Online archiv

ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZA KAŽDÉHO POČASÍ Výchova o životním prostředí (EVVO) znamená aktivní pobyt venku v přírodě, objevování, prožívání, zjišťování, to vše s ohleduplným přístupem k přírodě a všemu živému. Cílem je spoluzodpovědnost za stav přírody a místa, kde žiji, utváření citlivého vztahu k přírodě a ekologicky příznivá hodnotová orientace a tvořivý přístup v péči o přírodu.

Před časem se parta dobrých lidí, rodičů, zaměstnanců mateřské školy, ale i dalších nadšenců, kteří školku podporují, sešla, aby proměnila podobu naší školní zahrady. Cílem bylo vybudovat na zahradě mateřské školy několik přírodních prvků zapadajících do konceptu přírodních zahrad a podporujících environmentální a ekologickou výchovu dětí předškolního věku. Inspirací nám byla nejen školní zahrada základní školy Nové Veselí, ale i zážitky z akce Lipky, školského zařízení pro EVVO Jihomoravského kraje. Další informace jsme hledali na webu, v závěru uvádím všechny kontakty, kde se můžete inspirovat při budování své přírodní zahrady. Akci předcházela společná schůzka celého kolektivu, na které byly představeny možné prvky přírodní zahrady, a po diskusi jsme vybrali, co se na naši zahradu hodí, co bude splňovat naše představy a jak tyto prvky umístíme do již fungující zahrady. To je podle mého názoru možný problém většiny školek, protože jejich zahrady již dětem nějak slouží, a nyní je potřeba sloučit stávající s novým. My jsme naši zahradu rozdělili na tři části – centrum vzdělávací, kterým je dřevěný altán sloužící jako přírodní učebna, centrum aktivit, kde jsou přírodní prvky jako hmatová stezka, hmatovník, bylinková a ovocná zahrádka, dešťový potůček a tůňka žabky kuňky, vrbový tunel a „zelená střecha“, šnečkovník, hmyzí hotel a farma Ferdy Mravence. Poslední částí je centrum pohybových aktivit, kde mají děti umístěny dřevěné prolézačky a pružinové houpačky. Rodiče nám pomohli Celý projekt jsme připravili na období loňského dubna a května u příležitosti Dne Země, který se slaví 22. dubna. Abychom mohli spustit takovouto akci, bylo nutné rodiče s naším záměrem dobře seznámit. K tomu jsme využili schůzku na začátku školního roku, pak místní zpravodaj, ve kterém jsme náš záměr představili i širší veřejnosti, a touto cestou jsme všechny požádali o pomoc, ať už materiální, či finanční. Pak již stačilo přibližně měsíc před spuštěním celého projektu připravit informační panel do vestibulu školky, kde byly všechny potřebné informace a seznam prvků, které bychom chtěli vybudovat. Vše bylo pro ilustraci doprovázeno obrázky z webu. Důležité bylo zajištění materiální pomoci, na kterém se podílela nejen mateřská škola, ale i rodiče. MŠ vypsala seznam nutných věcí a rodiče se k jednotlivým položkám zapisovali. Každá z rodin si vzala na starost něco – obstarání zeminy, sudu na dešťovou vodu, fólií a netkané textilie, vrbových proutků, kulatiny na hmatovou stezku, kamenů, bylinek a podobně. Také bylo potřeba poradit si s úpravou okapového svodu, čehož se ujal jeden ze šikovných tatínků. Vidíte, že materiálu bylo potřeba hodně, ale díky nadšení a ochotě lidí jsme vše zajistili. A kdo nemohl pomoci materiálně či vlastními silami, ten přispěl finančně. Tak a teď již nebránilo nic samotné realizaci, která proběhla jedno sobotní odpoledne. Počasí bylo ideální a rodinné týmy, včetně dětí, byly připraveny celou akci spustit. Skupinky byly již dopředu podle vlastního výběru