Online archiv

Všechno to začalo písničkou Pavla Jurkoviče, kterou jsme spojili s příběhem. Nakonec vznikl projekt, který nás zavedl až na Šumavu.

Byla jednou jedna babička a ta měla dřevěnou krabičku. Nebyla to obyčejná krabička, ale krabička rozkládací. Když se ze stran za ni zatáhlo, rozevřela se a bylo pěkně vidět, co v ní je. Uvnitř byla spousta gumiček, špendlíků, jehel a spínacích špendlíků, barevných bavlnek na štepování, nití, patentů a hlavně knofl íků. V horní přihrádce, která měla odklápěcí víko, ležely knofl íky. Malé, větší, největší, barevné i šedé, dvoudírkové i čtyřdírkové, ozdobné, ale i ty úplně jednoduché. Byly tam knofl íky nitěné, kovové, dřevěné, ale i potažené látkou. Věřte nebo ne, v krabičce bylo i několik knofl íků skleněných. To proto, že dědeček té holčičky byl sklář a ten uměl ty knofl íky vyrábět. Taková krabička nemohla chybět v žádné domácnosti. Když si někdo doma například roztrhl kalhoty, bylo potřeba je zašít. Babička otevřela a roztáhla krabičku a našla v ní všechno, co bylo k opravě potřeba. Jednou zašívala dědečkovi kabát, jindy štepovala ponožky. Někdy bylo potřeba přišít knofl ík, patentek či vyměnit prasklou gumu. Takové krabičky byly skoro v každé domácnosti. Možná že i vaše maminka má takovou podobnou rozkládací krabičku ještě doma. Třeba po babičce. Nebo jinou krabičku se šitím. A když se takhle opravovalo a spravovalo celý rok, nejvíc se štepovaly dětem roztrhané ponožky a punčocháče, tak byl v krabičce pěkný nepořádek. Vždy před Vánocemi babička vzala krabičku a všechno v ní dala na své místo. V krabičce si pěkně uklidila. Namotala rozmotané štepovačky a bavlnky (děti znázorňují motání vlny), poházené špendlíky a jehly zapíchala do jehelníčku, spínací špendlíky navlékla pěkně k sobě a nakonec přerovnala a roztřídila všechny knofl íky. Na Vánoce totiž hospodyňky všude uklízely. Také vymetaly prach. Chtěly mít doma útulno a vše v pořádku. Babička měla holčičku a ta jí vždycky s úklidem pomáhala. A uklízelo se opravdu všude. I v babiččině rozkládací dřevěné krabičce. A když takhle jednou před Vánocemi babička s holčičkou v krabičce zase pěkně uklidily, knofl íky si řekly: „My tady jen tak ležíme a čekáme, až se někomu utrhne knofl ík, a přitom bychom mohly nazdobit pro holčičku stromeček, aby měla radost, když nás tak pěkně roztřídila. A opravdu. Jak si knofl íky řekly, tak také udělaly. Nazdobily celý vánoční stromeček. Nastal Štědrý den. Všichni se sešli u stromečku. Co je štepování? S dětmi si zkusíme štepovat ponožky. Z barevného papíru vystřihneme tvar ponožky, od špičky na ponožce nastříháme proužky. Ty potom postupně provlékáme jinými nastřihanými barevnými pruhy papíru. Provlečené proužky na koncích přilepíme. Dřevěná rozkládací krabička Přineseme dětem ukázat opravdovou rozkládací dřevěnou krabičku se šitím a knofl íky. Zkoumání různých materiálů, ze kterých jsou knofl íky vyrobeny, třídění podle barev, velikosti, porovnávání tvarů, sestavování z knofl íků ve skupinách na podložce či kousku látky. Knofl íkové Vánoce A tak jsme začali knofl íky sbírat. Děti nosily knofl íky různých barev a tvarů od maminek i babiček. „Sbíráme knofl íky, malý i veliký, zazvoní zvonečky, nazdobím stromečky.“ Na stromek z textilu, který je vyplněný vatelínem, přišijeme velké barevné knofl íky. Přišíváme knofl íky – provlékání šňůrek knofl íkovými dírkami. Výroba přání – obkreslení šablony, vystřižení stromečku, protažení vlnkovačkou, nalepení stromečku. Následující den se věnujeme tvoření s knofl íky ve skupinách na zemi. S velkými barevnými knofl íky je možné i cvičit. Děti mohou při cvičení přispívat také svými nápady. V každém knofl íku pak každý den najdeme s dětmi nějaké překvapení. Vždy po svačině se u knofl íkového stromečku scházíme, odstřihneme přišitý knofl ík a jdeme společně do pohádky, na vánoční koncert, jindy pečeme perníčky, vyrábíme papírové hvězdičky, další den si hrajeme s vánočními básničkami a písničkami nebo se vypravíme do Betléma, který byl jednoho dne ukrytý také v kouzelné krabičce. Knofl íková hádanka Co všechno může cinkat? Hledáme odpovědi. Cinkat mohou rolničky, zvonečky, činelky, skleničky i spínací špendlíky mohou cinkat, když jsou navlečené k sobě. Cinkat mohou i kovové nebo skleněné knofl íky ve skleničce. Vánoční sen Rolničky cinkají, děti si lehnou na koberec, zavřou oči a dělají, že spí děti už spinkají. Ráno se probudí, děti pomalu otevírají oči, posadí se, dlaněmi si vločky je postudí. přikryjí tváře Z postýlek ven! zatleskat, postavit se Zdál se jim sen zakroužit