Hygiena, hygiena
Markéta Chalupová, 1/2006Byly jsme poctěny návštěvou jedné z pracovnic hygienické stanice našeho kraje. Na první dojem docela sympatická paní, která má zřejmě velice dobrý vztah k dětem. Druhý dojem přišel později. Paní"kontrolorka"siodložila kabát, bez přezutí vešla do kuchyně a v plné síle se dala do práce.Po dokončení kontroly mne přišla do třídy seznámit s výsledným protokolem. Samozřejmě s několika body našich prohřešků je nutno souhlasit, ale v některých případech se opravdu nestačím divit. Jsem si vědoma toho, že panívykonávala svoji práci, ale také by měla jít příkladem.Po podepsání již zmíněného protokolu jsem si neodpustila otázku směřující k jednomu z jeho (pro mě zvláštních) bodů:"Paní..., kdybychom měly porovnat tyto dva prohřešky - co myslíte, který je vážnější? Ten, že jeodpadkový koš postaven pod stolkem a podle Vás by měl být víc vlevo, nebo ten, že se v kuchyni a po koberci (na kterém si hrají děti) chodí ve venkovní obuvi?"Žádala jsem o upřímnou odpověď. Po chvilce ticha a změně barvyv obličeji paní hygieničky se dostavila odpověď:"Z hygienického hlediska se domnívám, že větším prohřeškem je ten odpadkový koš!"Přišlo i odůvodnění:"Paní kuchařka se ho při odstraňování odpadků dotýká rukama."To bylo ale překvapení, když se ukázalo, že odpadkový koš, který máme v kuchyni, je nášlapný, tudíž komunikace jeho a rukou není vůbec potřebná! Po chvilkové výměně názorů paní kontrolorka uznala, že by se do kuchyně a dotřídy mělo chodit v přezůvkách či návlecích. Tak příště...