rozděleny, aby každý mohl začít realizovat svůj prvek. Kdo tohle nezažil vlastní zkušeností, ten neuvěří. Všichni se s takovou vervou vrhli do práce, že jsme se nestačili divit. Pokud byl nějaký problém, hned byl vyřešen. Práce šla od ruky, pomáhaly i děti, všichni se vzájemně domlouvali, radili a spolupracovali. Pro děti to byla nádherná ukázka toho, že když se spojí lidé se společným zájmem, dokážou toho hodně. No a během odpoledne školičková zahrada postupně měnila svou tvář. Bylinková zahrádka, hmatová stezka, domeček v lísce, vrbový tunel, hotel pro hmyz a dešťový potůček s malou tůňkou začaly mít konkrétní obrysy. Zdatně pomáhaly i všechny paní učitelky a také uklízečky. Proviant měly na starosti paní kuchařky. A protože při takovéto práci řádně vyhládne, měly se co ohánět, aby všechny „pracanty“ nakrmily. Připravily pro ně pohankové karbanátky a něco sladkého k zakousnutí. V závěru všechny, kdo pomáhali, čekalo ještě jedno sladké překvapení – dort ve tvaru zeměkoule, a v upomínku na toto pracovní odpoledne všechny rodiny dostaly pamětní list, keramického brontosaura a na cestu domů sáček s perníkovými čtyřlístky. Tím však ještě náš záměr neskončil. Bylo nutné dobudovat přírodní učebnu, což je velký, dvanácti úhelníkový altán určený ke vzdělávání dětí venku, a na něm zelenou střechu, která se stane domovem mnoha živočichů a místem růstu řady rostlin, převážně sukulentů a nenáročných teplomilných rostlin, které snesou pouze nízký substrát. Jeho vybudováním jsme zabrali určitý prostor, a proto padl návrh koncipovat střechu jako „zelenou“ čili osázenou rostlinami. Taková úprava plní nejen izolační funkci, ale také nevyžaduje údržbu – nemusí se natírat, plít, okopávat. Když jsme si našli informace o „zelených střechách“ na internetu, vše se zdálo velmi jednoduché. Ve finále však tento záměr dal docela zabrat. Pokud totiž zvolíte střechu rovnou či sedlovou, položení fólií proti propouštění vody je mnohem snadnější než na střeše tvaru dvanáctiúhelníku. Položení fólií bylo zrealizováno odborníkem, ale další práce jako instalování příčných a bočních lišt, nanesení smíšeného substrátu (hlína + písek) a osázení rostlinami proběhly svépomocí. I záměr s přírodní učebnou se díky podpoře zřizovatele, rodičů a sponzorů podařilo dotáhnout do konce a v září již byla přírodní zahrada pro vzdělávání a aktivity dětí připravena. V současné době je přírodní učebna, kterou nazýváme „domeček chytré sovičky Jůly“, výraznou dominantou naší zahrady a všichni mohou pozorovat, jak se přírodní učebna proměňuje v různých ročních obdobích. Po dokončení posledního záměru již byl krůček k získání plakety přírodní zahrada. Tým posuzovatelů nás navštívil v srpnu, shledal kritéria pro udělení plakety jako vyhovující a v září, když k nám zavítal toulavý autobus (republiková akce SEV Chaloupky), nám byla plaketa předána. Jaké však bylo překvapení, když jsme nakonec obdrželi o stupeň vyšší ocenění, a to ukázková přírodní zahrada. Všichni jsme tak prožívali společnou radost, že dobrý nápad, zlepšující podmínky pro EVVO a ekologickou výchovu, došel svého cíle. Co dodat závěrem? Nebojte se pustit do podobného projektu a zatáhnout rodiče do života školky. Jejich kladná odezva vás nakonec mile překvapí, jen je potřeba vše řádně promyslet a naplánovat. No a zde již slíbené kontakty k inspiraci: www.lipka.cz, www.chaloupky.cz, www.zsmysliborice.cz, www.prirodnizahrada.eu, www.vrbicky.net a www.ms.noveveseli.cz.

