyvatel ČR značně nepříznivé. O pěstounskou péči u nás není takový zájem jako v jiných státech, u adopcí výrazně převažuje zájem jen o batolata, a často v ní brání celá řada zákonných překážek. Dětské domovy nejsou výdobytkem současné doby, děti v nich bývaly už více než před sto lety. Například 1. 9. 1906 byla otevřena Moravská zemská vychovatelna pro dívky v Boskovicích. Tímto datem lze také označit počátek speciálního školství v tomto regionu. Díky takovémuto zařízení bylo poskytnuto zázemí stovkám dětí, které by se ocitly doslova na ulici hladové, nedostatečné oblečené, nemocné. V průběhu let se způsob péče v těchto zařízeních vyvíjel ve snaze poskytnout dobrou péči ve všech směrech vývoje lidské osobnosti v souladu se společenskými poměry té či oné doby. Které nebo jaké děti najdete v dětských domovech? Je to přibližně stejné jako v dobách minulých. Nachází se zde děti, kde rodina z nejrůznějších příčin není schopna zabezpečit dětem takové prostředí, aby mohl jejich duševní i tělesný vývoj postupovat tak, aby byly v dospělosti schopné uplatnit se společensky a důstojně prožít svůj život. Přicházejí ze sociálně slabých rodin, někteří jsou polosirotci. Dnešní domovy nelze srovnávat s těmi prvními. V současnosti jsou to moderní zařízení, která jsou vybavena a řízena tak, aby jak těm nejmenším, tak těm nejstarším poskytovala zázemí podnětné pro jejich budoucnost. V tomto zařízení nemůže pracovat každý. Není to zaměstnání, je to poslání. Problémy a osudy dětí provázejí pracovníky i jejich životem. Rozmanitosti osudů, povahových vlastností a zvláštností vyžadují odbornou zdatnost, přístup ke každému jedinci, ale i vytváření kolektivu, který by byl alespoň částečným modelem rodiny.