napnutými pažemi o zimě, o sněhu, volná improvizace v prostoru, děti mohou pohybem o andílcích, vyjadřovat vše, co k Vánocům a k zimě patří, o dárcích, cukroví, pantomimicky to předvádět. o Vánocích. Povídáme si o všem, co k Vánocům patří a co o Vánocích víme, jak se připravujeme na Vánoce u nás doma, ve školce, co děláme na Vánoce rádi a co nás baví, na co se nejvíc těšíme, co se nám na Vánocích líbí. Děti dostanou prostor vyjádřit se, podělit se s ostatními o své pocity a zážitky, o to, co mají rády či nerady, na co se těší atd. Použijeme diskusní nebo komunitní kruh a cílem toho všeho je podporovat nejen vyjadřování dětí a rozvíjet jazykový projev a slovní zásobu, ale i schopnost naslouchat druhému. V souvislosti s přírodou vnímat vše, co se děje kolem nás v tento čas. Krátká básnička poslouží kdykoli v průběhu dne k získání pozornosti a také ke zklidnění dětí. Betlém z dřevěné babiččiny krabičky Venku poletuje sníh. Díváme se s dětmi z okna na překrásně zasněženou krajinu. „Chcete se podívat do Betléma?“ Na zem rozprostřeme bílou látku, na kterou doprostřed umístíme dřevěnou babiččinu krabičku a několik čerstvých jedlových větviček. Děti se posadí kolem. Zeptáme se dětí, zda vědí, co bylo v krabičce včera. Děti si připomínají zážitky. Jednak abychom si zavzpomínali, zopakovali nebo přiblížili těm, kteří ve školce v uplynulých dnech nebyli, a také proto, abychom zjistili, co si děti pamatují a co je zaujalo. Zaťukáme na dřevěnou krabičku, zaťukáme ještě jednou. Krabička se pomalu otevírá. Začínáme vyndávat první loutku, Marii, která je vyrobena z obyčejného kousku klacíku o průměru asi 2,5 cm a dlouhého 8 cm. Loutka je ozdobena pouze bílou a kostkovanou látkou, která je kolem klacíku naskládaná tak, aby tvořila šaty. Zavázaná je provázkem, ze kterého jsou rovněž vyrobené vlasy. Na výrobu takovéto loutky nebylo vůbec potřeba lepidlo. Josef a malý Ježíšek jsou vyrobeni stejným způsobem. Ježíškovu zavinovačku ozdobíme zubatými nůžkami. Malé divadlo – vánoční příběh z krabičky Loutky vyndáváme z krabičky postupně a hrajeme dětem biblický příběh o tom, jak se Marie zaslíbila Josefovi, o jejich silné lásce, o očekávání narození miminka, Ježíška, který nejen pro Marii a Josefa, ale i pro všechen lid tehdy znamenal příchod nového, lepšího světa, plného lásky a naděje. O tom, jak Josef s Marií putují dlouhou cestou do Betléma, kde marně hledají přístřeší. Vyprávění prokládáme lidovými písničkami a koledami, které děti dobře znají. Loutky obcházejí kolem krabičky, klepou na dveře, prosí v Betlémě o nocleh. Je pozdě večer. Nikdo je nevpustí dovnitř. Odmítnutí znázorníme prudkým ťuknutím horním víkem: „U nás není pro vás místo.“ „Jděte pryč.“ Až hostinskému je Josefa a Marie líto, vidí, že Marie čeká miminko, a řekne laskavým hlasem: „Tady za domem je chlév, tam můžete hlavu složit a schovat se před zimou.“ Potom jedno horní víko otevřeme. Vznikne nám pod ním prostor a to je chlév, ve kterém se co nevidět narodí Ježíšek. Nakonec z krabičky vyndáme trochu slámy a malého Ježíška na ni položíme. Jakmile se Ježíšek narodí, zazáří nad Betlémem kometa. Rozsvítíme čajovou svíčku v průsvitné skleničce a umístíme ji z důvodu bezpečnosti nahoru, aby byla z dosahu dětí. Tak bude zářící světlo komety vidět daleko do dálky. První, kdo kometu spatřil, byli pastýři oveček a ti se šli Ježíškovi poklonit. A nesli mu dárky. Jaké dárky bys přinesl Ježíškovi ty? Pantomimicky s dětmi ilustrujeme přinášení dárků a povídáme si o smyslu Vánoc a obdarovávání. Nejen Ježíšek byl obdarován, ale i my se na závěr obdarujeme. Rozdáváme si perníčky, které jsme si v jednom z předchozích dnů sami upekli. Na knofl íkovém stromečku zbývá poslední knofl ík. To znamená, že ježíšek bude nadělovat u nás ve školce. Naším záměrem bylo přibližovat dětem nejen některé zvyky a tradice, ale také život lidí v minulosti a smysl Vánoc, a též děti seznamovat s prací švadleny a krejčího. Rozvíjet jemnou motoriku, podporovat tvořivost dětí a jejich fantazii a představivost, samostatnost při práci s papírem, nůžkami a lepidlem, rozvíjet schopnost spolupracovat. Hlavně nám však šlo o příjemné prožívání adventní atmosféry, nastínění biblického příběhu a v klidu a pohodě si užít čas při očekávání Ježíškova příchodu.

Ve světě kolem nás je spousta hrubosti, neurvalosti, dokonce násilí. Slova čestnost, zdvořilost, laskavost, vlídnost, galantnost jako by do této doby již nepatřila. V dřívějších dobách pouhé slovo šlechtice mělo velkou váhu. A přitom když jsou lidé k sobě slušní, jde všechno mnohem lépe.