Měsíc červen se červená nejen jahodami a třešněmi, ale červenožlutými paprsky slunce, které se opírají do naší zeměkoule. Léto bylo na spadnutí a počasí nádherné. Což takhle spojit příjemné s užitečným, napadlo paní učitelky. Osmého června se totiž připomíná Světový den moří a oceánů, a my jsme si chtěli připomenout důležitost vody na naší planetě. Děti již vědí a pokusy to ověřily, že vodu máme nejen sladkou, ale i slanou. A že jsou důležité obě. Moře a oceány tvoří zhruba dvě třetiny povrchu naší planety a skoro každé dítě již s rodiči u moře bylo, takže ví, jak rozsáhlá plocha vodní hladiny to je. My jsme další poznatky s dětmi sbírali celý týden, během něhož jsme se tomuto tématu věnovali. Prozkoumávali jsme dno moří a oceánů, život uvnitř hlubokých i mělčích vod, prohlíželi jsme encyklopedie, hledali jsme fotky mořských živočichů na internetu a také obrázky k havárii ropné plošiny v Mexickém zálivu, zkoušeli jsme znečistit vodu různými oleji, benzinem a naftou, aby děti názorně viděly důsledky takovéto havárie. Nad obrázky zvířat a ptáků uvězněných v ropném mazutu se dětem v obličejích zračila obrovská lítost. Abychom zjistili, jaký život je ve vodách jihoamerických pralesů, vypravili jsme se do obřího akvária v Hradci Králové. A pak jsme vyhlásili Plážový den, protože k mořím a oceánům neodmyslitelně patří lodě a námořníci. Děti se na zahradě školky nalodily na obrovskou loď sestavenou z laviček a za zpěvu písně Už vyplouvá loď John B. vypluly na moře. Poté dopluly na ostrov zábavy, kde na ně čekaly mořské úkoly: zápas s (nafukovacím) krokodýlem, slalom s ploutvemi a šnorchlem, hod kruhu tonoucímu, vynášení vody z paluby a další. Po jejich zvládnutí všechny námořníky čekal křest vodou, který se setkal s největším ohlasem. Na závěr si všichni námořníci dali zmrzlinu. Po celý týden byla v mateřské škole pro rodiče i děti připravena informační nástěnka o všech oceánech a zajímavosti z mořských hlubin. Celý projekt v rozsahu jednoho týdne jsme si všichni užili a těšíme se již na další oslavy významných přírodních svátků.

