Online archiv

Náš školní vzdělávací program"Barevný svět - abeceda objevování"napovídá, že naším záměrem je ukázat dětem, jak je svět okolo nich pestrý, kolik skrývá tajemství, které můžeme společně objevovat a poznávat. Jsou všakmezi námi lidé, kteří nemohou vnímat svět všemi smysly. Chtěli jsme to dětem přiblížit a tak jsme pozvali na návštěvu nevidomého pana Ladislava Holbu a jeho vodícího psa labradora Aramise.Na návštěvu jsme se pečlivě připravili. Pověděli jsme dětem, kdo za námi přijde, a společně jsme přemýšleli, na co se zeptáme a jak se budeme chovat, aby pejsek nebyl neklidný a návštěva proběhla v pohodě. Také jsmepožádali rodiče dětí, zda by nezakoupili malý pamlsek pro pejska. Bylo to pak pro nás příjemné překvapení, kolik psích dobrot děti přinesly.Když návštěva vešla do třídy, děti nadšeně sledovaly, jak Armis svého pána přivedl k připravené židli a pak už mu skvělý čich a mlsný jazyk zavelel pustit se za pamlsky, které jsme neprozřetelně nechali ležet na stole.Když jsme dobroty pro pejska schovali, mohlo začít povídání s naším hostem. Velmi rychle se mu podařilo navázat s dětmi kontakt otázkou, zda také mají doma nějaké zvířátko a jak se o ně starají. Děti se rozpovídaly a už sezvědavě ptaly na vše, co je zajímalo. Pan Holba nám vysvětlil, jak pejska získal, jak probíhal jeho výcvik a jak se spolu učili spolupracovat. Spousta historek byla opravdu veselých, ale pochopili jsme, že to pro oba nebylovůbec nic lehkého a jednoduchého.Společně nám pak ukázali, jak chodí na procházku - bezpečně přecházejí vozovku, obcházejí překážky a nástrahy na cestě, jak pes podává předměty, otevírá dveře. A také jak svého pána poslouchá na slovo. Mohli jsme vidět,jak vlídnost, laskavost a dobrý vztah ovlivňuje chování zvířete, jeho snahu se zavděčit a pomoci. Na závěr dětem pan Holba ukázal, jak podat pejskovi malý pamlsek a děti s velkou radostí Aramise odměnily.Setkání se konalo ve třídě. Pan Holba nám slíbil, že se ještě za námi přijde podívat na naši školní zahradu, až bude vhodnější počasí. Ukázali nám tam bezpečné obcházení překážek na připravené trase a mohli jsme si to takévyzkoušet i my učitelky a některé děti. Samozřejmě, že pan Holba nám pomáhal při ovládání psa, ale byl to zvláštní pocit jít ve tmě (oči zakryté páskou) a spolehnout se jen na psího pomocníka.Tyto návštěvy byly nejlepším příkladem vztahu člověka a psa. Děti poznaly někoho, komu nebylo dopřáno zraku a částečně i sluchu, ale na druhé straně jej osud obdaroval vzácným přátelstvím psa - kamaráda, pomocníka.Důležité bylo, že děti viděly, jak za pomoci Aramise může žít člověk plnohodnotně a umí díky svému čtyřnohému příteli prožívat běžné radosti, pro nás tak samozřejmé. Přejeme si, aby se podobná setkání uskutečňovala a děti takbyly dobře připravené na setkání s člověkem s handicapem.