Online archiv

Ačkoli křtěný farářem církve husitské, byl jsem dle Hitlerových Norimberských zákonů po otci Žid. Otec v Terezíně -díky matce a tzv. smíšenému manželství, válku přežil, ale jeho asi 15 nejbližších příbuzných zahynulo ve vyhlazovacích táborech. Když pojem ghetto slyším v souvislosti se Šluknovskem, romskou minoritou a protesty občanů, tak nemohu zůstat lhostejným. Jako psycholog jsem zastáncem německého a amerického psychologa, humanistického filozofa a sociologa Ericha Fromma, který je tvůrcem sociálně psychologické teorie, jež vychází ze společenské podmíněnosti mezilidských vztahů. Fromm postavil v charakterologickém smyslu biofi lii (lásku k životu, k rozvoji a růstu) jako biologicky normální impulz a nekrofi lii (lásku ke smrti) za psychopatický jev. Nekrofi lie roste tou měrou, jak je bráněno vývoji biofi lie. V základu každého chování leží charakterové rysy, které je nutno vyvozovat právě z tohoto chování. O tom, jak reaguje každý na svou potřebu vztahu k druhým lidem, rozhoduje orientace jeho struktury charakteru. Struktura charakteru je nejvíce ozřejměna Frommovým vysvětlením otázky Mít či být? „V existenci orientované na MÍT je můj vztah ke světu vztahem přivlastňovacím a majetnickým, v němž já chci učinit každého a všechno včetně sebe sama svým majetkem,“ uvádí From. Sociálněpsychologické jevy je třeba chápat jako procesy aktivního a pasivního přizpůsobování pudového aparátu člověka sociálně-ekonomické situaci. Je zřejmá souvislost vývoje charakteru v současné struktuře společenské, se současnou ekonomickou situací, kdy nadnárodní korporace procházejí globální ekonomickou krizí, která se ve všech státech projevuje zvyšováním nezaměstnanosti a sociálními „škrty“ - růstem chudoby a zvyšováním sociálních rozdílů mezi občany. Co je dalším důsledkem růstu chudoby? Negativní působení protidemokratických extrémistických nacionálních skupin, se silnými sklony k neofašismu. Ty zneužívají demokracii, aby populismem „proti nepracujícím“ mohli získat popularitu a perspektivně i moc. Praktický pohled metodou Ericha Fromma na současný romský problém na Šluknovsku ukazuje v plném rozsahu, jak je otázka práce, peněz, kriminality a školní docházky dětí, současnou většinovou tržní společností odsouvána až do reality současných sociálních střetů. Když si již současná vláda rozpočtové odpovědnosti a parlamentní instituce spočítají „sobecky“, co stojí dlouhodobá represivní opatření, pak jim vyjdou zcela finančně únosné náklady na pracovní místa, na asistenty pro dětskou populaci - pro jejich vzdělávání a jiné křesťanské charitativní účely. Budou to dlouhodobá opatření, ale bez nich budou mít extrémní rasistické skupiny živnou půdu pro veřejná vystoupení a získávání nacionální podpory. Jako si Hitler našel nepřítele v Židech a demokratické německé inteligenci, tak se u nás začíná hledat nepřítel nejen v romské minoritě, ale i v občanech (zatím jen formou kritických diskusí), kterými mohou být přívrženci „pravdoláskářů“, zastánci evropského společenství a sociální solidarity v rámci racionální společenské smlouvy.

V žádném vánočním přání obvykle nechybí štěstí. Jenže co vlastně je? Ten úžasný pocit, když zjistím, že osoba, kterou miluji, mé city opětuje? Když pod stromečkem najdu to, po čem opravdu toužím? A co dny, kdy žádná opojná extáze nepřichází, ty jsou taky štastné? Jak štěstí prožít a jak mu jít naproti, to jsou otázky, jimiž se současná psychologie vážně zabývá.

Když se o viru HIV a nemoci AIDS bavím se známými, zdá se mi, že se víc než nemoci bojí nemocných. Přijde mi to hodně iracionální. Podáním ruky ani použitím stejného hrnku na kafe se totiž touhle nemocí ještě nikdo nenakazil.

V novinách se dočítáme, že proděkan plzeňské právnické fakulty pravděpodobně opsal desítky stran ve své dizertační práci a že také oponentský posudek na jeho práci je plagiát. Čas od času se probírají další případy a podezření na úmyslné podvádění, opisování prací, využívání zdrojů bez jejich řádného uvedení a jiné prohřešky proti čestnému jednání během studia. Je podvádění na českých VŠ skutečně tak rozšířené?