Domlouváme se spolu na úrovni pracovních vztahů, komunikujeme s rodiči dětí, se spolupracujícími partnery, zřizovateli a samozřejmě s dětmi. Komunikace s dětmi je základ pro rozvoj jejich osobnosti po všech stránkách.

V naší školce se snažíme s dětmi slavit významné dny, ať už v rámci našeho regionu, země či světové svátky. Pokaždé se snažíme oslavit jiný svátek v roce, loni jsme si připomněli Světový den zvířat, Den vody, Den ptactva a společně se základní školou Den Země.

V projektování a plánování předškolního vzdělávání se téma cestování může objevit v jakémkoli časovém úseku. Někdo může na toto téma zpracovat celoroční projekt a může si představit, že cestovat můžeme nejen po světě, ale i za pohádkou, do vodní říše, do světa dinosaurů, do vesmíru…

Oslavovat se dá všechno možné. Důvod k oslavě si každý určitě najde. Někdo slaví v rámci třídy narozeniny a svátky dětí, někdo zase oslavuje výročí existence školy. My jsme se rozhodli na podporu našeho nového školního vzdělávacího programu, který se zabývá ekologickou a environmentální výchovou, slavit světové dny připomínající nutnost ochrany všeho živého na naší planetě. Tím prvním významným dnem byla akce „Ukliďme svět“. Celá školička, vyzbrojena poznatky z řízených i volných rozhovorů, proč ochraňovat naši planetu, se připravila na úklid zahrady MŠ a blízkého okolí. Počasí nám sice moc nepřálo, ale důležitější byla chuť a energie, kterou jsme chtěli vyslat na užitečnou věc. Ze zahradního kabinetu jsme vytáhli potřebné nářadí – březová košťata, hrabičky, kotoučky i lopaty, a každý přiložil ruku k dílu. Na koho nářadí nezbylo, ten chodil po zahradě s kyblíkem a sbíral klacíky a kameny. Za chvíli byla zahrada jak ze škatulky a my jsme spokojeně odcházeli do svých tříd. Tam jsme si ještě s dětmi připomněli nutnost uklidit i u svých domovů. Dalšími dny, které jsme slavili, byl Den výživy a Den zvířat. První z nich jsme pojali velmi zdravě a zorganizovali Zeleninovou olympiádu. Soutěžilo se, jak jinak, v měření sil za pomoci plodů zahrady. Děti s rodičem vozily brambory na velkém kotouči, srážely kuželky zelím, vzpíraly dýně, přenášely cibuli z vysokého koše do nízkého, Přesypávaly zrní z ošatky do úzké láhve, házely mrkví na terč. To vše se bodovalo a měřilo na čas. Abychom vyplnili prostor mezi vyhodnocením jednotlivých disciplín, čekalo všechny účastníky olympiády zdravé občerstvení. Naše paní kuchařky nachystaly zeleninové a ovocné mísy, napekly bramboráčky a připravily ovocný nápoj z jablek a ostružin. Na vítěze čekaly netradiční ceny – medaile vyrobené na zakázku pro tuto akci, ovocné koše a pro ostatní účastníky vitaminové bonbony s hroznovým cukrem, ovoce a pastelky. Nezapomněli jsme ani na Světový den zvířat. Dětem jsme při tematických rozhovorech o planetě a zvířecí říši nabídli možnost zvířecí adopce v zoo. Dětem se záměr velmi zalíbil, bylo však nutné vybrat zvíře, které jsme schopni v rámci MŠ finančně podporovat. Každý rok naše děti soutěží ve školkové kaštaniádě; za sběr kaštanů škola pravidelně utrží 1 000–1 500 Kč. Právě tyto peníze jsme chtěli ve prospěch vybraného zvířete posílat. Proto jsme uspořádali volby, a po představení všech zvířecích kandidátů děti házely za plentou do košů s fotografi í zvířátka barevné míčky. Po sečtení všech míčků jasně zvítězil ježek ušatý. Ale to nebylo vše. Den před svátkem zvířat čekalo děti velké překvapení. Každá třída dostala do své péče jedno živé zvířátko, aby se děti učily pečovat o živého tvora, vytvářet mu ty správné podmínky k životu, a zároveň se učit odpovědnosti. Ve třídě Berušek se tak v akváriu zabydlel rak říční, ve třídě Koťátek vodní želva a ve třídě Kuřátek leguán zelený. S dětmi jsme si našli potřebné informace na internetu a v encyklopediích a pak jsme si také dohodli pravidla, jak se budeme o naše zvířátko starat. Naši předškoláci hned pro svého leguána připravili ovocný dort – nakrájeli ovoce, které má leguán rád, a na vrch misky ozdobně nakrojili jablíčko. Zvířátka si u nás pomalu zvykají a děti se pro ně snaží chystat dobroty – hledají žížaly pro želvu, chytají pro ni mouchy a pro leguána trhají listy pampelišky. Doufám, že se nám v našich záměrech vzbuzovat nejen v dětech, ale i v dospělých zájem o ekologickou a environmentální výchovu bude dařit a že s podobným nadšením oslavíme i zbylé světové dny. Pokud děti již odmalička povedeme k potřebě ochrany naší planety a kvalitního života na ní, odpovědnosti za své chování a jednání, odkazujeme tím dětem jejich lepší budoucnost a šanci prožít život na čisté planetě.

