Online archiv

Lidé dlouhodobě vystavení těžké situaci se uchylují k lehčí nebo humorné četbě. Je však dobré, že existují texty, na kterých si mohou odžít to, co prožívají, a to, co nemohou říci nahlas nebo často ani v duchu sami sobě.

Cvičení všímavosti pro ty, co nestíhají a na žádné cvičení nemají čas Jak často si opravdu jen sednete a vychutnáte si šálek kávy, aniž by vaši pozornost zaměstnávalo cokoli jiného?

4. část Neurofeedback: fakta versus mýty

Zdeněk se probudil a najednou mu všechno připadalo hrozně krásné. Cítil se plný síly. Nevěděl proč, ale bylo mu veselo, začal si zpívat a takto naladěn odešel do práce. Večer přišel opět značně rozveselen a stále něco povídal. Manželka si napřed myslela, že je opilý, ale nebyl. Všechny stále objímal a mluvil o tom, co všechno si koupí a kam budou cestovat…

Ztráta dlouhodobé i krátkodobé paměti se u mě začala projevovat několik týdnů poté, co jsem zůstala připoutaná na lůžko - bez jakéhokoli pohybu.

To není reklama na moji osobu, ale upozornění na zajímavý pořad BBC Trust Me I‘m A Doctor, který přináší návod, jak si zlepšit paměť. Vyprávějí v něm, co dělat ve středním věku, kdy každý z nás pocítí, že mu už paměť neslouží tak dobře, jako ve dvaceti.

V pátek 13. listopadu zaútočili islámští extremisté na šesti místech v Paříži. Střelba na ulicích, do kaváren a restaurací znamenala smrt 129 náhodných obětí na místě a desítky velmi vážně zraněných. Zabíjeli radikálové, kteří se v západních zemích už narodili. Proč?

Počítače nepřispívají k našemu rozvoji, ale spíše k degeneraci, tvrdí americký autor Nicholas Carr a přináší pro své tvrzení řadu důkazů. Vybírá si ovšem jen ty, které se mu „hodí do krámu“.

V České republice vychází nový diagnostický a statistický manuál duševních poruch DSM-5, klíčový klasifikační systém duševních onemocnění. V USA byl vydán v roce 2013 a obsahuje výsledky dvanáctiletého úsilí stovek profesionálů a odborných týmů. Ve srovnání s předchozím DSM IV-R přináší rozšíření především o vývojové, kulturální a genderové aspekty duševních poruch a zpřístupňuje informace o funkčních důsledcích jednotlivých poruch. Profesora Jiřího Rabocha, vedoucího odborného týmu, který měl na starost překlad manuálu do češtiny, jsme se zeptali:

Infantilní rysy vyspělé společnosti Dětská hravost přetrvávající do dospělosti umožňuje například bouřlivý rozvoj moderních technologií, má ale i stinné stránky, které raději přehlížíme.

Hodně studentů si představuje, že sbírání ovoce je snadno dostupná brigáda, kterou si mohou při cestování v zahraničí dobře přivydělat. Na Novém Zélandu jsme se přesvědčili, že všechno je trochu jinak…

„Už kojenec výrazně preferuje usměvavý obličej před mračícím se, když si ve svém zorném poli může vybrat. Pokud malému dítěti ukážete fotku někoho smutného a zeptáte se, co je na obrázku, bude schopné vytvořit velmi empatický příběh, ve kterém se odráží smutek,“ konstatuje psycholožka Barešová. „Základní emoční abecedu“ v sobě máme intuitivně zakódovanou, jak je to ale s rozpoznáváním kratičkých mikrovýrazů ve chvílích, kdy se někdo snaží svoji pravou emoci skrýt? Je každý schopen naučit se tyto mikrovýrazy číst? „Primárně jde o prohloubenou intuitivní dovednost, takže do určité míry ji může zlepšit každý. Jde o to, že se naučí, čeho si má ve tváři všímat,“ vysvětluje Ženatý a pokračuje: „Lidé mají tendenci prohlížet si celý obličej najednou a přeskakují z jedné svalové partie na druhou. Jenže ve chvíli, kdy se oko hýbe, nic nevidíme, říká se tomu sakadická slepota. Mikrovýraz jim mezitím uteče. Je potřeba zrakem fixovat kořen nosu a periferním viděním se snažit rozšířit vnímání celého obličeje. Přes podobná jednoduchá doporučení jsou lidé i během intenzivního jednodenního tréninku schopni zlepšit svoji schopnost čtení emocí třeba na dvojnásobek. V delším horizontu je reálné dostat se až na 95 % procent úspěšnosti. Stoprocentně každý mikrovýraz neodhalí nikdo.“