Online archiv

Pokud vám znějí výrazy typu brainstorming, time management či prokrastinace jako sprostá slova, pravděpodobně nebudete slyšet ani na myšlenkové mapy. Ke škodě vás i vašich žáků či dětí. N a knihkupeckých pultech se nedávno sešly dvě publikace představující myšlenkové mapy dětem a vysokoškolským studentům. Duchovním otcem této osobité metody či metodiky se stal Angličan Tony Buzan, který na projektu „mind mapping“ začal pracovat už v šedesátých letech 20. století. Cílem bylo zapisovat pojmy takovým způsobem, který by co nejvíc odpovídal tomu, jak funguje lidský mozek. Jestliže jedna hemisféra slyší na slova či čísla a druhá více využívá představivosti, žádoucí je zvláště při učení skloubit obě v jeden celek. „Myšlenková mapa je zvláštní druh diagramu, který mozek snadno zpracovává a který vám pomůže uvažovat, představovat si, pamatovat si věci, plánovat a třídit informace - stručně řečeno, je to dokonalý nástroj pro vaše učení,“ říká Tony Buzan, u nějž musíte občas přetrpět dikci marketingových superlativů. Ano, „myšmapy“ de facto nepředstavují nic převratného. Jsou to vlastně osnovy, do jejichž středu vepíšete ústřední pojem a dále větvíte navazující asociace. Možná to děláte intuitivně i bez Tonyho Buzana, ovšem jeho propracovaný systém a hlavně soustavný zájem asi těžko překonáte. Nakupujte proto u odborníka.