Výlet do prehistorie by si rád udělal nejeden malý, ale i velký kluk. Pravěká zvířata a jejich život skýtají mnoho tajemství a nezodpovězených otázek, proto je toto téma zajímavé pro širokou věkovou skupinu. I ty nejmladší ze Školičky Kamarád pravěcí obři přilákali a v souvislosti s plánovaným celodenním výletem do DINOPARKU ve Vyškově jsme se toto téma snažili využít v týdenním projektu naší MŠ. Než jsme se na výlet do světa obrovských ještěrů vypravili, prožili jsme týden dobrodružství a činností spojených s tímto tématem. První informace o tom, co je to vlastně pravěk, nám pomohly získat encyklopedie. Děti se učily vyhledávat v různých naučných knihách obrázky k danému tématu, využili jsme i internet. Zjistili jsme, jak pravěk vypadal, jaké rostliny a živočichové tam žili, proč byly rostliny a stromy vysoké a také co se s pravěkem a všemi dinosaury nakonec stalo. Samozřejmě jsme do dění zapojili i rodiče, takže děti měly za úkol přinést si figurky různých dinosaurů. Paní učitelky obstaraly rostliny kapradiny či přesličky, které jsme následně použili při technice frotáže - starší děti přes netkanou textilii a mladší děti přes tenký papír křídou zvýrazňovaly tvar rostlin a poté je vystřihly. Netkanou textilii jsme ještě barvami vytupovali, modře vodu, šedě jeskyně, zeleně louky a hnědě hory. Při vycházce jsme hledali různé kameny, sledovali jejich tvary, barvy, jak se označují, jak se na slunci třpytí, a vše jsme si donesli do školky. Pak už jen zbývalo naaranžovat pravěkou krajinu spolu s rostlinami, mušlemi a figurkami dinosaurů. Děti se při hře s dinosaury dělily na býložravce, např. brontosaury, a masožravce, kterým dominoval tyranosaurus rex. Také zdolávaly překážky, vydávaly zvuky jako dinosauři a vyrobily obří dinosauří vejce. Při ranních činnostech jsme také porovnávali povrchy různých materiálů a pak jsme je otiskovali a vytvářeli zkameněliny - mladší otiskovali tvary mušlí do modelíny, starší do keramické hlíny a předškoláci dělali odlitky ze sádry. Také jsme technikou kašírování vyrobili jeskyni a sopku. Předškoláci se zase pustili do velkého úkolu - s paní učitelkou vyřezali z kartonu tvar velkého brontosaura a stegosaura a pak celou plochu polepili víčky od minerálek. Nakonec jsme ještě společně shlédli film Dinosaurus. Konečně nastal den D, na který připadl plánovaný výlet. Počasí bylo příznivé, nálada ještě více. Vyzbrojeni mnoha novými poznatky jsme konečně vyrazili na cestu do prehistorie. Výlet do světa dinosaurů a seznámení s jejich životem jsme pak ještě zprostředkovali rodičům formou výstavy ve vstupním vestibulu, čímž jsme celé téma o dinosaurech uzavřeli. Děti si odnesly mnoho zážitků, a protože si hodně věcí samy vyzkoušely nebo viděly z bezprostřední blízkosti, zůstanou jim v myslích ještě dlouho.

Takové počasí, jaké provázelo loňský slet malých čarodějnic, čarodějů, kouzelnic a kouzelníků, se jen tak nevidí. Obzvlášť když celý víkend potom pršelo a citelně se ochladilo. My jsme se na páteční slet řádně připravovali už od pondělka. Děti si vyráběly masky, košťata, kotlíky, netopýry, pavouky, černé kočky, havrany, učily se zaklínadla a zaříkávadla. Samozřejmě nesměla chybět ani výuka čarodějnických tanců a umění létat na koštěti. V pátek, všichni naladěni na tu správnou čarodějnou notu, se po osmé hodině malí učni převlékli a pěkně zmalovali. Každý hned po proměně vymýšlel nové jméno, a tak na zahradě MŠ začaly lítat malé Roxany i Saxany a nad všemi dohlížela vrchní čarodějnice Bimbula a její pomocnice. Zatímco všichni účastníci sletu řádili na košťatech, rozšířily se řady o čarodějnice školou povinné (žákyně 8. a 9. třídy ZŠ), které přišly připravit malé učně na učednickou zkoušku. Před jejím složením se však museli všichni posilnit voňavou pečínkou (opečený párek) a kouzelným lektvarem (čaj). Pak se již učni pustili do plnění úkolů. Zkoušky složili bez výjimky všichni, a mohli se tak zúčastnit velkého nedělního sletu v předvečer filipojakubské noci. Každý nový čarodějnický učeň nakonec dostal talisman Malé čarodějnice a knihu plnou kouzel.