Pojídat lze kdeco. Člověk paleolitický, jehož geny nosíme, neměl tušení o lahůdkách, které jednou připraví proslulý kuchař Jean Anthelme Brillat-Savarin. Živil se – alespoň tak to naznačují archeologické nálezy – převážně listím, bobulemi a žouželí, tedy tím, co posbíral na zemi. Sem tam něco ulovil, nepohrdl ale ani mršinami, zvířata pojídal zřejmě i s kostmi, protože netrpěl osteoporózou. Neolit přinesl dostatek jídla pro mnohem více lidí, na druhé straně lepek v obilninách zase jejich počet zredukoval, protože ti citlivější lepkovou intoleranci nepřežili. V letech 1771–1772, za panování Marie Terezie, vypukl po kritické neúrodě hladomor v Čechách. Zemřela desetina obyvatel Čech (asi 250 000 lidí). V jihočeských kronikách je zaznamenáno, že poddaní tehdy ohryzali kůru dubů na hrázích rybníků. Bible popisuje hladomor ve druhé Knize královské (6;25), podle níž „čtvrtka dížky holubího trusu stála pět šekelů“. Za opačný extrém, rozhodně nezrozený z hladomoru, můžeme dnes považovat snobskou hostinu pozůstávající z opečených brouků; nicméně někteří biologové prohlašují, že to je jedna z hlavních potravin budoucnosti. Ale není to vždy jen hlad, který nutí lidi pojídat věci považované za nepoživatelné. Někdy to může být nedostatek nějaké látky v těle, který lidé takto řeší. Bylo to za války, a přesto ta zpráva přebila hlášení z fronty: Pepíček vyhryzal v omítce za postýlkou velkou díru. Pepíčkovi hrozil výprask, ale zachránil ho pan doktor, který vysvětlil rozčílenému tatínkovi. že se jedná o instinktivní (to bylo pro Pepíčkova tatínka vznešené slovo na úrovni kouzelnického jazyka) doplňování chybějícího vápníku a že Pepíček dostane Vitacalcin a rybí tuk a přestane pojídat zeď. Ten rybí tuk, jak jsme všichni věděli, byl snad horší než výprask. Tak jsem se poprvé setkal s fenoménem zvaným pica (čti pika, dříve překládaným do češtiny krásným názvem „zálusk“). Nejčastěji pojídanými „pochutinami“ jsou neupravované součásti zemské kůry, hlína a kaolin. Tato libůstka dostala i vlastní specifi cký název: geofagie. Je nutno dodat, že v těchto chutích si s námi notují také další živočichové, takže nejčastější hypotézou je, že organismus touto cestou buď získává látky, kterých se mu v normální stravě nedostává, nebo že pojídáním zeminy provádí živočich detoxikaci některých složek obsažených ve standardní potravě. Teprve na posledním místě se ocitá úvaha, že tímto způsobem je zaháněn hlad. První hypotéze by odpovídalo rituální pojídání hliněných koláčků příslušníky přírodních společenství nezasažených civilizací, nejčastěji po určitém ročním období, kdy lze předpokládat vyrovnávání nedostatečného příjmu některé z nezbytných součástí výživy (nejčastěji železa). Také podobné chutě těhotných žen mluví ve prospěch této myšlenky. Nakonec i pacienti v dialyzační léčbě projevují nejčastěji podivné chutě v případech, kdy jim nějaký prvek chybí. Pacienti, které jsem za svého působení v dialyzačním programu poznal, měli chutě nejen na zeminu, ale také na křídu, nejčastěji ovšem na kousky ledu (pagofagie), které jim zaháněly žízeň; zajímavé na tom bylo, že ledu nejvíce holdovali nemocní s nedostatkem železa. Na internetových stránkách pacientů nazvaných, „I hate dialysis“, lze najít pestrý seznam zvrácených chutí. Až mezi nimi objevíte „Georgia dirt“ pak vězte, že to není špína z Gruzie, ale kaolin. Detoxikační – „sebeočistná“ – hypotéza geofagie má svou podporu ve srovnávacích studiích člověka s ostatními živočichy; hlína a další substance působí snad obdobně jako živočišné uhlí a zachycují na svůj povrch látky, které by mohly organismus poškodit. Současně je však značné riziko příjmu těžkých kovů (olovo, rtuť), jak ukazují vzorky pojídané půdy. Nedávno se objevil na internetu titulek: Těhotná Britka denně konzumuje leštidlo na nábytek. V jejím případě to přestavuje skutečně velmi vážnou hrozbu pro její sedmiměsíční plod. Její choutky se tak řadí mezi stovky dalších otázek, na které věda zatím nenašla odpověď.

Obor psychologie má na celém americkém kontinentě jinou tradici než v Evropě, potažmo v České republice – a stejně tak i univerzitní výuka je do značné míry odlišná, navíc v každém státě a na každé univerzitě lze postřehnout množství místních specifik.

Počítačový trénink pracovní paměti pomáhá

* Máme s přítelkyní dítě, ale nežijeme ve společné domácnosti a ani jako partneři. Chci se podílet co nejvíce na výchově syna. Jde mi o to, jak dohodnout péči o dítě. Je nutné mít nějakou písemnou dohodu, nebo stačí spoléhat na to, že vše bude fungovat ústní dohodou do doby, než tomu tak nebude. Nebo se mám obrátit na sociální odbor nebo soud rovnou?

O výhodách globalizace toho slyšíme v poslední době stále méně. Ekonomická krize přišla z USA, prasečí chřipka z Asie, oranžoví plži z Iberského poloostrova. Globální konkurence téměř zničila domácí výrobu textilu, porcelánu, skla či hraček, i evropské křesťanství čelí islámské konkurenci. Je však globalizace skutečně až trendem současné doby?

Bez dobrých manažerů nemůže úspěšně fungovat podnikatelská sféra ani neziskový sektor. Může ale jeden odborník stejně dobře pracovat v byznysu jako v neziskovce? Ve výzkumné studii jsme se zaměřili na osobnostní charakteristiky a výkonovou motivaci úspěšných manažerů v obou oblastech – zajímalo nás totiž, jestli se od sebe liší.

Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě má jen 60 minut.