V truhlářské dílně
Alena Kutílkováilustrační foto M. Jedličková, 2/2006"Ten dělá to a ten zas tohle..."a pan Schoř je truhlářem. Byli jsme moc rádi, že nám umožnil návštěvu ve své nové dílně plné dřevěných desek, prken, pilin, strojů, nářadí, ale i rozdělaných výrobků. Děti hnedpoznaly, že na dřevěných kozách se právě těší na dokončení dveře.Radek věděl, že do rámu přijde skleněná výplň. Byl velmi zvídavý a zajímal se o stroj, u kterého stál."To je dlabačka. Vrtačka, kterou se dělají na dveřích díry pro zámek,"vysvětlil pan Schoř a hned ukázaldětem odsávání prachu a drobných pilin. Děti zaujal tento stroj tím, že po spuštění se na něm vztyčil veliký pytel. Pan Schoř děti upozornil na rámus, který stroj bude vydávat, přesto se několik dětí zaleklo.Po několika minutách si děti na hluk přivykly a strach úplně pominul v momentě, kdy pan truhlář opracoval na hoblovacím stroji dřevěné hranolky a nařezal na okružní pile malé domečky a také kvádry a trojhranné jehlany."Tak, kdo chce domeček?"přizval děti k sobě blíž pan Schoř, když stroje utichly. Někteří kluci si postavili na kvádr jehlan a vytvořili si dům jako ze stavebnice.Úplně si však získal pan Schoř důvěru dětí, když jim dovolil, aby si z hromady odřezků vybraly, co chtějí, a odnesly si to domů. Nejvíce se dětem líbily dlouhé tenoučké laťky. Děti odcházely z truhlářské dílny velmispokojené. Měly plné ruce dřívek a latěk a na památku fotografii před dílnou. Pan Schoř nás vyprovodil až na ulici a my mu moc děkujeme za nevšední zážitek.