Zima je nádherné roční období, a kdo ji umí prožít i jinak než doma za oknem, je obohacen o spoustu krásných a hlavně veselých zážitků, protože se sněhem se dá užít kopec legrace. Loni v zimě Školička Kamarád prožila týden v duchu zimních sportů. Při denních výchovně-vzdělávacích činnostech se děti se svými učitelkami zaměřily na poznatky o zimě a na zimní sporty, které k zimě neodmyslitelně patří. Říkali jsme si, jaké sportovní náčiní se při těchto sportech používá, ale i to, že i při sportování je nutné dbát na své zdraví a bezpečnost. Děti se učí, jaké oblečení k zimě patří a také jak si v zimě utužovat zdraví, aby na nás bacily nemohly. A protože se blížila zimní olympiáda, povídali jsme si i o ní. Skřítek naší mateřské školy, který se jmenuje Ciferníček a pobývá v každém oddělení, dětem oznámil, že by se chtěl vypravit na olympiádu. Děti seznámil s pojmem olympijské hry, co je jejich smyslem, jaké jsou symboly tohoto sportovního svátku a kde se olympiáda uskuteční. Kluci hned hledali na mapě, jak bychom se na olympiádu do Itálie dostali, jakými prostředky, holčičky vybíraly, co bychom si s sebou vzali… Pak jsme celý týden zaměřili na sportování a soutěžení a snažili se naplňovat i hlavní myšlenku olympijských her - soutěžení v duchu pravidel, v duchu fair play. V tomto týdnu také proběhla rodinná sportovní akce s názvem Sněhové dovádění. Jednalo se o odpolední akci a pro rodiče a děti byly připraveny různé sněhové úkoly. Pro velký úspěch vždy zařazujeme sněhové tvoření a malování. Letos byl nádherný vlhký sníh, který dobře lepil, a tak se brzy na zahradě MŠ objevilo auto, kostel, šnek, golem, ryba, vláček a jiné stavby, které rodiče s dětmi zvýraznili barvami. Nakonec se každá rodina zapojila do vytvoření „Stromu Prstovníku“, a to nalitím barevné vody do lékařských rukavic, čímž se vytvořily barevné ruce, které se po zmrznutí vody vyklepnou z rukavic a pověsí na strom. V zimní krajině tak vznikne nebývalý úkaz. Tím však týden zimních sportů neskončil. V pátek na děti čekala malá školní olympiáda - závody v běhu na lyžích. Těm předcházel asi týdenní lyžařský výcvik předškoláků, do kterého se přihlásilo 19 dětí. Při samotných závodech paní učitelky rozdělily děti do skupin podle schopností. Ostatní děti byly fanoušky a vybaveny různými hrkacími a pískacími nástroji se přesunuly k dějišti závodů. Pak jsme všichni už jen hlasitě povzbuzovali, abychom závodníky vyburcovali k nejlepším výkonům. Na zahradě proběhlo za účasti celé MŠ vyhodnocení a dětizávodníci měli radost z diplomů, lyžařských certifikátů a pěkných cen. Týden zimních sportů skončil, ale zima ještě ne. Všichni si odnášeli spoustu zážitků, ale děti získaly i mnoho nových poznatků. A my budeme doufat, že příští rok se na sněhovém dovádění sejde více rodičů, kteří se nebudou stydět zadovádět si se svými dětmi. Vždyť společné prožitky jsou tím největším bohatstvím každé rodiny. A určitě je lepší prožít zimu naplno, než sedět doma za pecí.

Naši MŠ obklopuje příroda ve všech svých podobách, děti se mohou rozběhnout po loukách, zajít do lesa na houby a lesní plody nebo pozorovat život u rybníka, kterému nikdo neřekne jinak než Veselák. Snažíme se děti seznamovat s lidovými tradicemi, a proto do naší mateřské školy přijel na návštěvu sám svatý Martin. Týdenní svatomartinský projekt jsme nazvali „Svatý Martin na koni podkovami zazvoní“. A jak týden probíhal?

Po dobré zkušenosti jsme loni zopakovali akci s názvem"Podzimní tvoření". Jejím smyslem bylo připravit pro děti a rodiče různé výtvarné techniky, při kterých nejen něco společně vyrobí, ale prožijí spolu i příjemnéodpoledne. Rodiče s dětmi se rozdělili do čtyř skupin.Nejpočetnější byla skupina, která tvořila s kamínky různých velikostí. Jedni na ně malovali akrylovými barvami obrázky, druzí zase lepili motivy ubrouskovou technikou. Velký zájem byl také o savování a batikování triček.Rodiče využili připravené šablony a spolu s dětmi oživili jednobarevná trička rozprašováním Sava nebo rozsypáváním textilní barvy Duha. Poslední skupina tvořila s textilními barvami, a to otiskováním různých tvarů opět natrička. Zde se však projevil nedostatek fantazie a nápadů, a tak nakonec děti kreslily textilními fixy své obrázky přímo na trička.Sešlo se celkem 25 rodin a to hodnotíme jako velký úspěch v zapojení rodičů do společných akcí pořádaných MŠ. Děti a rodiče vyrobili mnoho krásných výrobků a rodiče strávili v MŠ odpoledne i jinak než čekáním v šatně. Mělijsme dobrý pocit, že to, co děláme, má smysl.